Jeskyně na Kosíři
Ač to tak nevypadá, na Kosíři a v jeho bezprostředním okolí máme několik jeskyní. Provedu Vás po několika z nich.
Na úvodních souřadnicích stojíte před malou jeskyní, na mapě označenou jako Vodní Jeskyňka. Voda tam však moc nyní není.
Nás bude zajímat hornina, ve které se jeskyňka nachází. A typ jeskyně.
Geologie Kosíře
V období prvohor, v devonu (419—358) zde byl v tropickém moři korálový útes a ukládaly se vápence. Nad bazálními klastiky se zde nachází přes 100 m mocný sled tmavých dolomitických vápenců. Následuje jen několik metrů silná vrstva korálová (červená vrstva - paleontologické nálezy). Nad nimi tmavě šedé jemně zrnité vápence s polohami šedých a nafialovělých slínů. Stratigraficky se jedná o spodní část macošského souvrství. V nadloží se nacházejí světlé vápence macošského souvrství, hněvotínské vápence líšeňského souvrství a zcela nahoře břidlice ponikevského souvrství ludmírovského vývoje.
Vlastní hřbet Velkého Kosíře je budován horninami usazenými v moři v období dalšího prvohorního útvaru – karbonu (359—298 milionů lety). Vznikají horniny, které se usazovaly ve spodnokarbonském moři – jílové břidlice, droby a slepence. V západní části vrchu se vyskytují tzv. studnické břidlice, východní část je tvořena tzv. kosířskými karbonskými drobami (visé).
Od svrchního karbonu do období starších třetihor byla tato oblast souší. V mladších třetihorách (v neogénu) se okolí Velkého Kosíře stalo součástí prostoru, který geologové označují jako karpatská předhlubeň, ten byl opět zaplaven mořem. Jeho přítomnost dokazují písky a jíly u Slatinek, pobřežní usazeniny u Služína a jemnozrnné písky se zkamenělinami u Hluchova.
Ve čtvrtohorách se na starších horninách uložily mohutné vrstvy spraší.
Horniny Kosíře
Droby
Droba je sedimentární hornina, přesněji druh slabě vytříděného pískovce s obsahem základní hmoty vyšším než 15 %. Základní hmotu drob tvoří většinou jílové minerály a silt. Písková zrna představuje směs živců, křemene, slíd a úlomků hornin (tzv. litických úlomků). Vzniká především v mořském prostředí. Barva horniny je nejčastěji šedá a velikost zrn je různá, od jemné po hrubou. Droby často vytvářejí omezené vrstvy, které se opakovaně střídají především s břidlicemi.
Na Kosíři nalézáme jemnězrnné až hrubozrnné droby spodního karbonu (visé), myslejovického souvrství a jemnězrnné, světlešedé, karbonské droby, rozstáňské souvrství.
Vápenec, hlíznatý vápenec a dolomit
Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina. Přes 80 % je složena z uhličitanu vápenatého (CaCO3) ať už ve formě kalcitu, nebo aragonitu. Jako příměsi se vyskytují dolomit, siderit, křemen, jílové minerály a úlomky zkamenělin. Čisté vápence jsou bílé. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena (oxidy železa), zejména když je vystavena zvětrávání. Vápence podléhají krasovění, tvoří rozsáhlé oblasti – krasy.
Zdejší vápenec je celistvý, světlý a tmavě šedý devonský vápenec, macošského souvrství.
Hlíznatý vápenec je hornina, která se vyznačuje výskytem hlízovitých struktur – tedy zaoblených, nepravidelných uzlů (hlíz) v jemnozrnné základní hmotě. Tyto hlízy mohou být různě velké a často mají odlišné složení nebo strukturu než okolní hornina.
Zdejší hlíznaté vápence jsou světle šedé, celistvé až drobnozrnné devonské až karbonské, líšeňského souvrství.
Dolomit je uhličitanová hornina, tvořená převážně minerálem dolomitem CaMg(CO₃)₂ (na rozdíl od vápence, který je tvořen kalcitem – CaCO₃). Je jemnozrnný až hrubozrnný.
V naší lokalitě šedý, celistvý až jemnozrnný, devonský, macošského souvrství.
Jílovitá břidlice
Jílovitá břidlice je jemnozrnná usazená hornina, která vznikla zpevněním jílovitých sedimentů. Jílovité břidlice obsahují kromě základní jílovité hmoty klasty muskovitu, křemene a v menší míře i živců. Jílové minerály představují zejména illit a kaolinit. V případě, že hornina obsahuje větší množství příměsi písku, označuje se jako písčitá břidlice. Pokud obsahuje zvýšený obsah kalcitu, je to vápnitá břidlice. Hornina je typická tenkou laminací, rozvrstvená, má nepravidelný až jehličkovitý rozpad, většinou rovnoběžný se směrem břidličnatosti. Jednotlivé vrstvy nemívá tlustší než 10 cm.
