Piano – klavír
Věnováno památce Rudolfa Rokla (16. 12. 1941 – 23. 9.
1997),
klavíristy, skladatele a hudebního aranžéra.
Uměl velmi dobře hrát klasický a moderní jazz, populární
i vážnou hudbu. Byl držitelem titulu zasloužilý umělec.
Ukázka notového zápisu: L. v. Beethoven, sonáta č. 21 C
dur „Valdštejnská“.
Je tam křížků „jak na hřbitově“ (jak říkají muzikanti),
tento úryvek je totiž v E dur.
Úvod
Slovo klavír
(z latinského clavis –
klíč) znamenalo původně řadu kláves neboli klaviaturu („klávesnici“). V
širším slova smyslu se tento termín začal v minulosti používat pro
všechny klávesové nástroje, jakými jsou např. cembalo, spinet,
klavichord apod. Slova fortepiano
a pianoforte
byly názvy pro předchůdce klavíru a pocházejí z italských slov piano
(tj. slabě) a forte (tj. silně) a vyjadřovala schopnost nástroje
měnit intenzitu produkovaného zvuku v závislosti na síle úhozu prstu na
klávesu. Jeho zkrácením vzniklo slovo piano.
Historie klavíru
Praotcem klavíru byl řecký monochord,
což byla to jediná struna napjatá na ozvučné
desce. Zvýšením
počtu strun vznikl polychord.
Připojením klávesnice a trsacího mechanizmu rozechvívajícího struny
vznikl nejspíše na začátku 14. století klavichord (foto
zde). Všechny jeho struny
jsou stejně
dlouhé,
jsou naladěné na stejnou výšku a při hře se výška tónu mění zkracováním
délky struny posuvem kobylky a změnou místa, kde mají jazýčky brknout o
strunu. Paralelně s klavichordem vzniká klavicembalo, jehož struny jsou různě dlouhé
a každá je naladěna na jinou výšku tónu. Zpočátku byla pro každý tón
struna jedna, později dvě až tři. Hudebník seděl čelem napříč ke
strunám. Nástroj se tím trochu podobal
cimbálu. V Anglii se tomuto
nástroji
říkalo virginal a v Německu spinet. Později byl hudebník
přesazen na užší stranu
nástroje a struny byly nataženy směrem od něj. vžil se pro něj název
clavicembalo nebo zkráceně cembalo (foto zde). V Anglii je
dodnes znám
jako harpsichord. Podle
podoby s ptačím křídlem se takto konstruovanému cembalu říkalo křídlo.
K realizaci poslední vývojové etapy
vedla snaha dosáhnout větších dynamických rozdílů bez složité mechaniky
několika klaviatur a rejstříků. Řešení se našlo ve změně způsobu
rozechvívání strun. Místo jazýčku byla zvolena palička spojená s
klávesnicí (kladívko), která umožňovala různou silou úderu dosáhnout i
různě silného zvuku. Tak vznikl kladívkový
klavír. První model
sestrojil roku 1708 B. Cristofori. Známý nástrojař
a stavitel varhan G. Silbermann v roce 1728
zahájil masovou
produkci zdokonaleného nástroje, který nazval pianoforte (odtud zkráceně piano). Mechaniku
kladívkového klavíru velmi brzy zdokonalil Silbermannův žák J.
A. Stein a totéž učinili i Angličané. Vídeňský model,
tzv. Mozartovo křídlo, pocházející z Německa, byl jiný než typ
anglický, jemuž dával přednost Beethoven. Mluvíme o vídeňské a anglické
mechanice. Mechanika vídeňského modelu
byla jednodušší, měla velmi jemný úhoz a tím i větší flexibilitu;
anglický model oproti tomu vydával plnější tón. Z anglického typu
vznikl moderní
klavír (foto zde). Takovéto křídlo má překřížené ostrunění a
repetiční
mechaniku umožňující opakování rychle se střídajících tónů, zavedenou
S. Erardem a také litinový rám místo rámu dřevěného. Tímto
rámem bylo možno zvýšit napětí strun, čímž se zvuk zesílil.
Prakticky téměř celých sto let
existovaly vedle sebe jak klavichord a cembalo, tak i piano. Např.
Johann Sebastian Bach piano dobře znal a sám navrhl některá
technická zlepšení; ve své tvorbě i koncertní činnosti však zůstal
věrný cembalu. Mnozí další skladatelé, mezi jinými např.
Joseph Haydn nebo Wolfgang Amadeus Mozart, si však uvědomovali
možnosti, které dává mohutnější zvuk a schopnost dynamických změn
klavíru. Vzniká rozsáhlá literatura a to spolu s rozšířením nástroje i
do měšťanských domácností na počátku 19. století klavichord a cembalo
prakticky vytlačilo. K renesanci cembala došlo až ve 20. století, když
umělci i obecenstvo rozpoznali, že skladby psané pro cembalo znějí
autentičtěji a barevněji na originálním nástroji a klavír se v tomto
případě zdá být nedokonalou náhražkou.
Klavír dnešního typu
Mechanika klavíru se skládá z klaviatury, ze strun, z kladívek,
dusítek a pedálů. Klávesa vymrští kladívko proti jedné struně nebo
sboru dvou či tří strun; tento princip byl znám v primitivnější formě
již od 15. století. Ze 2-3 pedálů klavíru slouží pravý pedál ke
zvednutí dusítek všech strun,
takže struny mohou volně souznít a doznívat.
Levý pedál klavíru přiblíží kladívka v klidové fázi ke strunám, čímž je
dotyk slabší (označení una corda
znamená „jedna struna“) a dále posune kladívka tak, aby uhodila vždy
pouze na jednu ze dvou nebo dvě ze tří strun. Třetí (prostřední) pedál,
který
ostatně nemívají všechny klavíry, slouží k dlouhému doznívání tónu
pouze stisknutých kláves.
