Obrázky a říkanky Marie Fischerové-Kvěchové byly po generace součástí nejen Vánoc. Například ilustrovaný slabikář Poupata byl používán desítky let. Dnes v době obrázků vytvořených AI často na tradiční kreslíře pomalu zapomínáme. Zvu Vás na krátkou procházku s touto autorkou dětských kreseb. Marie Fischerová-Kvěchová - malířka, ilustrátorka, textilní výtvarnice - se narodila 24. 3. 1892 v Kutné Hoře. Absolvovala pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, navštěvovala malířské školy „Cola Rossi“ a „Croquis“ v Paříži. V r.1915 se provdala. Její snahu o zachycení dítěte můžeme pozorovat od samých začátků. Chodila s blokem i do porodnice, kde byl tehdy její manžel - lékař na praxi.
V r.1916 vychází její první knížka ilustrací lidových písniček a říkánek „Našim dětem“, po které pak následovaly další - Sládkovy "Skřivánčí písně", slabikář "Poupata", Karafiátovi "Broučci", „Babička“ B. Němcové, "Naše koledy" aj. To už měla "modely" doma - své tři děti, nás; později to bylo šest vnuků a nakonec deset pravnuků.Zasvětila celý dlouhý život svým třem láskám, které se v jejím díle vzájemně prolínají s doplňují: lásce k dětem, k přírodě a k lidové kultuře.
Stálým zdrojem její dlouholeté tvorby (zemřela v dvaadevadesáti letech, 2. 6. 1984) bylo lidové umění, děti a jejich svět. Ilustrovala řadu knih (Kožíškův slabikář Poupata, Babičku B. Němcové, Karafiátovy Broučky…), její kresby se objevovaly na dopisnicích, plakátech…, je autorkou souboru 25 studií lidových krojů. Na výstavě dekorativního umění v Paříži roku 1925 byly její práce po zásluze oceněny zlatou medailí.
Tuto malou vánoční procházkuvěnuji mojí prapratetě M F-K, kterou jsem poznala v dětství jako velmi starou dámu, plnou elánu a lásky k dětem.
BĚHEM LOVENÍ LABEK NENÍ NUTNÉ VSTUPOVAT ZA OHRADNÍKY.
K samozné keši je pohodlnější jít nahoru z cesty.