AGT 177: Vířivé kameny EarthCache

Vítejte na další pokračování série AGT. Vířivé kameny, někdy také označované jako Vrblíky, představují dva výrazné skalní hřebeny na severovýchodním úbočí Ještědu. Tyto hřebeny jsou dlouhé přibližně 200 metrů a místy vystupují až 20 metrů nad okolní terén. Díky své poloze i tvaru připomínají z dálky horské štíty a jsou nápadnou dominantou, dobře viditelnou z Liberecké kotliny. Jsou součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu, významného geologického celku severních Čech, a patří mezi zastávky naučné stezky Terasy Ještědu.

Geologické pozadí a složení hornin

Ještědský masiv je tvořen především tvrdými ordovickými kvarcity. Jejich vznik zapal v období Ordoviku v prvohorách, kdy docházelo k usazování pískovců. Následně pak během variského vrásnění se z těchto vrstev staly tvrdé kvarcity. Z mineralogického hlediska se tak setkáváme převážně s křemenem a s příměsami slídy a dalších minerálů. Právě odolnost této horniny vůči erozi způsobila, že kvarcit vystupuje nad okolní měkčí horniny a vytváří nápadné hřebeny. Kvarcit Vířivých kamenů je jemnozrnný, kompaktní, světle šedý až nažloutlý, místy mohou být patrné žíly křemene, které se vytvořili v pozdějím období při dalších přeměnách. Vzhledem a tvrdostí připomíná čistý křemenec. V kontrastu s okolními fylity a svory působí kvarcitové výchozy jako tvrdé „ostrovy“ v měkčím geologickém prostředí.

Tektonika a geomorfologické procesy

Formování Ještědu a jeho skalních útvarů souvisí s tektonickým výzdvihem, při němž byly odolné kvarcitové vrstvy vyzdviženy nad okolní podloží. Zlomová činnost spojená s Lužickou poruchou sehrála klíčovou roli při formování geologické stavby v celém regionu a usnadnila pozdější vznik těchto skal.

Co je Lužická porucha?
Lužická porucha je výrazná tektonická linie táhnoucí se severními Čechami a Horní Lužicí, která odděluje krystalinikum Českého masivu (žuly, ruly) od mladších křídových pískovců. Vznikla při alpinském vrásnění, kdy byly starší krystalické horniny nasunuty na křídové sedimenty, a je jednou z klíčových geologických struktur severních Čech.

Tvrdý kvarcit odolával erozi mnohem více než okolní fylity, a proto zde zůstal zachován v podobě hřebenů.

K významným modelujícím činitelům patřilo také mrazové zvětrávání, typické pro chladnější úseky čtvrtohor. Opakované střídání mrazu a tání způsobovalo rozšiřování puklin a postupné odlamování bloků horniny. Tak vznikaly sutě, balvanová pole a kamenné terasy, což jsou rovné stupně na svahu, kde se hromadí sutištěné kamení, které dodnes obklopují Ještěd i samotné Vířivé kameny. Díky tomu působí celé úbočí dojmem kamenného moře.

Kvarcit se od okolních (např. žulových skal) liší tím, že působí jednolitě a křemitě sklovitým dojmem, zatímco žula má dobře patrná zrna různých minerálů (křemen, živec, slída). Kvarcit bývá jemnozrnný, často světle šedý až bělavý, bez nápadných krystalů, kdežto žula je skvrnitá a zrnitá s viditelnými barevnými částicemi.


Vznik a geologická historie

Vývoj Vířivých kamenů lze rozdělit do několika etap:

1. Usazování sedimentů – v prvohorním moři se ukládaly vrstvy písků bohatých na křemen, z nichž se později vytvořily křemenné pískovce.

2. Metamorfóza – během variského vrásnění byly tyto sedimenty vystaveny vysokému tlaku a teplotě, čímž došlo k jejich přeměně na tvrdý kvarcit.

3. Tektonický výzdvih – tektonické pohyby v oblasti Lužické poruchy vyzdvihly celý Ještědský masiv nad okolní krajinu.

4. Eroze a zvětrávání – měkčí horniny v okolí byly postupně odneseny, zatímco odolný kvarcit zůstal vystupovat v podobě sukovitých hřebenů.

5. Kryogenní procesy – působení mrazu v pleistocénu rozšířilo pukliny, odlomilo bloky hornin a dalo vzniknout dnešní podobě hřebenů a sutí.

Výsledkem tohoto dlouhého geologického vývoje je dvojice ostrých skalních hřebenů, které dodnes působí monumentálně a připomínají horské štíty známé z Alp.

Význam a současná ochrana

Vířivé kameny nejsou jen zajímavým geologickým útvarem, ale také cennou přírodní památkou. Jsou součástí chráněného území Přírodního parku Ještěd a přírodní památky Terasy Ještědu. Ochrana tohoto území má zajistit zachování unikátních geomorfologických tvarů i přírodních procesů, které zde stále probíhají.

Turistům dnes slouží naučná stezka, jež přibližuje nejen samotné Vířivé kameny, ale i širší geologický a přírodní kontext Ještědu. Díky tomu se toto místo stává nejen vyhledávaným cílem výletů, ale i „učebnicí v terénu“, kde je možné sledovat procesy, které formovaly celou krajinu severních Čech.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Popište vlastními slovy, co dalo vzniknout nepravidelnému tvaru skal.

2) Popište barvu a strukturu horniny přímo u informační cedule.

3) Odhadněte sklon skalního hřebenu v zatáce poblíz výchozích souřadnic.

4) Jaké příměsy obsahuje kvarcit?

5) Vytvořte fotografii sebe či svého osobního předmětu se skalním hřebenem a vložte jej (samozřejmě tu fotografii) ke svému logu.

ON-LINE FORMULÁŘ.

Se svým logem nemusíte čekat na mé potvrzení. Můžete se zalogovat ihned po zaslání odpovědí. Děkuji.

Zdroj: Geologická minulosti České republiky, autoři: Ivo Chlupáč, Rostislav Brzobohatý, Jiří Kovanda, Zdeněk Stráník, nakladatelské Akademia 2011.
Wikipedia
Geology.cz

Foto: Aleš Novák, Mapy.cz