Eduard Albert (Prof. MUDr)
Eduard Albert (20. ledna 1841 Žamberk – 26. září 1900 Žamberk) byl český chirurg, univerzitní profesor, popularizátor české poezie, překladatel a básník.
Život
Profesor a přednosta 1. chirurgické kliniky ve Vídni se narodil v Žamberku v rodině hodináře Františka Alberta a Kateřiny Albertové, rozené Zdobnické.
Z jeho sourozenců se stali známými ještě František Albert (1856–1923), lékař a spisovatel, Tereza Svatová (1858–1940), spisovatelka, a Kateřina Thomová (1861–1952), význačná představitelka žamberského ochotnického divadla a zakladatelka žamberského muzea. Společně s nimi vyrůstal v rodině též jejich nevlastní bratr Václav F. Kumpošt (1846–1874), pozdější student medicíny a zakladatel časopisu Vesmír. První ředitel Baťovy nemocnice ve Zlíně Bohuslav Albert byl Eduardovým synovcem.
Do národní školy chodil v Žamberku. Medicínu studoval na Vídeňské medicínsko-chirurgické akademii, kde jej nejvíce ovlivnili profesoři Karel Rokytanský a Josef Škoda.
Po promoci 22. ledna 1867 se stal sekundářem na oddělení primáře Lorinsena v nemocnici Na Vídeňce a následně elévem na klinice prof. Dumreichera. Na této klinice se stal roku 1869 asistentem.
Roku 1872 získal Albert právo přednášet na vysoké škole. Rok poté byl jmenován řádným profesorem chirurgie a přednostou chirurgické kliniky a operačního ústavu v Innsbrucku.
Během svého působení prosazoval dodržování zásad antisepse a vydal několik odborných lékařských knih. V roce 1879 vykonával úřad děkana lékařské fakulty v Innsbrucku.
Do rodného Žamberka se vracel stále častěji. V roce 1889 koupil v Žamberku rozsáhlý pozemek, s překrásným výhledem na okolní hory. Nechal zde postavit vilu, do níž si zval hosty, kteří patřili k významným osobnostem tehdejšího kulturního i politického života. K jeho přátelům patřili Tomáš Garrigue Masaryk, Jaroslav Vrchlický, Karel Klostermann, František Ladislav Rieger, Alois Jirásek, Adolf Heyduk a další.
Dne 26. září 1900 byl ve své vile nalezen mrtev. Příčinou úmrtí byla mozková mrtvice, jeho zdravotní stav ale také negativně ovlivnilo dlouhodobé vystavení sublimátu, který se tehdy používal jako dezinfekční prostředek při operacích.
O čtyři dny později byl pohřben na žambereckém hřbitově, ale jeho syn Jiří nechal ostatky po roce převézt do Vídně a pohřbít na Ústředním hřbitově (dle zápisu v matrice se tak stalo „proti vůli celého města a přátel“). Vilu společně s pozemky dědici prodali a v průběhu několika let zde bylo vystavěno sanatorium pro léčbu tuberkulózy, nazvané na památku pana profesora „Albertinum“.
Rodinný život
Roku 1868, se Albert tajně oženil s Marií Pietschovou, dcerou lékaře z Králík. S manželkou Marií měl Eduard Albert dvě děti; dceru Olgu, která zemřela ve věku dva a půl roku na zánět mozkových plen, a syna Jiřího, který se dožil dospělosti.
Dílo
Eduardu Albertovi je připisováno mnoho lékařských prvenství: první provedená tyreoidektomie, jejunostomie a nefrektomie. Na svou dobu byly výjimečné i jeho kloubní operace. Zabýval se historií lékařství, je autorem básní a pamětí.
Též překládal českou poezii do němčiny.
Nacházíte se na ulici pojmenované po tomto významném lékaři.
V keši není tužka, vzít s sebou !!!