|
Rod platan
- Platanus se řadí do čeledi PLATANOVITÉ - Platanaceae a zahrnuje
v sobě celkem 11
druhů a jeden hybrid (kříženec). Původ platanu javorolistého
není zcela vyjasněn. Většina dendrologů se domnívá, že je hybridního
původu a vznikl zkřížením euroasijského druhu platanu východního
(Platanus orientalis) a severoamerického platanu západního (Platanus
occidentalis). Jiní autoři se domnívají, že se jedná pouze o varietu
platanu východního, ostatně tak byl strom původně popsán.
V ČR se ve volné přírodě vyskytuje pouze sporadicky a ve většině
případu jako platan javorolistý - Platanus × hispanica
|
|
|
|
areál původního
rozšíření platanu východního a tedy také platanu javorolistého (mapa)
leží ve východní části Středomoří, a to od jižní Itálie a Sicílie,
přes Balkán a na východ přes Turecko, Kavkaz po Írán
|
platan javorolistý
je mohutný strom dorůstající až 40 m výšky se širokou korunou a silným
kmenem.
Borka u starších stromů bývá složená z několika vrstev o různé barvě,
postupně se odlupuje a tím kmen získává charakteristický různobarevný
vzhled.
Je to jednodomá listnatá opadavá dřevina. |
Postavení listů
je střídavé.
Čepel listu je jednoduchá, dlanitě členěná, většinou
5klaná či 5laločnatá, řidčeji 3 nebo 7klaná či laločnatá, široce vejčitá,
laloky (široce) trojúhlé a špičaté, středový lalok jen trochu delší
než postranní a o trochu delší než široký. Báze listů je nejčastěji
uťatá, široce klínovitá až lehce srdčitá.
Okraj čepele listu je chobotnatě zubatý až celokrajný.
Listy jsou řapíkaté (řapíky 3-10 cm dlouhé), jsou ale velmi variabilní
a to i na stejném stromě, nejčastěji 12-25 cm dlouhé a 10-24 cm široké,
na líci lesklé, na rubu světlejší, často s modrozeleným nádechem.
Listy na podzim mají oranžovou až červenou barvu. |
Podrobný popis
platanu javorolistého se spoustou doprovodných obrázků najdete v tomto
DENDROLOGICKÉM
ATLASU.
Doporučení: atlas i ostatní odkazy si otevírejte v novém okně, ať
se nemusíte neustále vracet zpět na listing kešky. |
v registru "monumentaltrees.com"
se udává jako
-- nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 1A,
1B
a 1C,
foto z wiki 1D
a 1E).
Lokalizace: N 52°57.979 E 14°25.797 tento platan jménem "Obr"
roste v parku Chojna, Západní Pomořansko, Polsko. Obvod stromu
měřený ve výšce 1,30 m je 1100 cm (údaj z r 2015). Jeho výška
se udává 34,0 m.
-- druhý nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 2A
a google mapy street
view). Lokalizace: N 51°16.251 E 00°32.266 v průmyslovém areálu
Turkey Mill v Maidstone v Anglii ve Spojeném království. Obvod
stromu měřený ve výšce 0,30 m je 1040 cm (údaj z r 2017).
Jeho výška se udává 18 m.
-- nejvyšší
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 3A
a 3B).
Lokalizace: N 43°17.793 W 00°23.391 v parku chateau de Pau, Pau, Pyrénées-Atlantiques,
Francie. Jeho výška je 52,60 m (údaj z 23. 12. 2024), obvod
stromu měřený ve výšce 1,30 m je 390 cm (údaj z r. 2025). |
-- Jako nejmohutnější
žijící platan javorolistý v ČR je uváděn památný
"Josefíin platan" (obr 1A,
1B, 1C
a panorama mapy.cz).
Lokalizace: N 49° 40.301 E 18° 03.012 v zámeckém parku zámku Bartošovice,
Moravskoslezský kraj, Česko. Obvod kmene měřený ve výšce 1,3
m je 842 cm (údaj z r. 2016) a výška 36,5 m
- Chráněné památné stromy platanu javorolistého jsou v ČR na 96ti
lokalitách buď jako jednotlivé stromy (nepočítal jsem) nebo ve stromových
skupinách či alejích. On-line seznam zde
(hledat v podrobném výběru jako platan javorolistý). |
Tento pěkný platan
javorolistý (jediný exemplář ve volné přírodě na Mladoboleslavsku) je
bohužel v kolizi, tak finálka na něm nemůže být umístěna. Tak si v jeho
blízkosti zjistěte dva údaje, které vám poskytnou souřadnice finálky.
