Tato keš je krátkou multinou, která vás přivede na místo, kde se setkáte s pozůstatky historické oblasti zvané Starý Střížkov. Tato zastrčená oblast má svoje kouzlo, což budete moct sami posoudit.
Když vyjíždíme z Prahy po magistrále směrem na Ústí, tak nás kousek nad Bulovkou překvapí koně pasoucí se přímo pod dálnicí u malé vesničky schoulené v ďolíku pod vysokými paneláky. To je málo známý starý Střížkov, což je ves dosti starobylá, neboť se objevuje v dokumentech už v roce 1227 a to jako dvůr. Původně se nazýval „Střiežkov“ ve smyslu Střížkův dvůr od osobního jména „Střiezek“ , což je zdrobnělina jména Střezimír nebo Střezivoj. Střížkov byl vždycky malou vsí, což dokazuje i fakt, že když byl v roce 1922 připojen k Praze a stal se společně s Libní její VIII. čtvrtí, měl pouhých 365 obyvatel a 35 domů. Ale ani připojení k Praze na dlouhou dobu nezměnilo charakter této zemědělské vesnice, kdy v okolí byly zelinářské zahrady a řepná úrodná pole, která se táhla až k Ďáblicím.
V roce 1960 byl Střížkov rozdělený zhruba půl na půl mezi Prahu 8 a 9 s tím, že starý Střížkov zůstal na osmičce. V šedesátých a sedmdesátých letech začala vyrůstat na území Střížkova rozsáhlá sídliště. Na tom ale chudák Střížkov, co se věhlasu týče, moc nevydělal. Většina Pražanů totiž stále netušila, že nějaká pražská čtvrť s takovým jménem vůbec existuje. Střížkovskému sídlišti na Praze 8 se totiž začalo říkat „Sídliště Ďáblice“ (i když vlastní Ďáblice jsou o dost dál) a střížkovskému sídlišti na Praze 9 se říkalo „Sídliště Prosek“ (i když ho je jen půlka na Proseku a druhá půlka je na Střížkově). Takže spousta lidí, co bydlelo na Střížkově, o sobě říkalo, že bydlí někde jinde. Ale v hodině nejtěžší zachránilo situaci pro Střížkov metro, a to nejen dopravně, ale i tím, že nová stanice získala název Střížkov. Tím tato úplně neznámá a opomíjená čtvrť, kam noha Pražana dosud nikdy nevstoupila, vešla konečně ve všeobecnou známost. I lidé co celý život tvrdili, že bydlí na Proseku, si najednou vzpomněli, že jsou ze Střížkova.
Památný Střížkovský dvůr, v historické listině zmiňovaný jako svatojánský poplužní dvůr, náležel do majetku svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Barokní dvůr pochází z poloviny 18. století a byl rozšīřen o sto let později. Zdivo je v dolní části zpevněno širokými opěráky. Ke dvoru patřily louky a pole a samotný dvůr byl obklopen ohradní zdí. V 80. letech byla většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý památkově chráněný objekt v Děčínské č. 2/1, který se ve svém panelovém okolí vyjímá opravdu zvláštně.
K sousednímu Moravcovu statku č. 7/15 s obytným domem ve stylu maloměstského novorenesančního činžáčku přiléhá rovněž novorenesační budova bývalého vyhlášeného Moravcova hostince č. 5/30. Jeho zvláštností je dodnes zachovalý rybník v bývalé restaurační zahradě.
Zdroj: text a foto 1-4 - prahaneznama.cz
Jak se dostat ke keši?
Stage 1: N 50° 07.429′ E 14° 28.965′
A= poslední číslice čísla lampy
Stage 2: N 50° 07.427′ E 14° 28.920′
B= kolik dohromady červených blesků vidíte na šedých dvířkách
Stage 3: N 50° 07.401′ E 14° 28.917′
C= na levé straně je lampa, zapište si poslední číslici z čísla lampy
Stage 4: N 50° 07.379′ E 14° 28.838′
D= počet písmen O ze všech tří jmen na zvoncích
Stage 5: N 50° 07.344′ E 14° 28.770′
E= sečtěte dohromady všechny číslice čísla popisného i orientačního z elekroskříně vlevo vedle branky a proveďte ciferaci
Stage 6: N 50° 07.330′ E 14° 28.769′
F= pokud na domě vidíte sluneční hodiny F=4, kříž F=9, kohouta F=1
Pokud jste zjišťovali správně, tak celkový součet jednotlivých indicií A až F je 26.
Finální souřadnice spočítáte ze vzorce:
50° 07.(A-5)B(C+2)
014° 28.(D+3)(E-7)F