Na úvodních souřadnicích keš nehledejte.
Železniční stanice Luhačovice oslaví v roce 2025 120 let provozu.
Železniční stanice Luhačovice je v západní části města Luhačovice v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Leží v nadmořské výšce 250 m n. m. Je koncovou stanicí na jednokolejné trati s nezávislou trakcí Újezdec u Luhačovic – Luhačovice (9,6 km). Podle knižního jízdního řádu z roku 2025 je trať vedena pod číslem 341.
Stavba trati Újezdec u Luhačovic – Luhačovice
Na přelomu 19. a 20. století se začaly luhačovické lázně již významně rozvíjet, a tak představitelé lázní museli vyřešit překážku dalšího rozvoje, kterou byla odlehlost lázní a města od železnice. V roce 1902 začaly být vyvíjeny snahy o vystavění dráhy, neboť doposud se do Luhačovic jezdilo povozy z Újezdce a cesta s mnoha zavazadly byla hostům nepohodlná. Ihned po ustanovení akciové společnosti Místní dráha Újezdec u Luhačovic – Luhačovice zhotovila pražská firma Koehler a Raynal generální projekt dráhy. Pro nezájem státu bylo ovšem nutné trať postavit ze soukromých financí akcionářů za podpory Otty hraběte Serenyiho.
Vlastní stavební práce byly zahájeny až na podzim roku 1904. Největším problémem v počátcích stavby byl výkup pozemků. Ve všech obcích včetně Luhačovic byla silná opozice proti dráze, majitelé pozemků je nechtěli prodat. Dne 12. října 1905 otevřela společnost Aujezd - Luhatschowitz Lokalbahn (ALLB) trať z Újezdce u Luhačovic do Luhačovic. Cesta trvala 25 minut.
Přes Újezdec u Luhačovic procházela od roku 1888 trať prodloužena budováním tzv. Vlárské dráhy Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) směrem na Slovensko, která tak završila původní projekt společnosti Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. Nově postavené nádraží v Luhačovicích zde vzniklo jako koncová stanice odbočné tratě.
Provoz na trati Újezd - Luhačovice
Dopravu na místní dráze Újezd – Luhačovice prováděly dvě tendrové lokomotivy, které speciálně pro tuto dráhu vyrobila lokomotivka Společnosti státní dráhy ve Vídni. První byla pojmenována Serenyi a měla výrobní číslo 3201, druhá byla pojmenována Svoboda s výrobním číslem 3200. Kromě dvou lokomotiv vlastnila společnost provozující tuto dráhu tři osobní vozy a jeden vůz nákladní.
Po zahájení vlastního provozu se takřka za pochodu dodělávala kolejiště, v Luhačovicích také přijímací budova s výtopnou a jiné potřebné objekty. Nádražní budovy byly postaveny v Újezdě, Biskupicích a Luhačovicích, zatímco v Polichně byla jenom místní zastávka.
Po skončení první světové války bylo u samotného nádraží vybudováno depo pro opravy lokomotiv a vagónů. Akciová společnost soustavně žádala o zestátnění luhačovické přípojky, ale součástí státních drah se částečně stala až za protektorátu, v letech 1942–1943.
Od 1. června 1945 je zahájena doprava osob, a to dvěma vlaky denně. Definitivně ovšem končí vlastnictví místní dráhy soukromou společností, neboť podle znárodňovacích dekretů prezidenta republiky přechází do vlastnictví státu a je začleněna do sítě Československých státních drah.
Lokomotiva 210.001 SERÉNYI
• Rok výroby: 1905
• Výrobce: lokomotivka Společnosti státní dráhy ve Vídni
• Provozovatel: Aujezd - Luhatschowitz Lokalbahn (ALLB)
• Trať: Újezdec u Luhačovic - Luhačovice
• Jméno: po hraběti Leopoldovi Serényim
• Typ: parní tendrová lokomotiva (0-4 0T)
• Výkon: cca 250 koní
• Max. rychlost: 45 km/h
• Hmotnost: cca 30 tun
Význam:
• první lokomotiva na trati do Luhačovic
• symbol lázeňské dopravy počátku 20. století
• restaurována v roce 2023 Národním technickým muzeem
• lokomotiva má velkou dokumentační hodnotu a v budoucnu se stane stěžejním exponátem Muzea železnice a elektrotechniky, které Národní technické muzeum připravuje na Masarykově nádraží.
