|
Další pokračování geologické série AGT Vás zavede do vesničky na rozhraní Brd a Českého Krasu. Právě spojením vlastností těchto dvou lokalit tedy Krasového vápence a brdských hornin dal vzniknout tomuto zajímavému fenoménu – tedy travertinovému vodopádu, kam Vás dnes zvu.
Vodopád v obci Nesvačily vznikl změnou koryta vodického potoka při stavbě nedalekého rybníka. Rybník sice už dávno zanikl, ale potok už si své koryto zanechal. Voda v potoce je hojně prosycena vápencem, který vysrážením ve vodopádu vytváří travertinový převis, a tak místo toho, aby voda jílovitou břidlici vymílala, postupným usazování travertinu se vodopád neustále zvětšuje a mohutní.
Travertin
Travertin je chemická usazená hornina vznikající na pevnině. Složením odpovídá vápenci, na rozdíl od něj je pórovitý. Je tvořen malými zrnky čistého uhličitanu vápenatého (tzn. kalcitu), která poutají dohromady ostatní částečky, z nichž je travertin tvořen. Může obsahovat také jíl a klasický křemen. Jen ve velmi ojedinělých případech je možné objevit fosilní zbytky. Na rozdíl od vápence vzniklého ve slanovodním prostředí vzniká travertin v prostředí sladkovodním.
|
|
Travertin je na první pohled
rozpoznatelný podle své světle krémové až nažloutlé barvy a výrazně pórovité,
často houbovité struktury. V terénu obvykle tvoří stupňovité hrázky, kaskády a
terásky, po kterých přepadá voda. Na čerstvých plochách má někdy lesklý povrch s
drobnými krystalky kalcitu, zatímco starší části jsou matné a zvětralé. Typická
je vrstevnatost — střídání kompaktnějších a pórovitějších pásků, která odráží
proměnlivý průtok a biologickou aktivitu. V pórech lze často vidět otisky nebo
zpevněné zbytky mechů, listů a řas, které se během růstu travertinu obalovaly
uhličitanem a postupně se rozpadly. Na dotek je hornina lehká, ale pevná, a po
poklepu zní suše, někdy až „dutě“.
Dříve stavební kámen – antické Koloseum je z velké části postaveno z travertinu. V současnosti po vyleštění jako obkladový kámen. K obkladům exteriéru není příliš vhodný – v dutinách se usazuje prach z ovzduší a travertin rychle černá.
Vznik travertinu a jeho odlišení od pěnovce a vápencového tufu
Travertin zde vzniká srážením
uhličitanu vápenatého (CaCO3)
z pramenité vody bohaté na rozpuštěný oxid uhličitý (CO2).
Voda, která na své cestě horninami rozpuští vápenec, přichází na povrch v podobě
minerálního pramene. Po kontaktu se vzduchem dochází k úniku CO2,
čímž se snižuje jeho rozpusťnost a uhličitan se začne z roztoku vylučovat. Tento
proces bývá často podpořen mechanickým provzdušněním při pádu vody a také
činností řas, sinic a mechorostů, které svým fotosyntetickým odběrem CO2
vysrážení CaCO3
ještě urychlují. Vznikají tak pórovité, často vrstevnaté a světle
zbarvené usazeniny, které postupně vytvářejí kaskády, hrázky a drobné terásky.
Travertin se odlišuje od pěnovce (někdy zvaného též vápenec pěnový) především
původem a místem vzniku. Travertin se tvoří přímo u pramenných vývěrů a v
bezprostředním okolí termálních či studených minerálních pramenů, zatímco
pěnovec vzniká v běžných potocích nebo jezírkách, kde dochází ke srážení vápníku
bez výrazného přívodu minerálních vod. Vápencový tuf je navíc často výrazně
lehčí, křehčí a více porézní, protože se sráží v chladnějších vodách a bývá více
ovlivněn organickou hmotou. Travertin je naopak hutnější, soudržnější a má
charakter pevné horniny, která může být i stavebním materiálem.
Lokální mechanismus vzniku travertinu u
Nesvačil
Voda, která napájí Nesvačilský
potok a vytváří zdejší travertinový vodopád, pochází z
Nesvačilské vyvěračky –
výrazného krasového pramene na
jižním okraji Českého
krasu. Na své podzemní cestě protéká
vápencovými vrstvami devonského stáří,
z nichž rozpouští uhličitan vápenatý
(CaCO3)
za vzniku hydrogenuhličitanu vápenatého.
