Sedmá a poslední keš z volné série Zapomenuté hrady věnovaná méně známému skalnímu hradu nacházejícímu se v Hostýnských vrších.
Nepatrné reliéfní pozůstatky skalního hrádku nalezneme na vrcholcích uskupení pískovcových skal Hostýnských vrchů nesoucích stejné jméno jako hrádek – Skalný. Skály, na kterých hrádek stával, ční do výšky 709 m.n.m, čímž hrádek předběhl výškový primát nedalekého asi 1,5 km vzdáleného hradu Obřany (704 m.n.m) o 5 m, a stal se tak nejvýše položeným hradem na Moravě.
Kopec Skalný od Hostýna
Skalní hrad je definován jako hrad zbudovaný na výrazném skalním, nejčastěji pískovcovém útvaru, kterýžto je využit jako opevnění a k zahloubení obytných či hospodářských místností doplněných nejčastěji dřevěnou nebo méně často i kamennou zástavbou. Dřevěné konstrukce působením času beze stopy zanikly, na skalách však lze dodnes nalézt pozůstatky zasekaných draží a kapes pro uchycení dřevěných konstrukcí, často také ve skále vysekané či do skalnatého podloží zahloubené místnosti, plošiny a schody. Na Moravě se moc zástupců této hradní kategorie nenachází, kromě Skalného například Pulčín v Pulčínských skalách či Rýsov (Čertův kámen) na Zlínsku. Někteří badatelé sem řadí i některé odlehlé hrady v Jeseníkách (Quinburg, Rabenštejn, Koberštejn, či Pustý zámek).
Rekonstrukce hradu Pulčín
Rekonstrukce hradu Rýsov
Mnohem častější jsou skalní hrady v Čechách (Chřibský hrádek, Falkenštejn, Kyjovský hrádek, Brtnický hrádek a Vlčí hrádek v Českém Švýcarsku, Střmen a Skály v Teplicko-Adršpašských skalách, Sloup a Svojkov v Jizerských horách, Drábské světničky a Klamorna v Českém ráji a další). Na území České republiky bylo doposud identifikováno víc než 80 skalních hradů.
Chřibský hrádek
Ale zpět k našemu skalnímu hradu. Lokalita Skalný nebyla v odborných kruzích dlouho známa, a to až do 80. let 20. stol, kdy ji objevil a popsal badatel Dalibor Kolbinger při výzkumu hradu Obřany. Vzhledem k blízkosti hradu Obřany vyvstává otázka, jaké bylo hospodářské zázemí hrádku a proč byl vlastně vystavěn. V písemných pramenech se lokalita neobjevuje, ale je pravděpodobné, že sloužila jako strážní bod formujícího se kunštátského dominia po polovině 14. století, neboť z hrádku bylo možno kontrolovat např. kolonizační úsilí v údolí říčky Rusavy. I keramika nalezená na hrádku je datována do druhé poloviny 14. století s přesahem do 15. století. Možná byl provizorním předchůdcem hradu Obřany, než bude vystavěn.
Erb pánů z Kunštátu
Lokalita skalního hradu v r. 1912 ještě bez lesního porostu (vlevo skála Zub, vpravo Orel) …
… a pro srovnání přibližně ze stejného místa v r. 2025, kdy je již zcela zarostlá lesem
Hrad byl nepochybně dřevěný, alespoň zde nejsou patrné žádné pozůstatky kamenného zdiva. Areál jádra hrádku se nachází zhruba na obdélné plošině (cca 35 x 23 m), ze které trčí skály. Tato plošina je ze západní a severní strany částečně obehnána náznaky valu a příkopu širokého asi 10 m. Od dalšího skalního suku na jihovýchodě dělí plošinu asi 12 m široká upravená rozsedlina ohraničená na východě rozeklanými balvany. Jižní bradlo, které na plošinu navazuje, nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby. Jelikož další zástavba, kterou zde lze předpokládat, byla také lehké dřevěné konstrukce, není již dnes pouhým okem patrná.
