|
Moje další EarthCache vás podrobně seznámí s exponáty ďáblické geologické expozice.
Obrázek 1: Infotabule a exponát (zdroj: DanielKotmel, 2025)
Informace o expozici
V roce 2021 se nadšení absolventi geologie z Přírodevědecké fakulty Univerzity Karlovy rozhodli vybudovat geopark v rámci participativního rozpočtu. Cílem projektu bylo a je seznámit širokou veřejnost s krásou neživé přírody a zároveň zpestřit výuku přírodovědy a přírodopisu.
Geopark je rozdělen na dvě části. Spodní část je komponovaná jako výstavní, s velkými exponáty a popisnými cedulemi - najít můžete bazanit, granity, drobu, tektonické zrcadlo a vápence. Když budete hledat tak na vápencích můžute vidět fosilie zejména krinoidů a dalších mořských živočichů.
Nejbližší vzorky byly dovezeny z okolí Prahy: Klecan, Radotína, Přední Kopaniny či Slivence. Nejvzdálenější z Lomečku u Domažlic, lomu Proseč nedaleko Železného Brodu nebo z Černé Studnice v Jizerských horách. Vzorky hornin mají v průměru hmotnost 300-600 kg, ale největší vzorek liberecké žuly má přes 1 100 kg.
 Obrázek 2: Příklady vzorků (zdroj: DanielKotmel, 2025).
Vystavené vzorky
Geologická expozice se skládá z následujících exponátů. Vás však nebudou zajímat všechny, ale pouze ty z Českého masivu s vazbou na specifickou lokalitu (níže označeno červeně).
/A/ Bazanit (čedič) - Vulkanická hornina tmavé barvy s vyšším obsahem nefelínu nebo olivínu oproti běžnému čediči.
/B/ Tanvaldský granit - Hrubozrnná vyvřelá hornina, která je součástí krkonošsko-jizerského plutonu vzniklého v období variského vrásnění v karbonu. Tvoří rozsáhlá tělesa v okolí Tanvaldu, zejména v Jizerských horách. Je složen především z křemene, draselného živce, plagioklasu a biotitu. Typická je jeho šedá až narůžovělá barva a masivní struktura.
/C/ Liberecký granit - Rovněž náleží do krkonošsko-jizerského plutonu a nachází se především v oblasti severně od Liberce. Je středně až hrubozrnný, složený z křemene, ortoklasu, plagioklasu a menšího množství biotitu či muskovitu. Vyznačuje se světle šedou barvou a vysokou odolností proti zvětrávání.
/D/ Tektonické zrcadlo - Lesklá plocha na rozhraní hornin vzniklá pohybem podél geologického zlomu.
/E/ Spongitický slínovec (opuka) - Sedimentární hornina tvořená jílovitou složkou a křemitými schránkami hub, často světle šedé barvy.
/F/ Slivenecký mramor - Metamorfovaný vápenec devonského stáří, který se vyskytuje v pražské pánvi, konkrétně u Slivence na jihozápadním okraji Prahy. Přeměnou původních vápenců došlo k prokrystalování kalcitu, takže hornina má krystalickou strukturu. Známá je jeho růžová až červená barva způsobená příměsí oxidů železa.
/G/ Dvorecko-prokopský vápenec - Devonský sedimentární vápenec pražské pánve, známý z oblasti Prokopského a Dalejského údolí v Praze. Ukládal se v teplém mělkém moři, má světle šedou až bělavou barvu a často obsahuje fosilní zbytky ramenonožců, korálů a dalších mořských organismů. Struktura horniny je jemnozrnná až středně zrnitá.
/H/ Řeporyjský vápenec - Vyskytuje se v oblasti Řeporyjí na jihozápadním okraji Prahy, kde vytváří typické vápencové lomy a odkryvy. Má jemnozrnnou strukturu, šedou až modrošedou barvu a je bohatý na fosilie, například trilobity, mlže nebo amonity.
/I/ Droba - Většinou šedá sedimentární hornina složená převážně z křemene, živců a jílovité složky, vzniklá zpevněním prachovitých usazenin.
Obrázek 3: Expozice (zdroj: DanielKotmel, 2025)
Český masiv
Červeně označené horniny výše představují vzorky z Českého masivu. To je jedna z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných částí evropského variského horotvorného pásma, které se formovalo v období od středního devonu až po svrchní karbon, tedy přibližně před 380–300 miliony lety. Jeho vznik souvisel s kontinentální kolizí Gondwany a Laurasie.
Původně šlo o mohutné pohoří dosahující výšek několika tisíc metrů, které bylo postupně zarovnáno dlouhodobou erozí. Do dnešní doby se z něj dochovaly už jen izolované fragmenty tvořící samostatné geologické celky. Český masiv se obvykle člení na pět hlavních oblastí: bohemikum, saxothuringikum, moldanubikum, moravosilezikum a jednotky platformního pokryvu.
Jeho geologická stavba se skládá především z hornin proterozoického a paleozoického stáří. Na těchto starších základech spočívá tzv. platformní pokryv, složený ze sedimentárních uloženin a vulkanických produktů, které se ukládaly na stabilizovaném povrchu masivu od svrchního karbonu až po současnost.
Obrázek 4: Protokol (zdroj: DanielKotmel, 2025)
Vypracování protokolu Zde najdete informace, které budete potřebovat k vyplnění výše přiloženého protokolu. Ten si doporučuji vytisknout a nebo přepsat na papír. Buňky označené "//" nevyplňujete. Zjišťování se netýká očíslovaných vzorků u zdi!
Zrnitost hornin - Horniny se dělí podle zrnitosti na jemnozrnné (zrníčka menší než 0,1 mm, např. jílovec), střednězrnné (0,1–2 mm, např. pískovec) a hrubozrnné (nad 2 mm, např. slepenec nebo žula).
Struktura hornin - Horniny mohou mít různé struktury podle uspořádání a velikosti jejich složek. Celistvá struktura je hladká a bez viditelných zrn, typickým příkladem je obsidián. Zrnitá struktura obsahuje zrna stejné velikosti, jako je tomu u žuly. Pórovitá struktura má dutiny po unikajících plynech, což je charakteristické pro pemzu. Porfyrická struktura kombinuje velké krystaly v jemnozrnné hmotě, což lze pozorovat u granitu.
Typy hornin - Magmatické horniny vznikají z tuhnutí magmatu, příkladem je žula. Sedimentární horniny vznikají z usazených částic, jako je pískovec. Metamorfní horniny vznikají přeměnou jiných hornin působením vysoké teploty a tlaku, příkladem je rula.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Charakterizujte všechny v listingu červeně označené horniny vlastními slovy.
2) Prozkoumejte v terénu jednotlivé pojmenované exponáty, vypracujte výše přiložený protokol a zašlete mi ho vyplněný formou fotky.
3) K vašemu logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS s libovolným exponátem geologické expozice.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Základní dělení hornin [online]. Dostupné z https://holysa.cz/metodika/geologie/3-zakladni-deleni-hornin/ [cit. 27. 09. 2025]
Geologická encyklopedie [online]. Dostupné z http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/ [cit. 27. 09. 2025]
Úvod do petrografie [online]. Dostupné z https://geotechnika.fsv.cvut.cz/wp-content/uploads/2023/10/01-uvod-do-petrografie.pdf [cit. 27. 09. 2025]
MČ Praha Ďáblice [online]. Dostupné z
https://dablice.cz/sites/default/files/zp6_22.pdf [cit. 18. 07. 2025]
Český masiv [online]. Dostupné z http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/ term.pl?Cesky_masiv [cit. 27. 09. 2025]
 |