Náš táta Josef Šťastný oslaví dne 3.2.2026 sedmdesáté narozeniny. Dárkem pro něho zakládáme právě tuto kešku: #jos.stastny70. Keš je umístěna na symbolickém místě – nacházela se zde poblíž jedna z tátových dřívějších keší Damoklův meč. Zatímco keš zanikla, poselství stále zůstává – štěstí a moc jsou pomíjivé. Carpe diem!
#jos.stastny 70
Před sedmdesáti lety (Ach lidi! Bože? Osude? – ten čas ale letí),
se narodil náš nejen děda a táta, který teď na kopeček s hůlkou chvátá.
V dětském sboru jako chlapec zpíval a bandaskou do rytmu si kýval,
když ke koze rohaté pro mléko chodil a později svého Favorita pyšně vodil.
Pak potkal svoji Lásku, Krásku, Spásu, Náplň v bombičce - to vše našel ve své ženě Elišce.
Syn s dcerkou se mu narodili (teď už víme, že…) příliš očekávání nesplnili.
Mléko jim nosil, na gauči se pral, vysokou trávu kosil, o husitech příběh znal.
Když nebyl v práci – zahradničil, s kolečkem a s Terou cvičil.
Děti své k moři bral, i píseň o slepičce zazpíval.
Než na svět přišla vnoučátka, bezbranná jak ptáčátka, přibyla i Rituška – černobílá beruška.
A pak, pak objevil kešky a začal více chodit pěšky.
Mikro, střední, multinka (následuje v cukrárně pralinka).
S otazníkem, s bonus, s noční – parťáky se staly věční.
A život chvátal a spřádal svoje nitě, mláďata vyrostla a už si staví vlastní sítě.
Čert vem to bolavé koleno a v kotli doutnající poleno.
Všechna spolknutá slovíčka a tíži, co tlačí na víčka.
Ještě pořád JDE TO DOBŘE,
a s naší společnicí Polly, můžeš vymetat kopečky i doly.
S kloboukem či bez klobouku, jos.stastny odpočívá na palouku.
A s ním i jeho Jitřenka a Večernice – jeho Liška – Společnice.
Souřadnice vás zavedou až ke keši.
Na ty rychlejší z vás čeká dřevěné kolečko 😊