Tato keš je součástí soutěže „Kešky bez hranic: 2025 Neandrtálec“. Více informací o soutěži najdete v listingu eventu. Razítko uložené v keši je součástí hry a není určeno k výměně. Prosíme, ponechte ho na místě. Přejeme příjemný a pohodový lov!
Venouš se jednoho dne vrátil z výpravy s prázdnýma rukama (tedy vlastně jen s kusem kůry, na kterém někdo nakreslil sprostý obrázek mamuta s „chobotem“ navíc). Kmen už měl plné zuby jeho „dobrodružství“, protože mezitím nestíhal tahat dřevo, ani opravovat střechu z mamutí kůže.
Náčelník Křivý Zub svolal kmenový soud. Atmosféra byla slavnostní – všichni seděli kolem ohniště, zatímco šaman Kmínek v pozadí předstíral, že medituje (ve skutečnosti však jako vždy usnul).
„Venouši,“ začal náčelník, „tvé posedlosti nerozumíme. Když jsi naposledy vyrazil hledat poklad, skončili jsme o hladu. Pokud se to bude opakovat, vyhostíme tě.“
Venouš zbledl. Pak zkusil svou nejlepší obhajobu: „Ale já jsem vynalezl grilování mamuta! To se taky počítá jako přínos!“
Venuše vstala a překvapivě se ho zastala. „Podívejte, je to sice nemehlo, ale jeho výpravy nás někdy dostanou k věcem, o kterých bychom jinak ani nevěděli. A přiznejme si, že bez něj bychom si s evolucí druhu prostě nevěděli rady.“
Celý kmen zabručel souhlasně, protože věděli, že je to pravda. Náčelník nakonec dodal: „Dobrá, dostaneš poslední šanci. Najdi něco opravdu užitečného… jinak tě necháme hlídat močál.“
Venouš se rozzářil. Močál totiž smrděl víc než Tondův dech po večeři.
..... ----- ...-- ----- --... ----. ..... / ----- .---- ....- ----- ---.. ....- ---.. -----