Rokel je část obce Sezemice a opravdu domečky jsou v hlubokém údolíčku. Ale tady v tomto místě je to trochu strašidelné a mě napadla tato lidová hrůzostrašná balada.
České lidové balady- Jediný syn
Jeden mlynář v lese býval,
ten měl jediného syna,
jeden mlynář v lese býval,
ten měl jeiného syna,
dvanáct roků na vojně byl,
otce, matky nenavštívil,
dvanáct roků na vojně byl,
otce, matky nenavštívil
Mlynářův syn z vojny jede,
sestra mu naproti ide:
Vítám tě btarříčku milý,
dvanáct roků neviděný !
Smím se, sestro, smím se ptáti,
kde sú otec, kde sú máti ?
Otce, máti nejsú doma,
šli na omšu do kostela.
Otec, máti z kostela jde,
céra jim naproti ide:
Je u nás nějaký voják,
chce u nás přenocovat.
Na krku má zlaté pásy,
tři sta tolarů má asi,
dal si je ke mně skovati,
chce u nás přenocovati.
Mlynářka v půl noci stala
a mlynáře probudila:
Pojď, vojáčka pobijeme,
oknem do vody vhodíme.
Céra keď ráno vstávala,
po vojáčkovi se ptala:
De je voják, co tu ležel,
de že on se v noci poděl ?
Byl to bratříček jediný,
dvanáct roků neviděný.
Mlynářka, jak to uslyšela,
oknem do vody skočila,
mlynář, jak to uslyšel,
vzal provaz, oběsit se šel..