Křivoklát (německy Pürglitz) je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se v nadmořské výšce 285–290 metrů na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka[1] a v roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.[2] Jeho správu a zpřístupnění veřejnosti zajišťuje Národní památkový ústav.
Historie
Pravěké osídlení
editovat
Ostrožna byla osídlena již v pravěku. Archeologickým výzkumem byla v prostoru parkánu nalezena keramika štítarské kultury z pozdní doby bronzové, zbytky roštové konstrukce a část chaty. Ze stejné doby pochází také obranný příkop ze stejného období zachycený ve výkopu v bráně. Podle rozmístění jednotlivých nálezů se předpokládá, že štítarské hradiště bylo rozsáhlejší než středověký hrad. Z nádvoří dále pocházejí nálezy keramiky z doby halštatské a laténské.[5]
Středověk
editovat
Nejstarší zmínky o Křivoklátu se nachází v Kosmově kronice a vztahují se k letům 1110–1113, kdy měl Vladislav I. na hradě věznit svého bratrance Otu Olomouckého.[6] Další zmínky o hradu jsou z let 1222 a 1224, v nichž král Přemysl Otakar I. na hradě vydal dvě listiny. V letech 1245–1260 byl v písemných pramenech často zmíněn, v souvislosti s pobytem králů Václava I. a Přemysla Otakara II., tzv. Starý hrad (Castellum vetus). Ačkoliv pojmenování nelze jednoznačně spojit s žádným hradem v Přemyslovském hvozdu, za pravděpodobné lze považovat jeho hypotetické spojení právě s Křivoklátem.[7]
Podle Tomáše Durdíka stával raně středověký Křivoklát jinde a na současné místo byl přenesen až okolo roku 1230, na přelomu období vlády králů Přemysla Otakara I. a Václava I.[8] Archeologický výzkum v prostoru jižního parkánu, realizovaný v letech 2004–2006, však odkryl pozůstatky mohutného valu s dřevěnou zpevňující konstrukcí. V násypu valu bylo zjištěno velké množství střepů pravěké keramiky, ale také keramika z 9.–10. století, čímž byl vyloučen pravěký původ opevnění. Část dříve získaných keramických střepů byla navíc nově datována do průběhu 12. století. Malý rozsah dochování raně středověkých částí je způsoben rozsáhlými terénními úpravami provedenými na přelomu 14.–15. století, při nichž byly starší konstrukce zcela zničeny.[9] Je proto pravděpodobné, že Křivoklát od počátku stojí na stejném místě jako dnes.[7]
Ve 13. století pro Křivoklát převládly názvy Hrádek (latinsky Castellin, německy Burglin) nebo Starý hrad.[7] V té době se Křivoklát stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a Přemysl Otakar II. Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu v roce 1316 se s dětmi na Křivoklát uchýlila královna Eliška Přemyslovna.[10] Po roztržce Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou a dvouměsíčním uvěznění na Lokti zde v odloučení od matky prožil dětství (1319–1323) Karel IV. (1316–1378), tehdy ještě jako Václav.[11] Odtud 4. dubna 1323 odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera Markéta, budoucí uherská královna. Později však Karel dával přednost jím založenému hradu Karlštejn. Často zde pobýval před postavením hradu Točník i Václav IV.