Proč papoušci kradou petky
Bylo toho svého času velké pozdvižení. V okoli Popovic se začaly ztrácet petky. Místní kačeři byli nejprve naštvaní, časem pak až zoufalí. Nožky je bolely od neustálého běhání ke keším a doplňování petek. Navíc zásoby petek rychle docházely a proradné sousední obce situace briskně zneužily k zavedení vývozních cel na petky, což místním kačerům také na náladě nepřidalo.
Dlouho byly marné všechny pokusy o odhalení pachatele. Kačeři celé hodiny číhali u kešek na zloděje, tu maskováni za pařez tu zas za triangulační bod. Nic. V zoufalství se obrátili na nechvalně proslulou zaječickou tajnou službu Kra Lik. Nejprve se sice zdálo, že ani té pšenka nepokvete, dokonce při nočním sledování ztratila dva agenty, kteří zřejmě pronásledovali pachatele a zabloudili v místních bažinách. Nakonec se jí však přece podařilo záhadu objasnit.
Petky kradli a odnášeli papoušci žijící v okolních pralesích. Jedna záhada vyřešena pouze za cenu objevení se jiné. Proč to ti papoušci dělali? Popovičtí se obrátili na Akademii věd. Výzkumy na místě i v archivech probíhaly téměř po celý rok. Na konci však vedoucí projektu, profesor Jan Ťuhýk, předložil popovickým řešení problému.
Papoušci žijící v okolí Popovic se naučili pít zbytky piva a limonád z pet lahví, kterých se v okolí bohužel povalovalo vždy dost. Jde o tvory celkem inteligentní a tak brzy některého z nich napadlo, že by si mohli pet láhve sami pěstovat, protože přece jen dopíjení zbytků po méně vyvinutých tvorech (lidech) není úplně důstojné. Za tímto účelem začali papoušci organizovaně sbírat petky, které pak sázeli do země a čekali, až jim vyrostou pet láhve.
Ke keši:
Papoušci sedají na stromech, nevadí jim ani smrky. Pokud někomu lezení na smrk vadí, protože to opravdu s sebou nese smůlu, tak by bylo lepší, kdyby to vůbec nedělal, následné stěžování už mu nijak nepomůže.
Poděkování:
Owner keše tímto děkuje za "materiál" na její přípravu neznámým bezdomovcům, kteří pro nás připravili půdu pro výživné CITO GCB40X9.