Tato keš má připomenout Jaroslava Lobovského z Rokycan.
Pan Jaroslav Lobovský studoval práva a byl synem nadporučíka městské policie v Rokycanech.
29. 01. 1940 Jaroslav ve společnosti několika lyžařů na lyžích sjížděli po stezce z vrcholu Kotel v Rokycanech.
Jaroslav jel jako první a to se mu bohužel stalo osudným.
Při prudkém sjezdu neočekávaně narazil do stromu, který byl vyvrácený přes stezku.
Jaroslav po silném nárazu do stromu zůstal následně nehybně ležet.
Rychle přivolaný lékař Dr Čáp z Rokycan zjistil, že pan Lobovský má přeraženou páteř.
Těžce zraněného Jaroslava z vrchu Kotel převezli na saních a následně vozem záchranné služby do Plzeňské nemocnice.
V nemocnici bylo zjištěno, že Jaroslav má poraněnou míchu a jeho stav je velmi vážný.
Jaroslav byl díky svému závažnému zranění upoután na lůžko a 27. 03. 1941 čtyřiadvacetiletý Jaroslav dotrpěl své utrpení.
Byla jarní neděle kdy se ulicemi Rokycan ubíral dlouhý tichý pohřební průvod.
Nespočetné zástupy lidí všech vrstev a věku přišli vyjádřit úctu Jaroslavu Lobovskému a obdiv jeho rodičům a celé rodině.
Následně otec Jaroslava vyhledal na vrchu Kotel vhodné balvany, které za pomoci svých přátel dopravil na místo tragédie, aby mohli vytvořit pomník a tak uctít památku svého syna.
Balvany zasadily do cementu a do písku, který na vrch vynesli v několika nádobách z Rakovského potoka.
Na pomníku je umístěna kovová deska s nápisem:
Na tomto místě byl dne 29 ledna 1940 tragicky ukončen nadějný život 23. letého Jarosl. Lobovského studujícího práv z Rokycan.
Jako symbol tragédie jsou k balvanu připevněny dvě kovové lyže, z nichž jedna je jako zlomená.
Matka a sestry Jaroslava zasadily mezi balvany květiny Alpinky, které denně chodily zalévat.
Tento pomník je dílem rodičovské lásky.
Tato vzpomínka vznikla za pomoci pana Dudy z Rokycan.
Čerpáno z dobového týdeníku Žďár a z Lidových novin.