Knižní Klub - Liberec IV.
Tato cache je třetí ze série „Knižní Klub – Liberec“, ve které vám vyprávím o více, či méně známých spisovatelích, různých žánrů knih. Mými nejoblíbenějšími žánry jsou fantasy, romány, komedie a kriminalistické thrillery, takže zmiňuji právě především tyto žánry, ale jistě později zmíním i žánry ostatní. V mnoha případech se žánry mezi sebou prolínají, ale pokud je to dobře napsané, tak to rozhodně ničemu nevadí.
Čtvrtým autorem, kterého bych rád zmínil, je Terry Prattchett.
Tohoto spisovatele možná mnoho z Vás zná, nicméně já na něj narazil zcela náhodou během svých let na střední škole, kdy mě kdysi k jeho rozsáhlé sáze „Úžasná Zeměplocha“ přivedl můj tehdejší kamarád a spolužák. Musím říct, že do té doby jsem se s ničím podobným nikdy nesetkal. Jednotlivé příběhy (knihy) v této sáze na sebe pozvolna navazují, ale dají se číst i samostatně, pokud by to někdo nechtěl říct postupně jako já. Dle mého názoru to však skutečně stojí za to, jelikož mimo nějakou "historickou souvislost" v sobě příběhy kombinují prvky fantasy, sci-fi, komedie, drama, beleterie a jiné. Musím však upřímně dodat, že když jsem si ty první 2 knihy od kamaráda kdysi půjčil, tak jsem si po přečtení části první knihy řekl: „co to je za p **** blbost? ...“ V tu chvíli jsem tato díla, mimo zmíněný důvod také z důvodu četby spousty jiné literatury z maturitní četby, na chvíli odložil. Během letních prázdnin jsem se k tomu, ale opět na chvíli vrátil a musím říct, že dnes toho skutečně nelituji. Jména jeho postav jsou velmi podivuhodná a leckdy i originální, pokud se zrovna nejedná o zcela úmyslné „vykradení“ reálných postav, pro příklad uvedu: „Barbar Cohen, Leonardo da Quirm, Bábi Zlopočasná, Kouzelník Mrakoplaš, „Knihovník“, Desátník Karotka, Noby Nóblhoch, Baron Odkrágli (šéf cechu vrahů), Arcikancléř Vzoromil Výsměšek, a mnoho dalších šílených jmen (mnohdy pomalu jazykolamů)… Obecně jsou díla mnohdy pro svou „nesmyslností“ srovnávána se Stopařovým průvodcem po galaxii. (Toho jsem kdysi viděl – zatím nečetl a musím říct, že tak nápadité a vtipné mi to v porovnání s T. Prattchettem nepřišlo.) Pro přiblížení logiky světa, kde vše bez problému funguje: Velká želva A’Tuin pluje Vesmírem, nese na svých zádech 4 slony, kteří na svých zádech nesou obrovský „koláč světa“, kde ze jeho krajů stékají do nekonečna hlavní oceány světa v tzv. Krajopádech, … (No myslím, že to mluví samo za sebe ...)
Z mé strany zašla mimo jiné obliba těchto děl až tak daleko, že jsem si nechal pár let zpět namalovat ke své skromné sbírce obraz (dle vzoru fan artu) od naší rodinné „umělkyně“ s motivem znázorňující rozloučení Terryho Prattchetta s jednou ze svých hlavních postav ve svém příběhu. Pro mě a věřím že i pro něj by toto znázornění mělo hlubší význam, no posuďte sami. Malovaný obraz spolu s nedokončenou sbírkou jsem Vám nahrál k této kešce.
Terence David John „Terry“ Pratchett se narodil v Beaconsfieldu v anglickém hrabství Buckingham Davidovi a Eileen Pratchettovým. Absolvoval High Wycombe Technical High School (nynější John Hampden Grammar School), kde byl klíčovým členem debatní společnosti a psal příběhy do školního časopisu. Popisuje se vtipně jako „nepopsatelný student“ a ve Who's Who připisuje s nadsázkou své vzdělání Beaconsfieldské veřejné knihovně.
Prvním publikovaným dílem byla krátká povídka The Hades Business (Kšeft v Hádesu) uveřejněná ve školním časopise, když mu bylo třináct let, a poté v časopise Science Fantasy v roce 1963, za což obdržel finanční odměnu čtrnáct liber. Druhá uveřejněná práce se jmenovala Night Dweller (Noční tvor) a byla publikována ve 156. čísle časopisu New Worlds v listopadu 1965.
