Honibodi a další osoby, které nechtějí nic vědět o vzniku českého úsloví „dopadnout jak sedláci u Chlumce“ se můžou rovnou přesunout na konec listingu, tj. k hintu. Pro ostatní následuje krátký výcuc z historie.
Selské povstání (dobovými slovy rebelie) z roku 1775 vzniklo jako důsledek neutěšených poměrů tehdejší doby, zejména co se roboty a nevolnictví týká. Vrchnost totiž požadovala po svých poddaných v zimě 3 dny roboty týdně, v dalších ročních obdobích 6 až 7 dní v týdnu, ačkoliv tzv. robotní patent z 1. poloviny 18. století stanovil maximálně 3 dny. Do toho přišlo v 70. letech sucho, neúroda a následný hladomor. Za této situace začala po venkově kolovat fáma - dnešní mluvou fake news, že vrchnost tají lidu existenci údajného Zlatého patentu, kterým měl císař dát nevolníkům svobodu. Žádný takový ale ve skutečnosti neexistoval.
První známky nepokojů mezi lidem začaly vznikat v lednu 1775 na Broumovsku a Náchodsku, hned následující měsíc se ve Rtyni v Podkrkonoší ujímá vedení rychtář a hostinský Antonín Nývlt, který se stává jakýmsi představitelem poddaných a nadále je bude zastupovat při jednáních s vrchností. Ačkoliv nevybízel k násilí, naopak od něj odrazoval, tak přesto vrchnost považuje právě jeho a jím vedené tzv. selské guberno za hlavní podněcovatele povstání. Už od března 1775 houfy poddaných přepadají zámky a vrchnostenské kanceláře, kde demolují vybavení a případně si vynucují písemné potvrzení zrušení roboty (jako třeba ve Chvalkovicích). Část povstalců dorazí až ku Praze, kde chtějí jednat se zástupci zemské vlády o svých požadavcích. Tam ovšem narazí na vojsko, které je rozežene a část zajme. Větší část vzbouřenců ale ve skupinách postupuje od města k městu a vynucuje si úřední listiny o zrušení roboty.
25. března 1775 dorazí houf 600 až 1000 rebelujících osob (včetně lidí z okolí) k Chlumci nad Cidlinou. V místě je přítomných jen 8 císařských vojáků, zapojují se tedy i místní měšťané a staví barikády, aby vzbouřenci nemohli do města. Na poslední chvíli dorazí vojenské posily, které vzbouřence vytlačí, 2 padnou na místě, část se utopí v místním rybníku, 74 osob je zajato. Následujícího dne se sedláci pokusí o další útok, který ale dopadne ještě hůř. Jakmile vojáci začnou střílet a mezi sedláky se objeví první mrtví a ranění, dávají se na ústup a následný útěk. Toho dne bylo 5 mužů zabito, 3 se utopili a 211 bylo zajato.
Jen o dva dny později je na náchodském zámku zajat Antonín Nývlt a spolu s dalšími vůdci rebelie je postaven před soud. Už v dubnu ale Marie Terezie vyhlašuje pro většinu vzbouřenců tzv. generální pardon (něco na způsob amnestie), kterým ruší některé tresty smrti, zmírňuje tělesné tresty, případně zkracuje roky vězení. Nývlt vyváznul se třemi roky nucených prací. Povstání bylo sice poraženo, ale určité změny přesto nastaly. Už v srpnu vydala císařovna Čtvrtý robotní patent a o šest let později vydal Josef II. známý Patent o zrušení nevolnictví. Robota sice zůstala zachována, ale nevolnictví bylo zrušeno a nahrazeno mírnější formou - poddanstvím.
V roce 1938 byl na louce mezi Chlumcem n. C. a místní částí Kladruby odhalen památník na tuto rebelii. Jde o bronzovou sochu selského povstalce s kosou upravenou na sečnou zbraň, dílo sochaře Jakuba Obrovského, umístěnou na vysokém soklu s reliéfem. Toto místo by mělo být nedaleko od bývalého rybníka, zmíněného výše v textu.
zdroj ilustrací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Selské_povstání_(1775)
Prosím, nevjíždějte autem na trávu ani na cestičky v areálu památníku!