![]()
Možná podoba hradu Skalný počítající s využitím skály Zub
Přístup k hradu vedl patrně po hřbetě hory od jihovýchodní strany kolem skaliska Zub branou mezi skalními bloky. V čele hradu z boku brány stávala budova či věž zapuštěná do skály. Uprostřed hradu je patrné původní miniaturní nádvoří. Lze předpokládat, že i skála Zub nesla nějakou lehčí konstrukci se strážní věží. Předpokládá se, že hospodářské zázemí bylo na protáhlém hřebeni na východní straně směrem ke skalnímu útvaru Žába.
Půdorys hradu
V nejvyšší severozápadní části se tyčí hlavní skalisko Orel nebo Věž (dnes využívané horolezci). Ze severní venkovní strany je až 13 metrů vysoké. Na jeho vrcholu přístupném jen horolezecky se dochovaly stopy po uměle vyhloubeném základu srubové nástavby. Při její východní kolmé stěně byly objeveny zbytky sekaných schodů vedoucích od severu. Při jižním boku skály je patrný základový žlab zaniklé konstrukce.
Skalisko s místem vstupu do hradu na východě
Jádro hradu
Skála Orel v jádru hradu
Značně setřelý příkop a val na severozápadě
K průzkumu hradu a fotografování skal je samozřejmě nejvhodnější návštěva mimo vegetační období, jinak skály a jejich majestátnost zanikají v listoví, jako se se to stalo nám.
Skála Zub ve východním čele hradního areálu
Keš je umístěna na jižním úpatí skalnatého hradního kopce. Protože v místě hodně lítá signál, přidali jsme jednoznačný fotohint. Při odchodu prosím krabičku opět dobře zamaskujte kamínkem, aby ji nějací náhodní všeteční návštěvníci nebo neznalí horolezci neobjevili a nezlikvidovali. Přece jen je to sem dost daleko na nějakou bleskovou opravu, tak ať tu vydrží co nejdéle. Pro první tři nálezce je v keši tradičně drobná odměna. I do této keše čas od času dodáme pár hradních CWG vyrobených speciálně pro tuto naši minisérii. I ty ale prosím měňte kus za kus.
K hradu Skalný jsme žádnou pověst vztahující se přímo k němu nenašli, jen hrst krátkých pověstí k nedalekému hradu Obřany, nicméně i ty jsou zajímavé, a jelikož oba hrady měly s velkou pravděpodobností stejné majitele, tak jsme je sem pro zpestření zařadili. Berte to současně i jako pozvánku na návštěvu pozoruhodného obřanského hradu, neboť kde v našich končinách najdete hrad, který vznikl jako černá stavba bez svolení moravského markraběte Jana Jindřicha, a z tohoto důvodu byla jeho bratrem císařem Karlem IV. další stavba zakázána. Na rozdíl od dnešních stavebních úřadů měl takový zákaz zeměpána ještě váhu a respekt, proto hrad skutečně zřejmě nikdy nebyl dostavěn. Tento hrad má vlastní keš Hrad Obrany GC2CGHH.
Hrad Obřany
Obřany jsou opředeny celou sérií pověstí. Některé se vztahují k založení hradu a jeho pojmenování – sídlo prý zbudovali obři. Důkazem pobytu obrů na Obřanech měla být i díra v zemi, do které po mnoho hodin padala kráva vesničanů žijících pod zříceninou hradu. Díra ležela nedaleko bezedného jezera, které vesničané postupně zaházeli dřevem. Jezero mělo být pozůstatkem denních potřeb obrů.
Vypráví se také o sklepech pod Obřanským hradem, ve kterých zvědavý rolník našel sudy s rosolem, v něž se přeměnilo víno po mnoha letech pod zemí. Existence sklepů pod hradem provokovala lidskou mysl i k domněnkám o zakopaných pokladech.
Surovost hradního pána z Kunštátu v chování k poddanému lidu vedla k tvorbě pomlouvačné pověsti o smlouvě mezi ďáblem a jedním z majitelů hradu. Hradní pán byl pak na konci života unesen i s kamenem, na kterém stál hrad, do pekla. Čert měl těžký náklad a na nedalekém kopci Černava si odpočinul, přičemž po sobě zanechal otištěné kopyto do skály i místní název sedla, jež od té doby zdejší lidé nepojmenují jinak než Čertovo sedlo.
Zdroj: server Hrady.cz
Zdeněk Fišera – Skalní hrady zemí koruny České
4. zastavení naučné stezky Hrady Hostýnských vrchů – Skalný