Je to celkem jednoduché (žádné počítání muchomůrek u pařezu, záhybů na
farářove sutaně či počet teček na krovkách brouka pytlíka), stačí spočítat
všechny kamenné schody co u platanu vidíte (písmeno A) a počet
svislých sloupků na zábradlí vedle schodů (písmeno B). to pak dosadíte
do vzorce
N 50°31.(A x B)+272 E 14°57.(A x B)+663
a mužete si dojít pro ten bodík.
Finálka je mikroPET volně zavěšená na kmeni, bude se hodit BILTEMA. V keši není tužka, tak si nějakou vezměte. V logbooku žádné
bonusové písmeno nenajdete.
| cestou od doporučeného
místa parkování nedaleko sochy vodníka si můžete prostudovat další
dva druhy, které samostatnou keš nemají a mít nebudou |
| první druh je
vpravo před malým mostkem (viz WP bez černý) |
| rod Bez
- Sambucus se řadí do čeledi PIŽMOVKOVITÉ - Adoxaceae a zahrnuje
v sobě celkem 18
druhů, z nichž 3 jsou naše původní - bez černý / Sambucus
nigra; bez červený / Sambucus racemosa a bez chebdí
/ Sambucus ebulus |
areál
původního rozšíření bezu černého (mapa)
je v Evropě mimo nejsevernějších oblastí a také na severu Afriky.
V Asii se vyskytuje v oblasti od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické
moře.
Je to naše domácí dřevina běžně zastoupená v naší přírodě a
lesních porostech |
bez černý
je středně hustý vytrvalý keř až stromek s polokulovitou rozkladitou
korunou a rozvětveným kmenem, je 6 až 10 m vysoký; letorosty
mají bílou či nažloutlou dřeň (na rozdíl od bezu červeného,
který ji má oranžově hnědou)
je to listnatá opadavá dřevina. |
Postavení
listů je vstřícné.
Čepel listu je zpeřeně složená, lichozpeřená,
1 - 3jařmá, 4 - 10 cm dlouhá, lístky celistvé, kopinaté až vejčitě
kopinaté, krátce řapíčkaté, na vrcholu zašpičatělé
Okraj čepele listků je pilovitý |
podle
"monumentaltrees.com"
je
-- nejmohutnější
jedinec druhu (obr 1A,
google mapy Street
View) Lokalizace: N 45°55.938 E 06°45.376 ve staré části
vesnice Servoz, Horní Savojsko, Francie. Obvod stromu,
měřený ve výšce 1,30 m , je přibližně 200 cm, jeho výška
je přibližně 8,50 m (údaj z 2. srpna 2016) |
| památné
stromy či rekordní jedinci v ČR žádní zdokumentovaní nejsou |
|
| až dojdete k
soše čerta, podívejte se zpět a můžete studovat druhý druh, uvidíte
hustý porost na zemi a "záclony" visící ze skalní stěny
(viz WP břečťan popínavý) |
| rod Břečťan
- Hedera se řadí do čeledi ARALKOVITÉ - Araliaceae a zahrnuje
v sobě celkem 11
druhů, z nichž jeden je náš původní - břečťan popínavý
/ Hedera helix |
areál
původního rozšíření břečťanu popínavého (mapa)
je Evropa, severní Afrika a jihozápadní Asie - na sever zasahuje
až do jižní Skandinávie, východně po Ukrajinu, Kavkaz a severní
Irák.
Je to naše domácí dřevina běžně zastoupená v naší přírodě a
lesních porostech |
stálezelená
plazivá nebo pnoucí liána, obvyklá velikost 5-30 m
Postavení listů je střídavé.
Čepel listu je jednoduchá, na neplodných větvičkách zpeřeně
členěná 3 - 5laločná, 5 - 10 cm velká, se světlejší žilnatinou;
na odstávajících plodných větvích je čepel celistvá, vejčitá,
lesklá.
Okraj čepele všech listů je celokrajný |
podle
"monumentaltrees.com"
je
-- nejmohutnější
jedinec druhu (fotodokumentace není) Lokalizace: N 42°53.794
E 12°37.669 na louce poblíž Pietrauty, Montefalco, Umbrie, Itálie.
Obvod kmene je 240 cm (údaj z 1. 1. 2018) |
| -- náš
nejmohutnější jedinec druhu je památný
"Břečťan na hradbách" (obr 1A,
1B,
1C)
Lokalizace: N 49°00.756 E 14°00.018 v Prachaticích na hradbách
u Bašty Helvít. Obvod kmene je 120 cm, výška 4,2
m (údaje z 2. 7. 2010) |
|
|