Vítejte na další Routovce!
O rybnících:
Milíčovská rybníční soustava vznikla v 18. století na podmáčených loukách a prameništi Milíčovského potoka. Původně zde bylo šest rybníků: Křtiny (5,5 ha), Borovej (2,1 ha), Nový (6,6 ha, dnešní Milíčovský), bezejmenný (0,3 ha, dnešní Kančík), Homolka (11,9 ha) a Vrah (3 ha). Vedle dnešního rybníka Kančíka se nacházely i sádky.
Rybníky Křtiny a Borovej, ležící severozápadně od dnešního Milíčovského rybníka, byly v minulosti zazemněny. Na jejich místě dnes najdeme vlhké louky, rákosiny a porosty vrb. Zaniklý rybník Křtiny byl symbolicky obnoven při stavbě malé retenční nádrže nad Milíčovským rybníkem, která dnes nese jeho jméno.
Celá milíčovská rybniční soustava vznikla už v 18. století na podmáčených loukách v lokalitě Kateřinky, kde pramení Milíčovský potok. Podle historických map měl původně Milíčovský rybník plochu asi dvakrát větší než dnes a byl v něm malý ostrůvek. V 2. polovině 20. století v souvislosti s výstavbou nedalekých sídlišť Jižní Město a Kateřinky došlo k odvodnění horní části povodí Milíčovského potoka. I v souvislosti s nedostatkem srážek v poslední době dochází k poklesu hladiny vodních ploch v celé rybniční soustavě.
V okolí se nachází mokřady, vlhké louky a lesní porosty, které slouží jako hnízdiště ptactva. Po zrušení chovu ryb rybník znovu osidlují vzácnější druhy vodních rostlin.
Z bohatého společenstva mokřadních rostlin jsou některé druhy vzácnější a vyžadují pozornost. Jedná se například o ostřici českou (Carex bohemica), která je klasifikována jako vzácnější taxon (C4a) a roste zde v několika trsech. Dalším vzácnějším druhem ve statusu C4a je skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), který zde byl nalezen v jednom trsu. V pobřežní (litorální) zóně dominují vysoké druhy, jako je rákos obecný (Phragmites australis), zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec širokolistý (Typha latifolia) a orobinec úzkolistý (Typha angustifolia). V mělkých vodách a na březích rostou zástupci ostřic a sítin, například ostřice štíhlá (Carex acuta), ostřice dvouřadá (Carex acutiformis) a sítina rozkladitá (Juncus effusus). Na hladině i pod ní se vyskytuje stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) a rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Flóru doplňují další běžné druhy, jako jsou kyprej vrbice (Lythrum salicaria), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus) a nepůvodní dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa).
V okolí byly vytvořeny různé typy mokřadů a tůní zejména s ohledem na obojživelníky a vodní bezobratlé, kterých je zde na 12 druhů. Vyskytují se tu čolek obecný i čolek velký, z žab kriticky ohrožený skokan skřehotavý, skokan hnědý, skokan krátkonohý, ropucha zelená, ropucha obecná, kuňka obecná.
Lokalita patří mezi nejcennější pražské oblasti pro život obojživelníků.
Milíčovský rybník:
Majetkem hlavního města Prahy je Milíčovský rybník teprve od roku 2016, kdy se ho podařilo odkoupit od soukromého vlastníka za necelých 7 milionů korun. Ještě na počátku 21. století byl rybník využíván pro chov ryb a pravidelně vypouštěn. Nedostatek vody se ale projevoval při jeho napouštění, které trvalo i několik měsíců a komplikovalo hospodaření. Brzy po odkoupení v období listopad 2018 – květen 2019 proběhla rekonstrukce rybníka. Kromě odbahnění byla provedena oprava výpustného zařízení a celé hráze, z níž bylo odstraněno 8 vrb napadených hnilobou. Byl vybudován kašnový bezpečnostní přeliv a u severního okraje vzniká soustava tůní, které by měly podpořit výskyt obojživelníků.
Po hrázi vede cesta s cyklotrasou A 216. Na jižním konci hráze je jedno ze zastavení naučné stezky Milíčov a na blízké rovinaté ploše nedaleko rybníka je veřejně přístupný ovocný sad.
