Hoboj Mystery Cache

Hoboj

Hoboj (z francouzského hautbois – „vysoké dřevo“, angl. a německy Oboe) je dvojplátkový dřevěný dechový nástroj laděný v C. Má široké uplatnění v klasické hudbě – je součástí symfonických i komorních orchestrů a mnoha dechových komorních souborů.

Historie

Nástroje příbuzné dnešnímu hoboji se používaly již ve starém Egyptě a Přední Asii, odkud se dostaly do Řecka (aulos) a Říma (tibia). Po pádu Římské říše Evropa znovu objevila tento nástroj díky stykům s arabskými zeměmi. Přímým předchůdcem hoboje je středověká šalmaj. Její nevýhodou bylo, že se do úst vkládal celý strojek, takže možnost ovlivňovat dynamiku byla značně omezená.  Na  korpusu  byly  vyvrtány otvory, jejichž odkrýváním se vzduchový sloupec zkracoval a tím se tón zvyšoval – nebo přikrýváním prodlužoval a tón se snižoval. Počet otvorů se lišil podle velikosti šalmaje. Nástroj obvykle měl sedm dírek, tři pro levou ruku a čtyři pro pravou ruku.  Šalmaj si udržela svou popularitu i v období renesance. Ze 16. století jsou známé šalmaje od diskantové, pastýřské až po velko-basovou šalmaj. Vyráběly se v různých velikostech (od 34 cm do 130 cm). Nástroje měly různá ladění, odvozená podle jejich tónového rozsahu. Větší typy šalmají byly opatřeny klapkou pro malíček.

První nástroj, který je možné označit za hoboj, byl sestrojen v 17. století; na rozdíl od šalmaje bylo možné rty ovlivňovat tvorbu tónu. Postupně byly přidávány další a další klapky (nyní už hoboje mají 23 otvorů (dírek) a 45 nebo 46 kláves (páček, kterými se zakrývají nebo odkrývají otvory)), čímž se podstatně zlepšila intonace i ovládání nástroje. (podle (1),(4), upraveno).

Obr. 2: Jak šel čas: vývoj nástroje až po současnost

Současnost

Moderní hoboje se nejčastěji vyrábějí z grenadilly (Dalbergia melanoxylon – africký strom), přičemž některé nástroje bývají zhotoveny i z jiných druhů dřev, např. palisandru. Studentské nástroje se nyní vyrábějí i z plastu. Hoboj nemá hubičku jako klarinet nebo saxofon, ale místo ní má tzv. strojek (viz obr. 3 – vlevo). Tvoří jej dvojice úzkých plátků nejčastěji ze zdřevnatělé trstě rákosovité (Arundo donax), které jsou připevněny na kovové rource a při výdechu o sebe narážejí volnými konci. Vespod je strojek utěsněn korkem a vsazen do těla nástroje.

Zhotovení strojku a péče o něj je hotová alchymie. Lze jej samozřejmě koupit hotový, jeho cena začíná těsně pod 300 Kč. To ovšem při jeho životnosti cca 2  týdny při každodenním hraní leze pěkně do peněz. Vyrábějí se  i strojky z polymeru, které vydrží mnohem déle (až  rok), ale ty stojí přes 3 tisíce Kč. Profesionální hráči si je proto raději vyrábějí sami. Strojky se musejí před hraním namáčet ve vodě a také při pauzách je třeba je často zvlhčovat v ústech (suché totiž nehrají). V USA se používají také trochu jiné typy strojků (na obrázky vpravo dole).

Existují dva typy hobojů: německý a francouzský. Německý typ má kónicky vrtanou trubici, na rozdíl od francouzského, jehož trubice je vrtaná válcově. Francouzský typ má v porovnání s německým také menší menzuru, užší plátek a poněkud jinak položené dírky, proto zní ostřeji než německý. Existují různé typy mechanik, m.j. umožňující poloautomatické (s dvěma oktávovými klapkami) nebo automatické přefukování o oktávu pomocí jediné klapky.

Na hoboj je obecně složitější vytvořit kvalitní tón než například na klarinet nebo na příčnou flétnu. V porovnání s těmito nástroji má hoboj také pronikavější zvuk, protože jeho stavba zdůrazňuje sudé vyšší harmonické frekvence; klarinet oproti tomu má relativně silnější liché vyšší harmonické frekvence, takže je jeho zvuk jemnější. Hoboje jsou také o dost dražší než např. flétny nebo klarinety a také proto jsou mezi amatéry málo rozšířené. (podle (2), upraveno).

Použití v hudbě

Hra na hoboj je obtížnější, než je tomu u klarinetu nebo u flétny, takže pro něj nelze psát nějaké krkolomné pasáže (které by flétnisté zvládli „levou zadní“).

Viz obr. 4 – vlevo. V prvním řádku ukázky ze Smetanovy Vltavy je part dvou fléten (Fl. I. a II.), na druhém jsou psány 2 hoboje (Ob.), na třetím 2 klarinety (Cl.) a na posledním 2 fagoty (Fag.). Všimněte si, že hbitější flétny a klarinety hrají 16 tónů v jednom taktu (je to pěkný fofr!), zatímco těžkopádnější hoboje a fagoty jen 4 tóny a od 3. taktu jen jeden.

