Pro zalogování keše musíte do logu nahrát fotky sebe nebo fotku vašeho geocaching jména s Radnicí a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v pozadí. Obě fotky se dají pořídit na úvodních souřadnicích.
Všechny logy bez obou fotografií budou smazány
I když první písemná zpráva o Kyjově pochází z r. 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské.
V letech 1126–1539 patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce. Dostalo se mu ho darem od údělného olomouckého knížete Václava a jediným důvodem jistě nebyla spása duše Václavova strýce, jak se praví v darovací listině, ale i přání mnichů získat lokalitu, kde by se dalo pěstovat víno, jehož vlastní produkce by jim pokryla jejich vlastní spotřebu. Víno se totiž používalo nejen k liturgickým účelům, ale bylo běžným nápojem a užívalo se také jako lék.
Ve 12. století se o rozvoj Kyjova nejvíce zasloužil opat Michal, který stál v čele hradišťského kláštera. Nechal v Kyjově vystavět kamenný románský kostel, který byl zasvěcen sv. Martinovi, ochránci trhů a vznikajících měst. Premonstráti, kteří vlastnili klášter po benediktýnech, založili nové tržiště (to původní se nacházelo pravděpodobně v blízkosti kostela), jehož plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. Od r. 1201 je Kyjov již nazýván městečkem.
V r. 1284 dává král Václav II. souhlas k jeho opevnění. Palisádou, valem a vodním příkopem bylo ohrazeno náměstí a přilehlé ulice. Protože Kyjov nepatřil zrovna k největším a nejbohatším městům, nemohl si nikdy dovolit výstavbu kamenného opevnění. Ve 14. století se klášter dostává do finančních potíží, a proto je Kyjov poprvé zastaven. Premonstráti Kyjov pronajímali buď na doživotí, nebo na přesně stanovenou dobu. Během dvou století se vystřídalo na Kyjově několik zástavních pánů. V 15. století zde sídlí několik generací nižší šlechty.
Počátkem 16. století je už Kyjov střediskem kraje. Roku 1515 uděluje Vladislav II. Jagellonský Kyjovu právo pečetit červeným voskem a v privilegiu, vydaném k této příležitosti, je již Kyjov nazýván městem.
V r. 1539 klášter město prodal i se vsí Bukovany. Novým majitelem se stal moravský zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu. Po jeho smrti připadl Kyjov jeho synům, ale ti jej nejdříve zastavili a nakonec prodali Janu Kropáčovi z Nevědomí na Litenčicích. Protože však byl Kropáč vyhlášený svou hrabivostí a hrubým zacházením s poddanými, vytvořila se ve městě proti němu opozice, vedená Václavem starším Bzeneckým. Ten také stál v čele deputace kyjovských měšťanů, kteří se vydali ke králi Ferdinandu I., aby si na něm vyžádali ochranu před Kropáčem. Dne 11. května 1548 podali Kyjovští králi žádost, aby je přijal za poddané své komory s tím, že kyjovští obyvatelé sami vrátí Kropáčovi sumu, kterou za Kyjov zaplatil. Tak se také stalo a 18. srpna 1548 se jim listinou dostalo královského slibu, že Kyjov nebude nikdy zastaven, ani prodán. Město mělo z nového postavení značné výhody. Bylo opraveno, postaveny tři městské brány a výstavná renesanční radnice. V r. 1577 koupilo město vesnici Vřesovice, v r. 1666 velkostatek a ves Kelčany.
Roku 1710 přišli do Kyjova první kapucíni. Jejich zásluhou a díky odkazu Jana Adama z Lichtenštejna byl v letech 1713–1720 vystavěn na náměstí nový kostel, v r. 1723 vysvěcen a zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a dvěma moravským patronům Cyrilu a Metoději.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Podobně jako většina moravských měst měl i Kyjov ve druhé polovině 19. století německé obecní zastupitelstvo, i když Němci byli ve městě v menšině. K německé národnosti se hlásili také Židé, kterým patřila převážná část kyjovských obchodů a živností. Protiváhou německých spolků, peněžních ústavů, obchodů a škol se staly české spolky. 8. prosince 1864 byl založen Čtenářský spolek, jehož hlavním úkolem bylo sdružovat českou společnost a pěstovat češtinu jako národní jazyk. Na podzim roku 1871 zahájil svoji činnost další český spolek - tělocvičná jednota Sokol. Vedle své tělocvičné činnosti podporoval Sokol také kulturní dění ve městě pořádáním přednášek, divadelních ochotnických představení, plesů, tanečních zábav. Zejména po hospodářské stránce se oporou českého živlu stala Občanská záložna, která začala fungovat v únoru 1874. Významným datem pro počeštění obecní správy byl r. 1896. V tomto roce zvítězila po dlouhých volebních bojích česká kandidátka a bylo zvoleno první české obecní zastupitelstvo, v jehož čele stanul starosta JUDr. Josef Galusek.
