Vítám Vás na nové sérii v Převýšově, tentokrát v lese a jsou to biltemy, ktéré jsou rozmístěné 3 - 8 metrů nad zemí. Čeká vás 20 kešek s jednou bonusovou keší. Ve čtyřech keší z celkových 20ti se nacházejí bonusová čísla A,B,C,D, které použijete na finálku. Půjdete trasou dlouhou okolo 9 kilometrů, a je to dohromady asi na 2 a půl hodiny. V 1. keši máte ukázané 3 parkoviště. Začnete u Převýšovského fotbalového hřiště a skončíte u zatáčky na Převýšov. Abyste si mohli jít pro kešky, budete muset vyřešit kvíz o zvířatech, na které je právě série zaměřená.
Jezevec lesní
Jezevec žije v celé Evropě v lesnatých oblastech od nadmořské výšky 700 m. V horách ho lze potkat i ve výšce 2 000 m. Miluje listnaté nebo smíšené lesy, kde upřednostňuje okraje lesů, remízky s houštinami sousedící s pastvinami a poli. Často se usadí i v sadech a parcích s křovinatým podrostem. To však jen v tom případě, že si tam může vyhrabat doupě. Vyhýbá se mokrým lužním lesům a rovinatým nezalesněným oblastem. Jezevec má dlouhé zavalité tělo s krátkýma silnýma nohama, na kterých má dlouhé drápy přizpůsobené na hrabání. Délka těla dosahuje 85 cm a ocas může být dlouhý až 15 cm. Hmotnost jezevce kolísá podle ročního období. Na jaře váží kolem 7 - 8 kg, ale koncem podzimu, před ulehnutím na zimní odpočinek, mívá až 17 kg, někdy i více. Charakteristická je černo bílá hlava jezevce. Černé pruhy jsou po obou stranách hlavy, od čenichu přes oči až za uši. Boky hlavy, vnější okraje boltců i pás od nosu středem čela na vrch hlavy až do zátylku jsou bílé. Krk, nohy a břicho má černé. Na zbytku těla je srst hnědošedá se stříbrným leskem. I když chůze jezevce vypadá těžkopádně, umí velmi dobře běhat a v nebezpečí rychle mizí ve svém doupěti. Při svých toulkách lesem využívá lesní cestičky a stezky a za noc nachodí i 5-6 km. Obvykle se zdržuje jen v okruhu 2 km od svého doupěte. Jeho stopa je charakteristická otisky dlouhých drápů. Své obvyklé trasy a chodby doupěte si značkuje výměšky pachové žlázy, které mají svůj význam i v období páření. Má dobrý čich a sluch, zrak je ale slabší.
Jezevec žije výlučně nočním životem. Den prospí ve svém podzemním doupěti, které si vyhrabává na svazích s hlinitou půdou. Podzemní chodby vedoucí do doupěte jsou velmi rozvětvené a navzájem propojené. Jejich délka bývá i více než desítky metrů. Obývací brloh bývá někdy v hloubce až 5 m. Každoročně na jaře si ho vystýlá trávou a listím. V takto vybudovaných hradech, jak se jim říká, žijí někdy bez vzájemného rušení i tři generace jezevců. Někdy je tam v podnájmu dokonce i liška. Za úplné tmy vychází jezevec za potravou. Před doupětem chvíli větří a otřásá si kožich od zeminy. Pak jde většinou svými pravidelnými stezkami hledat něco na zub. Je všežravec, ale základ jeho potravy tvoří žížaly, které si vyrývá svým malým rypáčkem ze země. Při vyhledávání potravy si pomrmlává, mlaská a fouká. Požírá i hmyz, hlemýždě, žáby, myši, hraboše, ježky a ptáky hnízdící na zemi. Rád vyhrabává zemní vosy a sršně a nepohrdne ani zdechlinami. Z rostlinné potravy jsou to kořínky rostlin, lesní ovoce, žaludy, bukvice a houby. Na poli rád hoduje na bramborách, kukuřici i jeteli. Jezevci se páří na jaře, v létě a dokonce i na podzim. Vývoj oplodněného vajíčka v děloze však začíná až v prosinci. Jen v době páření je lze potkat i přes den. Tehdy vydávají vřískavé zvuky. Začátkem zimy jezevci zaléhají do svých doupat k zimnímu odpočinku, který trvá 3 až 4 měsíce. Často však tento zimní spánek přerušují a za teplejších nocí vycházejí na krátké procházky v okolí doupěte.
A teď už malý kvíz, něco zjistíte z textu, něco musíte dohledat.
A. Do jaké čeledi patří jezevec lesní?
a) medvědovití - 1
b) lasicovití - 5
c) psovití - 7
B. Jak vypadá typické zbarvení hlavy jezevce?
a) celá černá - 7
b) bílá s černými podélnými pruhy - 4
c) hnědá se skvrnami - 1
C. Kde si jezevci staví své brlohy?
a) v korunách stromů - 0
b) v podzemních norách - 6
c) v dutinách skal vysoko nad zemí - 3
D. Čím se jezevec nejčastěji živí?
a) je výhradně masožravec - 7
b) je všežravec - jí hmyz, malé živočichy i rostliny - 3
c) živí se pouze plody a kořínky - 1
E. Jak jsou uspořádány jezevčí nory?
a) jsou jednoduché s jednou chodbou - 5
b) vždy jen krátké, do dvou metrů - 1
c) jsou složité, s mnoha chodbami a východy - 7
F. Kdy je jezevec nejvíce aktivní?
a) v noci - 9
b) přes den - 0
c) brzy ráno a dopoledne - 5
Jestli jste zvládli tenhle kvíz, tak to dosaďte do těchto souřadnic.
N50°09.ABC E015°25.DEF
A teď už hurá pro kešku!