Tímto procesem se voda obohacuje o Ca⊃2;⁺
a HCO3⁻
ionty. Po výstupu na povrch dochází při kontaktu se vzduchem k
úniku rozpuštěného CO2
(degazaci), čímž se mění chemická rovnováha a
uhličitan vápenatý se začne z vody
srážet ve formě jemných krystalků kalcitu. Tento proces je dále
podporován mechanickým provzdušněním vody na stupních vodopádu a činností
mechů a řas, které při
fotosyntéze spotřebovávají CO2,
čímž vysrážení CaCO3
urychlují. Výsledkem je
aktivní tvorba travertinu, který zde vytváří malé kaskády a hrázky –
typický znak karbonátových vývěrů krasových oblastí.
Úloha živých organismů při růstu travertinu
Biologické procesy hrají v tvorbě
travertinu velmi důležitou roli. Na povrchu potoka i na stěnách vodopádu roste
hustý porost řas, sinic a především mechů, které zadržují vodu a zpomalují její
proudění. Při fotosyntéze tyto organismy odebírají z vody oxid uhličitý (CO2),
čímž snižují jeho koncentraci a posouvají chemickou rovnováhu směrem k vysrážení
uhličitanu vápenatého (CaCO3).
Vznikající kalcitové krystalky se usazují přímo na povrchu rostlin a postupně je
obalují tenkou vrstvičkou karbonátu – vznikají tzv. inkrustované mechy. Po
odumření rostlin zůstává po nich pórovitá struktura, která je typická právě pro
travertin. Tento proces lze dobře pozorovat i u Nesvačilského vodopádu, kde se
čerstvě inkrustované mechy vyskytují přímo v aktivně omývaných partiích kaskád.
Původní hornina
Za vaši pozornost stojí i samotná stěna za vodopádem. Můžeme zde pozorovat krásné vrstvy prachové břidlice v mírném sklonu. Na dvě vrstvy jsou výraznější a mají výrazně větší mocnost. Tento proces jasně ukazuje, že k usazování skořápek živočichů nedocházelo v průběhu času rovnoměrně.
|
|
Souhra eroze a růstu travertinu
Na lokalitě působí dva
protichůdné procesy – eroze a akumulace. Voda proudící po povrchu sice může
místy mechanicky obrušovat a rozplavovat jemný podklad tvořený jílovitou
břidlicí, ale současně je bohatá na rozpuštěný uhličitan vápenatý, který se při
úniku CO2
ze směsi vysráží a vytváří nové vrstvy travertinu. Zatímco eroze působí
krátkodobě a spíše odstraňuje měkký materiál, nárůst travertinu je proces
dlouhodobý, který postupně překrývá původní podloží a vytváří charakteristické
kaskády a hrázky.
V terénu si lze všimnout, že aktivní povrch vodopádu je pokrytý světle
zbarvenými, křehkými inkrustacemi – to jsou čerstvě vysrážené vrstvičky
uhličitanu. Na nich často rostou mechy a řasy, které jsou částečně obalené
uhličitanem – tzv. inkrustované mechy, jeden z nejspolehlivějších znaků živého
(rostoucího) travertinu. Oproti tomu starší, tmavší a suché části mimo aktivní
proud jsou pevnější a méně pórovité, což značí, že zde srážení již ustalo.
Na místě buďte prosím opatrní a
pohybujte se pouze po cestičkách. V žádném případě nevstupujte do koryta potoka. Pokud se vydáte nenápadnou cestičkou přímo nad vodopád – uvidíte ještě jeden menší, ale o to krásnější nad tím hlavním.
Šťastný lov.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Po přečtení listingu si prohlédněte vodopád a vysvětlete mi, podle čeho zde jednoznačně poznáme, že hornina, která tvoří vodopád je travertin, a ne vápenec i když mají stejnou barvu i složení. Zdůrazňuji, že mi jde o vizuální rozdíl – nikoliv o teorie vzniku.
Zaměřte se na strukturu, porovitost další znaky. Listing Vám hodně napoví.
2) Jakou má mocnost největší vrstva na protější stěně za vodopádem (viz. červené označení v obrázku) a co způsobilo, že její mocnost je větší, než mají ostatní vrstvy.
3) Vyberte jednu z předpokládaných budoucností vodopádu, která je nejpravděpodobnější:
a) Hornina bude vlivem vodní eroze neustále ubývat a vodopád časem zanikne.
b) Hornina nebude nijak měnit tvar a vodopád zůstane již nadále ve stejném rozsahu
c) Hornina bude narůstat vlivem příměsí vápence ve vodě.
4) Vyfoťte sebe nebo svůj osobní předmět, který bude možné s Vaší osobou spojit (např. GPS, CWG, talisman, kolo,...) na s vodopádem a fotku přiložte ke svému logu. Vaše fotografie bude ozdobou mého listingu.
ON-LINE FORMULÁŘ
|