Kančík:
Kančík je položen hned pod hrází Milíčovského rybníka, na jehož kašnový bezpečnostní přeliv je napojen; je to průtočný rybník, neslouží k chovu ryb a je udržován bez rybí obsádky. Rybník je majetkem hlavního města Prahy. Kvůli špatnému technickému stavu (hráz protékala a byla na několika místech poškozená, rybník byl zabahněn) byla v roce 2007 provedena celková oprava, jeho dno bylo vyčištěno, návodní část hráze se zpevnila lomovým kamenem a betonový požerák byl nahrazen dřevěným, vhodnějším do této přírodní lokality. V roce 2019 proběhlo další čištění rybníka. Hráz rybníka je přístupná hůře, obejít celý rybník se pohodlně nedá.
Homolka:
Z přírodovědného hlediska je Homolka spolu s přilehlými mokřady z těchto rybníků nejzajímavější, také proto, že od odbahnění a rekonstrukce v letech 2012–2013 už je bez rybářského obhospodařování (vždy po třech letech se vypouští a nežádoucí druhy ryb se odloví).
Botanicky významné jsou u poměrně členitého břehu zejména porosty orobince úzkolistého, zblochance vzplývavého a ostřice štíhlé, vyskytují se tu i trsy kosatce žlutého. Při průzkumu v roce 2005 bylo zjištěno 337 druhů motýlů vázaných na pobřežní vrbový porost. Na jednom z dubů na hrázi se vyskytuje tesařík obrovský. Lokalita je také důležitá pro rozmnožování obojživelníků (např. na jaře 2013 tu byl zaznamenán tah několika stovek ropuch).
Vrah:
Původně rybník vypadal poněkud jinak, ale v 80. letech 20. století do něj byla stažena dešťová voda z celé jižní části sídliště Jižní Město a přitom prošel výraznou rekonstrukcí. Nynější hráz je proto podobná jako u retenční nádrže. Podařilo se na ní ale zachovat stromořadí asi dvaceti starých dubů letních.
Uprostřed rybníka je poměrně velký ostrůvek (jeho plocha asi 0,27 ha není započítána do plochy rybníka). Břehy rybníka jsou zarostlé rákosím a keři, což svědčí jeho bohatému a vícedruhovému zarybnění (vyskytuje se tu kapr, amur, štika, candát, ale i sumec nebo siven).
Šáteček:
Na rozdíl od ostatních rybníků soustavy na Milíčovském potoce vznikl Šáteček jako retenční nádrž při výstavbě sídliště Jižní Město, tedy v osmdesátých letech 20. století. Jeho hlavním účelem je především zachycování nárazových srážek na území povodí Milíčovského potoka, které má včetně dešťové kanalizační sítě rozlohu téměř 2 km2. Nádrž se 4 m vysokou a 265 m dlouhou hrází může při povodních pojmout až 68 820 m3 vody, zatopená plocha je projektována na 32 300 m2.
Zemní sypaná hráz je na severovýchodní straně nádrže, nedaleko ulice Novopetrovická. Má návodní těsnění z betonových bloků, uprostřed hráze je vodohospodářský objekt s výpustným zařízením. Po hrázi vede asfaltovaná cesta od jižněji ležícího rybníka Vrah k silnici, podél ní bylo vysazeno stromořadí dubů. Ostatní strany jsou porostlé vegetací (rákosiny, břehové ostřicové porosty, mokřadní vrbové křoviny) a obejít celou nádrž se pohodlně nedá. Vyskytují se tu běžné druhy ptáků, obojživelníků, vodních měkkýšů i motýlů.
Šáteček je ve správě Lesů hl. m. Prahy. Je využíván k chovu ryb, zejména kaprů, přesazovaných pak do revírů pro sportovní rybáře.
O keši:
Vše potřebné k výpočtu naleznete ve waypointech. Užijte si lov!
Zdroj: https://praha-priroda.cz/, https://cs.wikipedia.org/
Hczech děkuji za betatest!
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 26.11.2025