Tato keš je součástí soutěže „Kešky bez hranic: 2025 Neandrtálec“. Více informací o soutěži najdete v listingu eventu. Razítko uložené v keši je součástí hry a není určeno k výměně. Prosíme, ponechte ho na místě. Přejeme příjemný a pohodový lov!
Venouš přesvědčil Venuši, že je nutné jít do Jeskyně Ozvěn. „Prý tam leží poklad starší než všichni mamuti dohromady!“ vykládal nadšeně.
„A nebo je to jen stará hromada kamenů, která padá na každého hlupáka, co tam vleze,“ namítla Venuše. Ale nakonec s Venoušem šla.
Cesta byla dlouhá a komplikovaná: Tonda několikrát zabloudil a jednou se vrátil s kostí, kterou rozhodně nikdo z nich nechtěl blíže identifikovat. Venouš se snažil působit hrdinně, ale každé zavytí vlka ho donutilo předstírat, že „jen trénuje únikový sprint“.
V jeskyni našli stěny pokryté malbami. Venouš se pokoušel malby číst jako mapu, ale ozvěna pokaždé zopakovala jeho věty dvojnásobně hlasitěji.
„TADY JE TA KEŠ!“ křičel Venouš.
„KEŠ! KEŠ! KEŠ!“ vracela mu ozvěna.
Tonda se mezitím rozhodl, že nejlepší způsob, jak zjistit, odkud ozvěna přichází, je vlézt do nejmenší škvíry. Samozřejmě se tam zaklínil. Venuše tak musela zachraňovat, jak Venouše před padajícím kamením, tak Tondu před vlastní hloupostí.
Poklad sice nenašli, ale Venouš pyšně tvrdil: „Zjistili jsme, že ozvěna mě má taky ráda. To je vlastně velké vítězství.“
A kde je ta nejlepší ozvěna na světě? Venouš pro jistotu své výpravě pořídil i pár obrázků, aby nikdy už nezapomněl, jak se tam jde.
!!! Ozvěna je tu !!!