Hoboj má ale jiné přednosti. Je  to hlavně výrazný tón navozující přírodu a její klid. Střední (dvoučárkovaná) poloha je velice vhodná pro idylické, milostné a pastorální scény (např. v Blaníku Smetanovy Mé vlasti od cca 2,5 minuty),  zatímco jednočárkovaná a tříčárkovaná oktáva (cca do g³) znějí trochu mečivě a groteskně, ba i strašidelně (podle (3)).V hudební historii se hoboj zpočátku výrazněji sólisticky neuplatňoval. Až barokní skladatelé (Telemann, Vivaldi, Marcello a další) pro něj psali moc pěkné sólové koncerty, ale to neznamenalo, že se určitá skladba musela hrát zrovna na hoboj (protože když kapela neměla dobrého hobojistu, tak sólový part po menší úpravě snadno a dobře zahrál třeba flétnista nebo houslista; známe dokonce i úpravy pro cembalo). Zvukové možnosti hoboje v podstatě objevili až romantikové (např. F. Schubert, C. M. von Weber, R. Schumann, F. Mendelssohn-Bartholdy), novoromantici Richard Wagner, Hector Berlioz a Ferenc Liszt a rozvinuli ho takoví mistři instrumentace, jako byli např. Rimskij-Korsakov, Maurice Ravel nebo Richard Strauss. Od těch dob má každý symfonický orchestr několik hobojistů (v Severočeské filharmonii n jsou čtyři, ale na koncertu současně vystupují jen dva, maximálně tři). Pokud není v orchestru přítomen klavír nebo jiný klávesový nástroj, pak se ostatní nástroje ladí podle hoboje, protože jeho ladění je nejstálejší a nejodolnější vůči výkyvům teploty a vlhkosti vzduchu. Severočeská filharmonie ladí na a´ = 443 Hz.

Naši hobojisté

Měli jsme a máme mnoho dobrých hobojistů. Známá jsou jména Schejbal, Thuri, Hanták, Mihule, Verner, manželé Séquardtovi, Duchoň,  Krčková a celá řada dalších. Uplatňují se jako sólisté, orchestrální hráči i jako členové komorních orchestrů a také jich řada učí na konzervatořích i ZUŠ.

Jak najít keš

Stačí zodpovědět na tyto otázky:

1. Dirigenti obvykle vystudovali hru na některý nástroj: Jiří Bělohlávek violoncello, Petr Vronský nebo Václav Neumann housle atd. Ale jeden náš známý dirigent († 1986) absolvoval studium hry na hoboj.
   Zjistěte rok jeho narození a dosaďte ho za a.

2. Vyberte roh, který je – co se týče tvoření tónu – nejpodobnější hoboji:
      Basetový roh           3
      Lesní roh                  5
      Žebrácký roh           7
      Kamzičí roh             9
      Anglický roh           13
      Francouzský roh    15
      Tenorový roh         17
      Alpský roh              19
     
   Počet bodů uvedených za správnou odpovědí dosaďte za b. Pokud bude takových nástrojů více, tak jejich hodnoty sečtěte a pak součet dosaďte za b.
   

3. Letecký navigační systém Oboe vznikl v
      Německu                23
      Velké Británii         31
      USA                         43
      Japonsku                51
   
   Počet bodů za správnou odpověď dosaďte za c.

Poznámka

• Tak tohle je moje  ÚPK (úplně poslední keš). 121 založených keší (z toho je ještě 17 aktivních) za 16 let snad stačí. Éra tradičních a mystery keší pomalu končí a vývoj spěje ke keším vyžadujících  mobilní aplikace. To už se obejde beze mne.

• Při zaměřování finálky nebyl dobrý signál, proto ty souřadnice neberte tak doslova. Ale obrázek v GeoChecku a hint vás spolehlivě navedou.

Literatura a obrázky

(1) Prokopová, R.: Praktické užití poloautomatického systému u hoboje. Bakalářská práce, JAMU Brno, 2012
(2) Wikipedie: hesla Hoboj, Oboe, Dechové hudební nástroje atd.
(3) Jeremiáš, O.: Praktické pokyny k instrumentaci. Panton, Praha 1959
(4) Fritschová, T.: Srovnání moderního a barokního hoboje a jejich technické a interpretační rozdíly. Bakalářská práce, JAMU Brno, 2020
Obrázky
Obr. 1: Gebrüder Mönnig, Markneukirchen: Moderní hoboj. Mönnig,_Oboe_Modell_155_Albrecht_Mayer.jpg. Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Obr. 2: Různí autoři: 6 hobojů od renesance po současnost. Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Obr. 3: Gisbert K: Oboe reels. Wikipedia, Volné dílo
Obr. 4: Smetana, B.: Vltava. Partitura. Státní hudební vydavatelství, Praha 1963
Obr. 5: Hustvedt, Gisbert K.: A modern oboe with a reed (Lorée, Paris). CC BY-SA 3.0

Obr. 5: Moderní hoboj

GCBERM1 – verze 1.0 z 15. 11. 2025

(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl, 2025

Napsáno v Kompozeru