Po odchodu ze školy v roce 1965 získal práci v místních novinách Bucks Free Press a později působil v několika dalších regionálních novinách v jihozápadní Anglii včetně titulů Western Daily Press a Bath Chronicle.
V roce 1968 se Pratchett oženil s Lyn Purves a v roce 1976 se manželům narodila dcera Rhianna Pratchett, která je dnes novinářkou a autorkou fantasy literatury.
V roce 1968 coby novinář dostal za úkol udělat interview s Petrem Bander van Durenem, jedním z ředitelů malého vydavatelství. Během rozhovoru se Pratchett zmínil, že napsal knihu The Carpet People (česky Kobercové). Kniha vyšla s Prachettovými ilustracemi v roce 1971, byla slavnostně představena v oddělení koberců obchodního domu Heal's na Tottenham Court Road v Londýně a měla sice nemnoho, zato přesvědčivých recenzí. Následovaly sci-fi romány The Dark Side of the Sun (1976; česky Temná strana slunce, 1997) a Strata (1981; česky 1997).
V roce 1980 se Pratchett stal tiskovým mluvčím elektrárenské společnosti Central Electricity Generating Board, přičemž v jeho působnosti bylo několik jaderných elektráren. Později vtipkoval o tom, že předvedl svůj smysl pro dokonalé načasování, když zaměstnání změnil tak brzy po jaderné havárii v elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii v USA.
Práci pro CEGB opustil v roce 1987, v době, kdy se již uživil psaním. Mohl psát více a v nejproduktivnějším období psal dvě knihy ročně.
V roce 1998 obdržel Řád britského impéria v hodnosti Officer za službu literatuře. Se sobě vlastní ironií to komentoval prohlášením ve smyslu „mám podezření, že 'službu literatuře' prokážu, když se zdržím dalších pokusů nějakou napsat“. V roce 1999 mu byl udělen čestný doktorát z literatury na univerzitě ve Warwicku.
Jako svoje záliby Pratchett uváděl „psaní, procházení, počítače, život“. Dobře je znám také díky své zvláštní zálibě v pokrývkách hlavy, což je vidět na zadních stranách obálek originálních vydání většiny jeho knih.
Ke konci roku 2007 bylo Pratchettovi diagnostikováno onemocnění Alzheimerovou chorobou.
Dne 1. ledna 2009 jej Alžběta II. jmenovala rytířem, díky čemuž mohl Pratchett užívat titul sir.V roce 2009 Pratchett oznámil, že chce podstoupit eutanazii, dříve než se nemoc dostane do kritického stadia. V roce 2010 byl vybrán, aby na toto téma přednesl 1. února 2010 tzv. Dimblebyho přednášku (Richard Dimbleby Lecture byla založena na památku reportéra BBC Richarda Dimblebyho v roce 1972; od té doby je každoročně vybrána a poctěna významná osobnost, aby přednesla přednášku na aktuální téma). Přednášku s názvem Shaking Hands With Death (Potřást si rukou se smrtí / Smrtěm) Pratchett napsal, ale vzhledem ke zdravotnímu stavu ji nemohl přednést, a proto ji přečetl Pratchettův přítel, herec Tony Robinson (Baldrick ze seriálu Černá zmije).
Terry Pratchett zemřel ve svém domě 12. března 2015 na následky Alzheimerovy choroby. V srpnu 2017 byly na přání autora zničeny zárodky již nedokončených knih a před otevřením výstavy o jeho životě a díle byl pevný disk z Pratchettova počítače přejet parním válcem.
Díla autora jsou:
Sága /série děl „Úžasná Zeměplocha“
Dobrá znamení – též nově natočený seriál na toto téma (D.Tennant v hlavních rolích)
Filuta
Národ
Nefalšovaná kočka
… a mnoho jiných
a další...
Zdroj: en.wikipedia.org , internet...
Odkaz na autorovu tvorbu:
https://terrypratchett.com/
Doufám, že vás toto čtení opět alespoň trochu obohatilo, a nyní tedy k hledání cache:
Nedaleko okolí cache se nachází spousta míst k zaparkování, kde si můžete nechat vaše geo-vozidlo, ať už jste něčím přijeli, nebo nikoliv.
Prosím o pečlivé uzavírání cache, aby do ní nenateklo, vracejte logbook zpět do sáčku a pište do něj prosím oboustranně.
Děkuji.