Poeticky Pivní Brdské Putování 14 - Poezie a Pivo 5

Tento malý trailík v podobě kešoglyfu vás provede krásnou Brdskou přírodou. Nedaleko leží známé poutní místo Skalka, ale my se budeme pohybovat po cestách né tak běžně využívaných. Trail je tvořen povětšinou petkami, občas bude potřeba Biltema, občas bude potřeba vylézt na strom. Pokud má keš T4, je to většinou jednoduchá stromovka. Pokud má T4,5, je to těžší stromovka. No a na T5 se bude hodit hliníkový kamarád. Po vyluštění všech keší je možno propojit procházku d dvou až tří okruhů, jeden okruh je vyloženě po široké zpevněné cestě pro děti a jejich kočárky. Jinak jsou cesty všehochuť, od pěšinky po štěrkovky. Dávejte prosím pozor na všechny schránky a chovejte se k nim, jako by byly vaše vlastní… a tedy hurá:

Poezie a pivo

Tyto dvě věci se poměrně pěkně snoubí. V každé hospodě, v každém koutu světa, všude, se vždy najde básník, který opojen dobrým mokem, pelem přítomných bludiček a svou úžasností je posednut můzou. Napsáno o tom bylo mnoho, nezbývá, než následovat básníka…

To hospoda tlusté mamá
je trvale za jatkama.
Jiným, než nalitým nenalije, nenalije.
Všem ztraceným za modrý dým
a sedm dní neholeným
zašel jsem nabídnout svý sympatie.
Co každej z těch neznabohů,
i můj táta támhle v rohu?
Copak je potkalo? Kdo jen to ví? Kdo jen to ví?
Kdo ví to a nezapláče?

Když po střechách večer se na město snáší
a okna jdou potichu spát.
Zas dívám se do ulic, do cizích tváří
a hledám, co viděl bych rád.
Už bez zájmu míjím skla výkladních skříní,
tak podobná desítkám měst.
A v duchu se vracím, tak jako nyní
k nám domů tou nejhezčí z cest.

Hospůdko známá na návsi za můstkem.
Kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si.
Písničky, které já měl tolik rád. N49 54.019 E14 14.165

Pak na prvním bále, když tančil jsem s mámou,
a viděl tě u dveří stát.
Jak spustila hudba tu písničku známou,
já všechno chtěl o tobě znát.
Tak přešlo pár pěkných let,
z tebe je dáma a věř mi, že není to zvyk.
I když jsi daleko a doufám, že sama,
té hospůdce posílám dík.

Hospůdko známá...

Teď do noci ochotně kamelot hlásí,
kam za ten den pokročil svět.
Kdo se kde narodil a co kdo přál si,
i z fotbalu výsledku pět.
A na rohu ulice neony vábí,
jen pojďte dál, máte-li čas.
Kdo žil v cizím městě, ví jak často
rád bych se domů hned rozběhl zas.