Deset malých černoušků potkal v lese medvěd
jeden mu včas neutek, a zbylo jich devět.
Devět malých černoušků sypalo zob kosům
jednoho z nich klofl kos, a zbylo jich osm.
Osm malých černoušků našlo bečku medu
jeden se v ní utopil, a zbylo jich sedm.
Sedm malých černoušků s pometlem šlo mést
jeden z nich se umetl, a zbylo jich šest.
Šest malinkých černoušků, kolem širý svět
jeden z nich v něm zabloudil, a zbylo jich pět.
Pět malinkých černoušků lezlo po vikýři
jeden z nich spad ze střechy, a zbyli jen čtyři.
Čtyři malí černoušci stáli v povětří
jednoho z nich vítr vzal, a zbyli jen tři.
Tři malincí černoušci šli navečer spát
jeden splet si noc a den, a zbyli jen dva.
Dva malincí černoušci bednili pět beden
jeden z nich se zabednil a zůstal jen jeden.
Jeden malý černoušek vztek měl na svět zrádný,
proto se sám oběsil - a tak nezbyl žádný.
Většina z vás asi zná detektivní román Deset malých černoušků od Agathy Christie. Málokdo ale ví, že se podobný příběh odehrál i v nedaleké osadě Samoty. V zimě 1873 se na jedné ze zdejších usedlostí ubytovalo deset přátel z Prahy. Zpočátku si užívali pobyt ve zdejší odlehlé přírodě a podnikali výlety po hlubokých lesích. Den před odjezdem, odpoledne 23. ledna však přišla sněhová bouře, která trvala bez přestávky tři dni a napadlo tak obrovské množství sněhu, že bylo sotva možné vyjít z domu. Dosáhnout nedalekých Pavliček (Pawliczk) nebo Zátyní (Sattine) bylo zhola nemožné.
Jelikož si přátelé veškeré zásoby přinesli sebou a k neštěstí došlo ke konci pobytu, potraviny jim rychle začaly docházet. Během několika dní byla situace kritická. A pak někoho napadlo, že čím méně strávníků, tím déle se zásobami vydrží …
Finální souřadnice:
N 50°33.*** E 14°29.*** k jejich rozluštění použijte úvodní báseň. A malá rada, abyste v tom pátrání nezabloudili, neberte to od medvěda, já bych začal na střeše.