Na Kosíři celistvá až jemnězrnná, šedá, karbonská, rozstáňské souvrství.
Prachovec
Prachovec (též aleurit) je sedimentární hornina, zpevněný ekvivalent prachu, přičemž částice velikosti prachu se na složení horniny podílejí minimálně dvěma třetinami. Nejčastěji textura prachovců je vrstevnatá, ale vyskytují se i masívní textury (hlavně při sedimentaci z hustých proudů). V jemnozrnných sedimentech se často vyskytují konkrece (kalcitové, sideritové, pyritové, křemité a fosfátové), ty vznikají buď těsně po uložení, nebo později, při litifikaci.
Na Kosíři je jemnězrnný, šedý, karbonský, rozstáňské souvrství.
Slepenec
Slepenec neboli konglomerát je pevná sedimentovaná hrubozrnná hornina. Jedná se o zpevněné štěrky. Hornina je složená ze stmelených zaoblených valounů větších než 2 mm, patří sem jen horniny s převahou opracovaných (zaoblených) úlomků, pro ostrohranné úlomkové usazené horniny se používá název brekcie. Slepence jsou složeny z valounků a jemnějšího materiálu, který vyplňuje mezery a tmelu, obvykle chemického původu. Pokud se jednotlivé oblázky navzájem nedotýkají (jsou v hornině volně uložené a obalené základní hmotou), jsou většinou slabě opracované (strukturně nezralé). Zralé slepence obsahují malé množství základní hmoty a bývají dobře vytříděny (přičemž jednotlivé oblázky se navzájem dotýkají). Cement bývá většinou kalcitový, křemitý, v aridním prostředí železitý. Jeho složení závisí na chemickém složení roztoků cirkulujících v sedimentu. V případě, že ve slepencích převládá základní hmota, jednotlivé oblázky bývají často obaleny jílem.
Kosířské slepence jsou drobnozrnné až hrubozrnné i balvanité, karbonské, myslejovické souvrství. Místy železité.
Typy jeskyní podle způsobu vzniku
A, Krasové jeskyně (karstické)
- Vznik: Rozpouštěním rozpustných hornin (nejčastěji vápence, dolomitu, sádrovce) vodou obsahující oxid uhličitý.
- Proces: Chemická eroze → vznik podzemních dutin → rozšiřování → vznik jeskynních systémů.
- Příklady: Punkevní jeskyně (ČR), Mammoth Cave (USA).
- Charakteristiky: krápníky (stalaktity, stalagmity, stalagnáty) sintrová jezírka, podzemní toky.
B, Pseudokrasové jeskyně
Pseudokrasové jeskyně jsou podzemní dutiny, které nevznikly krasovým procesem (tedy rozpouštěním hornin vodou), ale jinými mechanickými nebo fyzikálními procesy. Vznikají erozí, skalním řícením, sesuvy a jinými mechanickými jevy v nevápenatých horninách. Jsou zpravidla podmíněny tektonickou stavbou hornin a jejich odolností vůči zvětrávání.
Mohou dosahovat značných rozměrů a podle způsobu jejich vzniku lze odlišit různé typy, např. jeskyně puklinové, rozsedlinové, blokové, vrstevní, výklenkové apod. Přesto mohou svým vzhledem připomínat pravé krasové jeskyně.
1 Lávové jeskyně
- Vznik: ochlazením povrchu lávového proudu, zatímco vnitřek zůstává tekutý a odtéká → vznik dutého tunelu.
- Hornina: bazalt.
- Příklady: Kazumura Cave (Havaj), jeskyně v oblasti Islandu.
- Charakteristiky: hladké stěny, lávové stalaktity, často bez vody.
2 Mořské jeskyně (příbojové)
- Vznik: mechanickým působením mořských vln (příboje) na pobřežní skály.
- Hornina: různá – často sedimentární (rychlý postup eroze) nebo vulkanická (pomalý postup eroze).
- Příklady: Fingal's Cave (Skotsko), jeskyně Algarve (Portugalsko).
- Charakteristiky: vstup z moře, často přístupné pouze lodí, erozní tvary.
3 Ledové jeskyně
- Vznik: buď v ledu (např. v ledovcích), nebo v běžné jeskyni s trvalou přítomností ledu.
- Hornina: různá.
Příklady: Eisriesenwelt (Rakousko), Dobšinská ledová jeskyně (Slovensko).
- Charakteristiky: ledové stalaktity, nízké teploty, sezónní proměnlivost.
4 Puklinové jeskyně
- Vznik: rozšířením přirozených puklin v hornině, často vlivem tektonických sil.
