|
Zřícenina hradu Vlčtejn není zajímavá jen z historického hlediska. Vítejte u mé další EarthCache!
Obrázek 1: Centrální stěna pod zříceninou (zdroj: DanielKotmel, 2025)
O lokalitě
Zřícenina hradu Vlčtejn stojí na buližníkové (silicitové) skále nad obcemi Zdemyslice a Želčany v okrese Plzeň-jih. Z původního hradu, založeného ve 14. století, se dochovaly zbytky zdí a část obytného paláce, který měří přibližně 20 metrů na délku a 9 metrů na šířku. Hrad byl vybudován na nejvyšším místě skalního výběžku a jeho poloha mu zajišťovala dobrý přehled o okolní krajině.
Doba založení není známa, v přídomku se Vlčtejn objevuje r. 1284, ale dnešní hrad vznikl až za Rožmberků před polovinou 14. století. Roku 1421 ho obsadili husité pod velením Jana Žižky, kteří poté hrad drželi až do roku 1446. Následně často střídal majitele, obýván byl ještě na počátku 17. století, ale koncem 17. století už se změnil ve zříceninu. Roku 1822 proběhlo zastřešení a oprava paláce, který však brzy poté znovu zpustl.
Skála, na níž hrad stojí, je tvořena tvrdým buližníkem (silicitem), odolnou horninou, která vznikla z křemenných usazenin mořského původu. Díky její pevnosti se dochovaly nejen části hradu, ale i výrazný skalní masiv, jehož součástí jsou i nápadné skalní věže.
 Obrázek 2: Poloha buližníků ve Vlčtejně (šedě) (zdroj: https://mapy.geology.cz/geo/, 2025).
Buližník (Silicit)
Buližník je mimořádně tvrdá a odolná hornina, která vznikla z mořských usazenin bohatých na křemenný materiál.
Tvoří ji především drobná křemenná zrna stmelená křemenným pojivem, což jí dodává vysokou pevnost a odolnost. Díky těmto vlastnostem často vystupuje v krajině jako výrazné skalní útvary, hřebeny nebo věže, zatímco okolní měkčí horniny bývají erozí snáze odbourány.
V chladnějších obdobích geologické historie, například během pleistocénu, byl buližník vystaven mrazovému zvětrávání. Do jeho puklin pronikala voda, která při zamrznutí zvětšovala objem a postupně horninu rozrušovala. Tento proces vedl ke vzniku svislých či převislých stěn a k odlupování bloků, které se hromadily pod skalními výchozy. Tak vznikají výrazné tvary jako mrazové sruby, kamenná moře či balvanová pole.
Obrázek 3: Narušená skalní stěna (zdroj: DanielKotmel, 2025)
Mrazové zvětrávání
Když voda pronikne do puklin a při zmrznutí zvětší svůj objem přibližně o 9 %, začne horninu rozrušovat. Takto dochází k jejímu třístění a vzniku strmých, někdy i převislých stěn s typickými prasklinami => mrazových srubů.
Mrazový srub vzniká působením mrazu na horniny, tedy procesem známým jako mrazové zvětrávání. Tento útvar představuje skalní stupeň ve svahu, který se vytváří postupným rozpadem horniny vlivem opakovaného zamrzání a tání vody.
Největší intenzita těchto procesů nastala během pleistocénu, kdy panovalo chladné klima a střídání mrazových a távicích cyklů bylo časté. Tato mechanická činnost mrazu podstatně formovala krajinu a vedla ke vzniku mnoha reliéfních tvarů, například skalních věží, suků, stěn nebo kamenných moří. Takové útvary se obvykle vyskytují v horských a svažitých oblastech, kde je mrazové zvětrávání nejúčinnější.
Kromě samotného rozpínání vody při zamrzání hraje důležitou roli i vznik ledových klínů. Ty se tvoří v puklinách a pórech hornin, kam se voda dostává kapilárními silami. Po zmrznutí se led postupně rozpíná a rozšiřuje pukliny v hornině.
Obrázek 4: Severní skalní věž (zdroj: DanielKotmel, 2025)
Skalní věže Skalní věže jsou nápadné izolované útvary vystupující z okolního terénu. Vznikají postupným rozrušováním skalních stěn a okrajů plošin, kde působí především mechanické a jiné zvětrávání a odplavování méně odolného materiálu. V některých případech, zejména v pobřežních oblastech, se na jejich tvarování může podílet i eroze způsobená mořem. Někdy tyto věže přecházejí až do velmi tenkých a křehkých skalních jehel.
V České republice se skalní věže objevují nejčastěji v pískovcových oblastech české křídové pánve, i když Vlčtejn mezi ně nepatří. Významné příklady těchto tvarů lze najít v Děčínské vrchovině, Ralské pahorkatině nebo v oblasti Kokořínska. Nejznámější lokality zahrnují Prachovské skály, Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, kde věže vytvářejí unikátní skalní města.
Tvarování těchto skal je výsledkem dlouhodobého působení přírodních sil, které mění horniny fyzikálními, chemickými i biologickými procesy. Postupným rozpadem, odlupováním a odnosy částic se hornina přetváří do charakteristických forem. Tento vývoj trvá velmi dlouho, od tisíců až po miliony let.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Která hornina převládá ve zdejší lokalitě a co je to mrazový srub?
2) Pozorujte markantní skalní stěnu na úvodních souřadnicích a popište, jaké projevy mrazového zvětrávání na ní vidíte.
3) Přesuňte se do okolí waypointu B a prozkoumejte nápadné skalní věže. Souvisel podle vás nějak jejich vznik s mrazovým zvětráváním? Vysvětlete.
4) K vašemu logu připojte 2 fotografie sebe nebo vaší GPS na úvodkách a waypointu B.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Geologické mapy, List ZM50: 2211 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 24. 10. 2025]
Hrad Vlčtejn [online]. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Vl%C4%8Dtejn_(hrad) [cit. 24. 10. 2025]
Bohemikum [online]. Dostupné z https://parkgeo.cz/bohemikum.htm [24. 10. 2025]
Mrazové zvětrávání [online]. Dostupné z https://en.m.wikipedia.org/wiki/Frost_weathering [cit. 24. 10. 2025]
Skalní věž [online]. Dostupné z https://geography.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-2010/lexikon/strukturne_denudacni/skalni_vez.html [cit. 24. 10. 2025]
 |