Zmenšením křídla vzniklo pianino,
díky kterému se dá provozovat
hudba i v menších bytech. Má struny „nastojato“ a příslušně upravenou
mechaniku. Je také mnohem levnější než křídlo.
V první polovině 19. století vznikla ve světě řada dílen
specializovaných na stavbu klavírů. V
polovině 19. století již piano vypadalo a fungovalo jako dnes. Mezi
světoznámé výrobce klavírů patří americká firma Steinway &
Sons, londýnský Broadwood,
vídeňský Bösendorfer, berlínský Bechstein, italská firma Fazioli či
pařížský Erard; největší výrobce pian (i všech hudebních nástrojů
dohromady) je ovšem japonská firma Yamaha Corporation. Nejslavnějším
českým
zástupcem je královéhradecká firma Petrof, jež bývala i největším
evropským výrobcem pian.
Na trhu jsou dostupné i elektronické klávesové nástroje (keyboardy,
přenosná stage piana i digitální piana) různé
ceny a pochopitelně i kvality. Některé hrají opravdu pěkně, ale přece
jen klasika je klasika.
Dřevo a kov zkrátka těžko něčím nahradíte.
Hra na klavír a velcí
umělci
Kdo
jste hráli na klavír, tak si jistě
pamatujete prstová cvičení, stupnice a akordy na nespočet způsobů,
Beyerovu školu, etudy Lemoinovy, Czerného, Cramerovy a další úmorné,
ale pro další
pokrok bohužel nezbytné skladby. Možná, že jste pro dodržování rytmu
používali i metrom (viz obrázky v galerii). Kdo ovšem nakonec zvládl
třeba Ježkův Bugatti Step (a
nevykloubil si při tom prsty), ten jakoby už složil malou
maturitu. A kdo to myslel s hudbou vážně, ten se přihlásil na
konzervatoř a pokračoval v hudebním sebetrýznění. (Jak říkal Bedřich
Smetana: „Vlohy hudebníkovi pranic nepomohou, nebude-li se s železnou
pílí učit.“) Mnozí však léta učení kupodivu přečkali bez větší úhony a
stali se
z nich
profesionální muzikanti (resp. učitelé hudby), nebo z těch
nejschopnějších
dokonce klavírní
virtuózové. Jmenujme např. F. Liszta, R. Schumanna, F. Chopina, z
novější doby pak C. Arraua, A. Brendela, E. Gilelse, V. Horowitze, W.
Kempffa, S. Richtera, M. J. Piresovou, A. Rubinsteina a mnoho dalších.
Z našich umělců vzpomínám
třeba na R. Firkušného, J. Panenku, I. Hurníka, V. Kameníkovou, J.
Páleníčka, I. Klánského a ve světě obdivovaného, ale u nás zpočátku ne
tak oceňovaného Ivana
Moravce. Nezapomeňme ale ani na jazzové pianisty: vedle často
bezejmenných bílých i černých klavíristů hrajících stylem ragtime a
boogie woogie až po technicky
výborné hráče, jakými byli Duke
Ellington, Count Basie, Thelonious Monk, Bill Evans, Oscar Peterson a
další čelní představitelé swingu a moderního jazzu. A také
nezapomenutelný
Rudolf
Rokl
(bohužel předčasně zemřelý), výborně hrající nejenom jazz. (Z
wikipedie, kráceno a mírně upraveno.)
Jak najít
keš
Podívejte se na tuto ukázku:
Je vám nějaká povědomá? Ano, podobnou
úlohu jsem vymyslel pro Poppovu operetní keš v r. 2010.
Řešení je velice jednoduché. Každé notě přiřaďte odpovídající
číslici: za C dosazujte 0 (nulu), za Cis nebo Des jedničku, za D dvojku
atd. Je
jedno, v jaké oktávě jsou noty zapsané. Takto získáte číslice pro
určení souřadnic N a E.
Nemusíte
dál nic počítat, stačí jen obě souřadnice naťukat do mobilu nebo do
navigace.
Ještě kontrola...
... a je to!
Poznámky
-
Nechoďte tam v noci nebo za šera. Mohou tam být myslivci.
-
Tuto keš jsem chtěl zveřejnit 29. března.
Proč? Protože se tento den slaví DEN
PIANA. 29. březen je totiž 88.
dnem od
začátku roku a je tedy stejný, jaký je počet kláves na klavíru. (V
přestupném roce se tento svátek posouvá na 28. březen). Nestihl jsem
to, omlouvám se. 
-
Tak toto je moje opravdu poslední keš.
-
Literatura
a obrázky:
- Wikipedia.
- Pianovka.
https://www.pianovka.cz/data/hnas/piano.html. Výstižné texty a názorné
obrázky.
Obrázky
- Sonaten von L. van Beethoven. Rev. L. Köhler. Vydal
C. F. Peters, Leipzig, rok
neuveden.
- Metronom: Nikko brand mechanical metronome in
motion. CC Attribution-Share Alike 3.0 Unported
- Pierre-Auguste Renoir : Žena u klavíru. Volné dílo.
- Cembalo. Autor Ratigan, CC BY-SA 3.0
- Virginal. Autor Nick Michael. CC BY-SA 3.0
- Grand piano. Foto Steinway & Sons. CC BY-SA 3.0
- Elektronický metronom KORG. Foto owner
Pierre-Auguste Renoir : Žena u klavíru.
Konec
GCBG37G –
verze 1.0 z 15. 4. 2026
(CC BY-SA 3.0
CZ) ladislavappl, 2026
Napsáno v
Kompozeru