Setkání v asijské restauraci
Asijská kuchyně pojmenovává více regionálních kuchyní, mezi které geograficky spadají oblasti Východní Asie, Jihovýchodní Asie, Jižní Asie, Střední Asie a Středního východu. Kuchyní nazýváme charakteristický styl vaření a tradic, obvykle spojených s konkrétní kulturou. Asie je jako největší a nejlidnatější kontinent domovem mnoha kultur, z nichž mnohé mají vlastní a velmi charakteristické kuchyně.
K ingrediencím, jež jsou společné mnoha kulturám ve východní a jihovýchodní části kontinentu, patří rýže, zázvor, česnek, sezamová semínka, chilli papričky, sušená cibule, sója a tofu. Běžnými metodami vaření jsou smažení, vaření v páře a fritování.
Zatímco rýže je společná většině asijských kuchyní, v různých oblastech jsou oblíbené její různé odrůdy. Basmati rýže je populární na subkontinentu, jasmínová rýže se často nalézá po celém jihovýchodu, zatímco dlouhozrnná rýže je oblíbená v Číně a krátká v Japonsku a Koreji.
Suši nebo sushi je jedno z nejznámějších jídel japonské kuchyně. Suši je vařená rýže spojená se speciální sladkokyselou omáčkou sušinoko připravenou k tomuto účelu. Také slovo suši v doslovném překladu z japonštiny znamená kyselá chuť.
První písemná zmínka o suši pochází z období Nara, konkrétně z roku 718 n. l., ze zákoníku Yoro ritsuryo, jednoho z nejstarších japonských písemných pramenů, kde je zmíněno jakési zakono-suši jako způsob odvádění naturální daně; žádné informace o formě a způsobu přípravy tohoto suši ovšem uvedeny nejsou.
Historie klasického suši, jak ho známe dnes, začala až o mnoho později, teprve v 15. století, v období Muromači (1333–1568), ve kterém kulinářství obecně zažilo svůj rozkvět, zrodily se různé školy vaření, stejně jako proslulý japonský čajový obřad. Doba fermentace nare-suši byla radikálně zkrácena, a rýže se tak mohla přestat vyhazovat a byla konzumována spolu s částečně fermentovanou rybou.
Dnes nejznámější druh suši, nigiri-suši, vzniklo v Edu (dnešním Tokiu). Za jeho otce je považován Hanaja Johei, který ho začal prodávat na počátku 19. století na stáncích jako rychlé občerstvení: umístit kus čerstvé ryby na vrch rýžové hnětenky zabralo pár sekund. Přeskočil tak krok, kdy se ryba s rýží s octem na několik hodin zmáčkla, aby déle vydržela.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/