PRAVY
Pravy jsou jenom jedny. V České republice není žádná jiná obec s tímto názvem.
Ves byla kolébkou vladyků z Prav, jejichž tvrz stávala na místě čp. 17. Částí tvrziště, jehož val sahal až k silnici jdoucí vsí, byl sklep, kde měli pravečtí obyvatelé později v době rakousko-pruské války (1866) ukryty cennější věci. Při odkopávání hlíny z valu byly nalezeny různé předměty jako klíče, lžíce, brnění, kord, kachle a jiné.
Sídlo často měnilo své majitele. V roce 1402 zde sídlil Přibík a po něm Prokop z Prav. Roku 1451 tu pobývali Martin a Jan z Prav, roku 1457 ves udělil král Ladislav Vratislavovi z Mitrovic a roku 1500 ji vlastnil Mikoláš Rohovlad z Bělé. Po roce 1521 obec patřila Pernštejnům a stala se tak součástí jejich panství. Za vlády Pernštejnů byly Pravy středem rozsáhlého rybničního hospodářství. Z tehdejších rybníků se žádný nezachoval. Na katastru obce se teď nacházejí tři, ty byly ale založeny až později.
V roce 1921 byla do obce zavedena elektřina. V roce 1923 byl v Pravech vybudován vodovod – dříve než v mnoha velkých městech, a to díky prameni kvalitní vody, který vyvěrá pod strání. Tento vodovod i pramen sloužili až do r. 2005. Telefon byl do obce zaveden v roce 1931.
Dne 6.8.1946 v podvečerních hodinách postihla obec extrémně silná větrná smršť. Trvala jen asi dvě minuty, ale i za tak krátkou dobu stihla napáchat obrovské škody, poškodila většinu budov, potrhala vedení. Stát tehdy poskytl obci vydatnou podporu, do obce přijela armáda a vojáci pomáhali obyvatelům odklízet škody (viz. foto).
Počátkem 60. let ztratily Pravy samostatnost a staly se součástí Kasalic. Od roku 1990 je obec opět samostatná. V současné době zde žije kolem 100 obyvatel.

r. 1946, následky smršti

r. 1946, následky smršti

r. 1946, následky smršti

r. 1946, následky smršti
Zdroj: www.pravy.cz