Vyhlídka u lenochoda
Lenochod tříprstý je zdaleka největším českým hlodavcem. Žije až v padesátičlenných smečkách a je znám svou vysokou sociální organizovaností. V zásadě jde o zcela maskulinní společnost. Na dolním stupni sociálního žebříčku se nalézají samice. Ty se věnují všem podřadným činnostem, jako je lov či sběr potravy, rození a výchova mláďat, budování nor, ochrana smečky před šelmami apod. Samci se naproti tomu věnují téměř výhradně intelektuální činnosti rozhlížení. Jak vysoko se pak dostane samec v hierarchii smečky, záleží na celkovém dojmu, který je schopen svým rozhlížením vzbudit v ostatních členech. Jde o nesmírně komplikovaný soubor jednotlivých prvků, do něhož není jednoduché proniknout. Ale v zásadě můžeme říci, že záleží na výběru místa, celkovém držení těla a zejména délce nepřetržitého rozhlížení, které v ideálním případě zahrnuje pouze pohyb očí daného jedince. Při rozhlížecích soubojích pak můžeme pozorovat samce visící na nějaké větvi po řadu hodin či dní. Odtud vznikl ten na první pohled nesmyslný název lenochod, kdy prostší část obyvatelstva české kotliny asociovala velmi obtížnou a namáhavou nehybnost s leností, zcela přitom ignorujíc tlupy agilních samic pustošících jim kurníky.
Pojďme se tedy chvíli rozhlížet s lenochodem. Na výraz úcty k tomuto zázraku přírody se doporučuje odlov v párech, kdy se on bude delší dobou namáhavě rozhlížet a ona mezitím v blízkém lese nasbírá topivo nebo třeba uloví večeři.