Racek ze Závratského rybníka Traditional Cache

Tato keš je ze série kešek poblíž rybníků s příběhy pro děti.. Zavede Vás k Závratskému rybníku.

Keš obsahuje pohádku pro děti a básničku.

Nedaleko keše je posezení a je zde možné si priběh vklidu prečíst. 

__________________________________

🐦 Racek ze Závratského rybníka

Na břehu Závratského rybníka, kde se rákosí vlní ve větru a kapři líně pleskají ploutvemi o hladinu, se nově objevil racek jménem Ríša. Byl trochu jiný než většina racků – jeho bílé peří zdobily tmavé flíčky, měl zvláštně zakřivená křídla a pajdal na levou nohu. A právě toho si ostatní zvířata začala všímat.

„To má být racek?“ poškleboval se čolek Čenda. „Kdo ví, jestli vůbec umí létat,“ přisadila si žába Jolča.

Ríša to slyšel, ale nic neříkal. Nesnažil se nikomu zalíbit. Sedával na starém pařezu, pozoroval vážky, odpočíval ve stínu vrb a byl jednoduše sám sebou. U Závratského rybníka se mu velmi líbilo a Ríša věděl, že nemusí nikomu nic dokazovat – a právě to na něm bylo zajímavé. Často se díval na hladinu rybníka, kde se slunce zrcadlilo jako zlato, a přemýšlel o tom, co skutečně znamená být silný. Nešlo podle něj o to, jak rychle létáš nebo jak hlasitě křičíš nebo jak máš velké svaly. Co pro tebe znamená být silný?

Jednoho dne se u Ríšova oblíbeného místa zastavila vydra Vendula a tiše prohodila: „Ty, Ríšo,… ty máš v sobě zvláštní klid. Nic si neděláš z posměchu. To obdivuju.“

Ríša jen pokrčil křídlem. „Moje rodina mě vždy učila, že není třeba nikomu nic dokazovat ani se přetvařovat. Stačí být sám sebou, přijmout všechny své odlišnosti a žít s klidem v srdci. Když člověk najde svou vlastní cestu a zůstane věrný sám sobě, nepotřebuje souhlas ostatních, protože skutečná síla je v tom, být opravdový.“

A tak dál žil beze změny. Nehonil se za uznáním, neukazoval žádné triky, nesnažil se být zajímavý. Jen byl. A právě to začalo být zvířatům čím dál víc sympatické. Jeho klid a vyrovnanost je uklidňovaly.

Postupně si ostatní zvířata uvědomovala, že Ríša není sám – každý z nich měl něco, co ho činilo jiným. A to je v pořádku! Jiný není špatný ani divný. Jiný je prostě jen jiný, a být jiný je v pořádku.

Jednoho rána si vedle něj přisedla žába Jolča „Víš, Ríšo… dřív jsem se ti smála. Ale teď tě obdivuju. Vážně! Máš v sobě něco, co nám ostatním chybí.“

A čolek Čenda dodal: „Já bych nedokázal být tak v klidu, kdyby se mi někdo smál. Seš prostě... opravdovej.“

Ríša našel na Závratském rybníku svůj nový domov a také přijetí. Nešlo o to jak vypadal – ale jaký byl uvnitř. A zvířata pochopila, že největší síla není v tom, jak vypadáme, ale v tom, jestli jsme spokojení sami se sebou.

Být jiný je v pořádku.

__________________________________________________________________

JINÝ NENÍ DIVNÝ, ŠPATNÝ ANI ZVLÁŠTNÍ. JINÝ JE PROSTĚ JINÝ A BÝT JINÝ JE V POŘÁDKU.

🪶 Básnička na závěr

Na břehu, kde vážky tančí nad vodou,
racek Ríša žil si svou pohodou.
Nepotřeboval být hlučný ani bílý,
měl klid v srdci – a to chce dost síly.

Flíčky měl jako hvězdy v noci,
ozdobou duše, co nechtěla moci.

A tak dnes každý v rybníku cítí,
že největší síla je sám sebou býti.