Výzdoba budovy
Sgrafita v železniční stanici Luhačovice připomíná významnou osobnost lidového umění — Rozku Falešníkovou (1900–1983), malířku a znalkyni slováckých ornamentálních výšivek, rodačku z Tasova, nazývaného bránou Horňácka, v okrese Hodonín . Právě její sgrafita dodávají budově stanice jedinečný ráz. Výzdoba vznikla ve 30. letech 20. století a kromě Luhačovic zdobí i železniční stanici v Uherském Brodě, Uherském Hradišti, Vnorovech, Veselí nad Moravou a Bzenci-Přívoze a dalších.
Je to krásný příklad propojení technické infrastruktury s kulturním dědictvím.
Obě techniky — sgrafita i fresky — patří mezi tradiční výtvarné způsoby zdobení stěn, které mají hluboké historické kořeny a dodnes se používají v architektuře i umění.
V okolí nádraží rostou americké lípy, které byly vysazeny jako okrasné stromy.
Současnost 2025
Osobní dopravu, která na trati převažuje, provozuje společnost ARRIVA ve zhruba dvouhodinovém intervalu ze stanice Újezdec u Luhačovic. Rychlíkovou dopravu zajišťuje Slovácký expres Českých drah, který spojuje Luhačovice s Prahou (Praha-Vršovice), Olomoucí a Starým Městem u Uherského Hradiště.
Stanice je zabezpečena zabezpečovacím zařízením ESA 11 výrobce AŽD Praha a ovládaná dálkově z Centrálního dispečerského pracoviště Správy železnic z Přerova. Stanice není obsazena výpravčím.
zdroj: cs.wikipedia.org/, moravske-karpaty.cz, AI
Schránku naleznete na souřadnicích, které vypočítáte dosazením správných hodnot, získaných z následujících odpovědí.
1. Kdy byla slavnostně otevřena železniční trať Újezdec–Luhačovice?
a) 1900 A=2
b) 1903 A=4
c) 1905 A=5
d) 1910 A=3
2. Jaký typ dopravy trať primárně zajišťuje?
a) Nákladní B=0
b) Osobní B=9
c) Mezinárodní B=5
d) Městskou hromadnou B=6
3. Jaký je přibližný počet kilometrů tratě?
a) 10 km C= 3
b) 15 km C=5
c) 20 km C=7
d) 25 km C=4
4. Které město je cílovou stanicí tratě?
a) Uherské Hradiště D=2
b) Uherský Brod D=4
c) Luhačovice D=0
d) Újezdec D=5
5. Jaký typ vlaků nejčastěji obsluhuje tuto trať?
a) Pendolino E=6
b) Rychlíky E=3
c) Osobní vlaky E=5
d) Nákladní vlaky E=1
6. Jak se jmenuje první lokomotiva provozovaná na této trati?
a) Svoboda F=0
b) Serenyi F=1
c) Otto F=6
d) Leopold F=9
7. Jak se jmenuje železniční trať, ze které trať Újezdec – Luhačovice odbočuje?
a) Ferdinandka G=5
b) Buštěhradská dráha G=1
c) Dráha císaře Františka Josefa G=6
d) Vlárská dráha G=2
8. V jakém okrese leží obec Tasov?
a) Břeclav H=8
b) Zlín H=5
c) Hodonín H=9
d) Uherské Hradiště H=4
N 49° 0A.BCD‘, E 17° 4E.FGH'
Pro odlov keše v žádném případě nevstupujte do kolejiště, není to potřeba !!!