Do dějin města se na konci 19. století zapsala i událost, místním známá jako "aféra hier". Událost bezprostředně souvisela s tendencí o počeštění Kyjova. V roce 1899 se ve městě konalo kontrolní shromáždění záložníků, při němž se někteří z nich místo německého "hier" hlásili českým "zde". Vojenští velitelé hodnotili tuto opovážlivost jako spiknutí proti vojenské moci a provinilci byli odsouzeni a uvězněni. Kyjov se neblaze zapsal do paměti c. a k. úředníků také další událostí. V roce 1913 zde proběhly velkolepé oslavy vítězství Srbů nad Turky v balkánské válce. Na počest vítězství byla v dnešní Palackého ulici vysázena lipová alej. Kyjov si však vysloužil přezdívku "Malé Srbko", která mu do budoucna vtiskla cejch rebelantského města.
Rok 1918 přinesl konec války, rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československé republiky. Kyjov se začíná v novém státě slibně rozvíjet. Vznikly nové městské čtvrtě s rodinnými i obecními činžovními domy, vybudoval se vodovod a kanalizace, byly vydlážděny chodníky a vozovky, vznikaly nové podniky, těsně před 2. světovou válkou byla postavena okresní nemocnice. V r. 1921 uspořádali Sokoli 1. ročník národopisných slavností Slovácký rok. Tyto slavnosti se v Kyjově pořádají dodnes.
Za první republiky dochází také k rozvoji kyjovského muzea, o jehož založení se de facto už v r. 1904 zasloužil profesor gymnázia Jan Kučera. Roku 1926 jeho tehdejší správce Ludvík Kalus získal pro muzeum novou budovu - renesanční zámeček, kde sídlí muzeum dodnes. V tomto období dochází také k založení dalšího muzea - Muzea odboje, jehož sbírky tvořily předměty, které si ze svého pobytu v legiích během první světové války přinesly domů legionáři z celého Kyjovska. Muzeum ale bylo z pochopitelných důvodů na začátku druhé světové války zrušeno a některé předměty byly převedeny do tehdejšího městského muzea.
Rozvoj města přerušila na šest let nacistická okupace. Svou daň válce zaplatili svými životy i kyjovští občané. Mnozí z nich byli účastníky odboje, jiní se nevrátili z koncentračních táborů nebo padli na válečných bojištích. Na nacistickou rasovou nesnášenlivost doplatili kyjovští Židé. Z vyhlazovacích táborů se jich vrátilo jen několik.
Kyjov byl osvobozen Rudou armádou spolu s rumunskými jednotkami 28. dubna 1945. Stejně jako tomu bylo po první světové válce i nyní začíná obnova normálního života ve městě. Vyrůstají celá nová sídliště, podstatně se rozrostla nemocnice, jejíž výstavba začala už za války, v r. 1961 byl otevřen domov důchodců, přibyly nové mateřské a základní školy, závody, dopravu ve městě pomohl vyřešit nadjezd nad železniční tratí Brno-Trenčínská Teplá. Přínosem pro zkvalitnění ovzduší byla plynofikace. Pro kulturní a sportovní vyžití nejen Kyjovských, ale i obyvatel z blízkého i širšího okolí, slouží letní kino, kino Panorama, dům kultury, muzeum, městská knihovna, sportovní stadión. Milovníkům koní je k dispozici jezdecký oddíl, v blízkosti letního kina se nacházejí tenisové kurty. V letních měsících se můžeme osvěžit v bazénech místního koupaliště.
Virtual Rewards 5.0 - 2026-2027
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between February 3, 2026 and February 3, 2027. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 5.0 on the Geocaching Blog.