Přijet na parkoviště. Počkat na ostatní. Do pravé ruky krabici s dortem, do levé tašku s chipsy. Startujeme. Sjezdovka. Uff. Rok od roku je ten kopec strmější ! Nevzdáváme se však, bojujeme. S kopcem, potem, sluncem, deštěm, blátem, prachem. Neseme, funíme. Stres, že owner nestihne začátek. Kousek lesem po značce, zatáčka, rovinka, a jsme tam. Nestíhám začátek. Patří to k tradici.
Nahoře je veselí v plném proudu. Svíčky na dortě hoří, chipsy poletují ve větru nebo se máčí pod kapkami deště. Letí špunt z lahve šampaňského. Slunce zapadá anebo skoro není vidět za mraky. Je první podzimní čtvrtek. Lidé hlaholí jeden přes druhého. Přesun do chaty. Anebo taky ne, když v poslední době zavírá o hodinu dřív. Nevadí, pobyt u piknikového stolku si zpestříme. Možná přijde i kouzelník.
Desetkrát totéž, desetkrát jinak. Letos pojedenácté. Přijdi poprvé, přijdi pojedenácté, nebo něco mezi tím. Přines, nebo nenos, něco se na kouzelném stolečku vždycky najde. Oslavíme, poveselíme, a půjdeme.
Na společné setkání se pojedenácté na Malém Javorovém těší Beskydský Piknik.