žst Uherský Brod – Slovácký uzel na Vlárské dráze Mystery Cache

Železniční stanice Uherský Brod – Slovácký uzel na Vlárské dráze

Vlárská dráha jako důležitá součást Českomoravské transverzální dráhy

Českomoravská transverzální/* dráha vznikala na konci 19. století jako soubor drah lokálního charakteru. Spojovala od západu k východu Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno a Trenčianskou Teplou. Cílem bylo tangenciální/** spojení vůči Vídni z Čech do Uher mezi tehdejšími významnými tahy směřujícími na Vídeň. Jednalo se o Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a konečně Povážskou dráhu v Uhrách. Tato tzv. transverzální dráha měla být určena především pro nákladní dopravu. Výstavba probíhala kolem roku 1888 a celý projekt nebyl nikdy dokončen.

Celý projekt transverzální dráhy nedopadl příliš úspěšně. Podepsala se na tom zejména snaha o snížení nákladů na výstavbu, což vedlo k trasování nevýhodným terénem s ostrými oblouky a značným stoupáním. Často se také řešilo napojení jednotlivých hotových úseků mezi sebou pomocí úvraťování, které je nevýhodné z hlediska hladké průjezdnosti trati a způsobuje tak zdržení provozu. Výjimkou je ovšem úsek Vlárské dráhy spojující Brno – Veselí nad Moravou – Uherský Brod a Trenčianskou Teplou (Slovensko). Žádný jiný úsek z transverzálky nenabyl tak na významu jako právě Vlárská dráha, a to zejména z důvodu nárůstu tranzitu po vzniku Československa.

Vlárská dráha vede z Brna přes Blažovice – Slavkov u Brna – Bučovice – Nesovice – Nemotice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Kunovice – Uherský Brod – Újezdec u Luhačovic – Bojkovice – Bylnici a Vlárský průsmyk do slovenské Trenčianské Teplé. Celková délka trati je 179 km. Ve stanici Újezdec u Luhačovic odbočuje z Vlárské dráhy trať do koncové stanice Luhačovice.

Kamenný pomník věnovaný zahájení výstavby Moravské transverzální dráhy (Vlárské dráhy) byl rekonstruován v 60. letech 20. století a najdeme jej v Brně.
( Pomník Moravské transverzální dráhy (Pomník, památník) • Mapy.com).

Památník z roku 1888 k příležitosti výstavby železnice je také ve stanici Vlárský průsmyk na hranici se Slovenskem. Nápis na pomníku označuje, že na východ vedla "Moravská transverzální dráha" a na jih "Teplá-vlárská železnica".
( Památník výstavby železnice (Pomník, památník) • Mapy.com).

Železniční stanice Uherský Brod jako součást Vlárské dráhy

Železniční stanice Uherský Brod byla slavnostně otevřena 1. dubna 1883 jako koncová stanice trati ze Starého Města u Uherského Hradiště. Trať tehdy provozovala Rakouská společnost místních drah (ÖLEG), která stavěla podle typizovaných plánů. Už o rok později ji převzala Rakouská společnost státní dráhy (StEG), která 28. října 1888 trať prodloužila směrem na Slovensko jako součást ambiciózního projektu Českomoravské transverzální dráhy.

Po zestátnění StEG v roce 1908 stanici spravovaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB),
a po vzniku Československa ji převzaly Československé státní dráhy. Roku 1930 byla postavena nová staniční budova podle návrhu architekta Karla Dvořáka. Budova nese typické slovácké motivy, které vytvořila malířka Rozka Falešníková z Tasova – dodnes patří k architektonickým skvostům regionu.

Stanice se nachází na jednokolejné trati č. 341 s nezávislou trakcí a je součástí městského dopravního terminálu, který zahrnuje i autobusové nádraží. Ve stanici zastavují osobní i rychlíkové spoje. Osobní zastávkovou dopravu (Os) zajišťuje společnost Arriva, rychlíkovou dopravu (R) zajišťuje národní dopravce České dráhy.
Železniční stanice prošla  v roce 2016 generální rekonstrukcí – vznikla nová nástupiště, elektronický informační systém, bezbariérový přístup a přístřešky pro cestující. Zabezpečovací zařízení tvoří elektronické stavědlo ESA 11 s dálkovým ovládáním z CDP Přerov (Centrální dispečerské pracoviště Správy železnic).

Železniční stanice má 4 dopravní koleje a 3 nástupiště. Leží blízko centrální části města Uherský Brod. Dlouhodobě se uvažuje o elektrizaci Vlárské dráhy, která by výrazně zvýšila dopravní význam tohoto uzlu.

-----------------------------------

/* transverzální (příčně vedená)

/** V železničním kontextu tangenciální spojení tratí nebo kolejí znamená, že se dvě dráhy spojují tak, aby přechod byl plynulý – bez ostrého úhlu nebo zalomení. To je důležité pro bezpečnost, komfort jízdy a minimalizaci opotřebení.
Například při napojení vedlejší tratě na hlavní se používá tangenciální oblouk, aby vlak mohl plynule přejít bez prudkého zatáčení.
Zdroj: AI, Českomoravská transverzální dráha – Wikipedie, mapy.com, Moravske-karpaty.cz

OTÁZKY:

1. Jan Ámos Komenský neodmyslitelně patří také k městu Uherský Brod. Mohl Komenský využít služeb místní železnice? 
a)  ano    A=2
b)  ne    A=3

2. Která železniční trať prochází stanicí Uherský Brod (číslo tratě v roce 2025)? 
a) Trať 341 Staré Město u Uh. Hradiště–Vlárský průsmyk    B=6
b) Trať 341 Brno–Uherské Hradiště    B=5
c) Trať 330 Břeclav–Přerov    B=4
d) Trať 250 Brno–Havlíčkův Brod    B=3

3. Který typ vlaku obvykle zastavuje v Uherském Brodě? 
a) Rychlík    C=1
b) SuperCity    C=3
c) Pendolino    C=5
d) EuroCity    C=7

4. Který vlakový dopravce zajišťuje osobní dopravu (Os) ve stanici Uherský Brod? 
a) RegioJet    D=2
b) Leo Express    D=5
c) České dráhy    D=3
d) Arriva    D=4

5. Které město je jednou z cílových stanic tratě 341, na které leží Uherský Brod? 
a) Luhačovice    F=6
b) Přerov    F=5
c) Zlín    F=4
d) Olomouc    F=3

6. Ze kterého roku pochází památník výstavby Vlárské tratě na hranici se Slovenskem?
a) 1885    G=1
b) 1816    G=3
c) 1888    G=6
d) 1889    G=9
 

Správné odpovědi z předcházejících otázek vložte do vzorce pro finálku.

N 49° 01.ABC   E 017° 38.DFG

Pro odlov finální keše v žádném případě nevstupujte do kolejiště, není to potřeba !!!