- Hornina: různá – často tvrdé horniny jako žula nebo vápenec či dolomit.
- Příklady: Jeskyně Na Špičáku (Jeseníky), Loupežnická jeskyně u Velkého Března (České středohoří)
- Charakteristiky: úzké chodby, méně výzdoby, někdy hluboké propasti.
5 Sufózní jeskyně
- Vznik: odplavováním jemného materiálu (např. písku, jílu) vodou z podloží.
- Hornina: nekrasové horniny – nejčastěji pískovce, spraše, jílovce, vulkanické tufy nebo sedimenty s vysokým obsahem karbonátů.
- Příklady: Jeskyně u Bohušova (Amalínská vrchovina), Jeskyně ve Venušině sopce (Nízký Jeseník, ČR – evropsky významná lokalita)
- Charakteristiky: Nestabilní, často malé a mělké, vznikají v nezpevněných sedimentech.
6 Antropogenní jeskyně
- Vznik: Lidskou činností – těžba, úkryty, sklepy.
- Hornina: libovolná
- Charakteristiky: Pravidelné tvary, často historický význam, vyzdívky.
Typy jeskyní podle způsobu vzniku
A, Primární jeskyně
Vznikají současně s okolní horninou.
- Lávové tunely
- Lávové dutiny
- Bublinové jeskyně - vznikly díky koncentraci plynů z tuhnoucí lávy, až později byly otevřeny k povrchu.
- Trhliny - úzké, často nepravidelné pukliny v hornině, která vznikla mechanickým napětím (např. smršťováním, tlakem, změnami teploty)
- Tufové jeskyně - malé dutiny vznikající při ukládání pyroklastického vulkanického tufu ještě nežli se začal cementovat.Tufová tiesňava (Slovensko)
B, Sekundární jeskyně
Vznikají později nežli okolní hornina. Vznikají erozí, skalním řícením, sesuvy a jinými mechanickými jevy v nevápenatých horninách. Jsou zpravidla podmíněny tektonickou stavbou hornin a jejich odolností vůči zvětrávání.
Způsoby vzniku:
B1 Korozí - chemickým zvětráváním - krasové...
B2 Erozí - mechanickým zvětráváním - příbojové...
C2 Tektonicky - pohyby zemské kůry nebo horninových vrstev, zřícení, sesuvy – puklinové, rozsedlinové...
Nejčastěji však kombinací těchto vlivů.
Úkoly, které je potřeba splnit pro zalogování earth cache:
úvodní stage: Vodní jeskyňka
1 Vyhledejte místo, které není pokryto mechy a lišejníky a horninu popište:
- a, barevnost
- b, struktura
2 V jaké hornině je jeskyňka vytvořena?
3 Jedná se o primární nebo sekundární jeskyni?
4 O jaký typ jeskyně se jedná?
5 Prohlédněte si dno jeskyně, čím je pokryto? O čem o svědčí?
6 Jak podle Vás mohla vzniknout?
7 Změřte výšku vchodu v nejvyšším místě:
F1 Vyfotografujte se u velkého balvanu před vstupem tak, aby nebylo vidět vchod do jeskyně.
stage Lom - Druhá jeskyňka
F2 vyfotografujte se s celým lomem v pozadí z trasového bodu
8 Před Vámi je jeskyňka. Popište vzhled horniny, ve které je vytvořena:
- a, barevnost:
- b, struktura:
9 V jaké hornině je jeskyňka vytvořena?
10 Jedná se o primární nebo sekundární jeskyni?
11 O jaký typ jeskyně se jedná?
12 Uveď její šířku v nejširším místě:
Lom Třetí jeskyně na stage 2
Vydej se po hůře znatelné cestičce podél lomové stěny.
13 Jedná se o primární nebo sekundární jeskyni?
14 O jaký typ jeskyně se jedná?
Odpovědi každý sám za sebe posílejte do vzkazů, fotky vkládejte do logu.
Odkazy:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeskyn%C4%9B
- https://www.geoparkceskyraj.cz/cs/geoveda/geofenomeny/jeskyne/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Cave
- https://de.wikipedia.org/wiki/H%C3%B6hle
- https://temata.rozhlas.cz/na-velky-kosir-za-geologickym-poznanim-7858227
- Dvořák, J., Otava, J. Databáze významných geologických lokalit: 748 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-09-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/748.
- Dvořák, J., Otava, J. Databáze významných geologických lokalit: 747 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-09-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/747.
- Grygar R. Regionální geologie ČR. Kapitola 8. Platformní vývoj Českého masivu v období jury a křídy. Institut geologického inženýrství, Technická univerzita Ostrava. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/8_kapitola.htm
- Chlupáč I., Kovanda J., Stráník Z. a Brzobohatý R. (2002): Geologická minulost České republiky. - Academia. Praha.