Skip to content

Lysolajské spraše EarthCache

Hidden : 11/19/2025
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vám představím odkryv pleistocénních spraší.

Obrázek 1: Odkryv na úvodních souřadnicích (zdroj: DanielKotmel, 2025)

O lokalitě

Na severním okraji pražských Lysolají, v prudkém svahu nad silniční komunikací, se nachází výrazný odkryv spraše a sprašové hlíny. Svahový zářez odhaluje kvartérní pokryv, kdy jde o pleistocenní sediment tvořený převážně jemnozrnným prachem s výraznou převahou křemene a menším podílem karbonátu. Na povrchu stěny jsou místy patrné i slabé zelenavé povlaky způsobené řasami a sinicemi, které se na podobných odkryvech běžně uchytávají.

Zdejší spraš má typickou světle žlutavou až okrovou barvu. Její struktura je sypká, místy porušená drobným zvětráním a srážením jemného materiálu, takže se na stěně vytváří nepravidelné hrboly a kapsy. Lokálně jsou viditelné i vertikální pukliny, které mohou být pozůstatkem staršího mrazového zvětrávání. Celkový povrch je poměrně soudržný, ale při dotyku se lehce drolí, jak je pro spraše typické.

Sedimenty se do této polohy dostávaly během chladnějších období pleistocénu, kdy byl volně unášený prach ukládán v závětří pahorků nad Lysolajským údolím.

Tento konkrétní odkryv je navíc dobře přístupný a umožňuje pozorovat spraš in situ. To je v Praze, kde jsou sprašové lokality zakryty zástavbou nebo vegetací, poměrně cenné. Geologicky je místo cenné kvůli důkazům o mrazovém zvětrávání z pleistocénu. Ty např. na nedaleké PP Housle pozorovat nejdou. V terénu je tak možné na jednom místě vidět jak samotnou spraš, tak i postupné přechody k humózní svrchní vrstvě s kořenovým systémem nadložního lesního porostu.

Obrázek 2: Horninová struktura (zdroj: DanielKotmel, 2025)

Spraš

Spraše jsou sedimenty naváté větrem. Podle zrnitosti převládají ve spraších prachové částice velikosti 0,01 až 0,05 mm, kterých bývá 40-50%. Zbytek tvoří jílovité částice a jemný písek.

Mineralogické složení spraše záleží na horninách, z jejichž zvětralin byly spraše vyváty. Skládají se ze zrnek křemene, živců, slíd i jiných horninových nerostů. Důležitou součástí spraší je uhličitan vápenatý (buď rozptýleně, v zrnkách, bělavé povlaky na puklinách, vyplňuje dutinky po kořenech, drobné výkvěty, konkrece). Žlutohnědá barva spraše pochází od hydroxidu železa. Odvápněné a částečně přemístěné spraše označujeme jako sprašové hlíny.

V původním uložení není vrstevnatá, je pórovitá, kyprá a zpravidla je prostoupena svislými trhlinami, má vertikální strukturu. Svislá odlučnost je dobře patrná na strmých stěnách hlinišť. Spraše jsou propustné (svisle více než vodorovně 10-50x), ale srážková voda se v nich dlouho udržuje a v dobách sucha vzlíná kapilárně k povrchu. (V našich podmínkách se na nich vytvořily většinou černozemní půdní typy.)

Obrázek 3: Další pohled na odkryv (zdroj: DanielKotmel, 2025).

Geologická minulost

Kvartér neboli čtvrtohory představují nejmladší geologické období kenozoika, trvající zhruba posledních 2,58 milionu let. Člení se na rozsáhlejší pleistocén, typický střídáním ledových a meziledových dob, a na následný holocén. Pleistocén se kryje se starší dobou kamennou (paleolitem), zatímco holocén zahrnuje období od jejího konce až po dnešek.

Výrazné klimatické změny v průběhu kvartéru zásadně ovlivňovaly tempo i charakter eroze a sedimentace, zejména v oblastech přiléhajících k pevninským ledovcům. Na rozsáhlých plochách Evropy, Asie a Severní Ameriky se projevovala existence stálých tlakových výší nad severskými ledovci, které vyvolávaly vytrvalé proudění suchého, chladného vzduchu.

Kombinace sucha, nízkých teplot a nedostatku souvislé vegetace vedla k typickému rozpadu některých hornin a k ukládání značných mocností sprašových sedimentů.

Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:

1) Vysvětlete, s jakou horninou se zde setkáváme a jak se sem dostala.

2) Prozkoumejte odkryv na úvodních souřadnicích a s pomocí listingu určete, jaké vykazuje znaky pleistocenního původu.

3) Jak byste charakterizovali pevnost a strukturu zdejších spraší? Co vaše tvrzení vypovídá o procesu jejich vzniku?

4) K vašemu logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS na úvodních souřadnicích.

Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.

Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje -

Geologické mapy, List ZM50 1224 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 19. 11. 2025]

Geologie, radon a geologická mapa Lysolaje [online]. Dostupné z http://www.geologicke-mapy.cz/regiony/ku-729931/ [cit. 19. 11. 2025]

Spraš [online]. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Spra%C5%A1 textova%20cast/possedimentacni%20proces.htm/ [19. 11. 2025]

Kvartérní vývoj na území ČR [online]. Dostupné z http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/11_kapitola.htm/ [cit. 19. 11. 2025]

Additional Hints (No hints available.)