Skip to content

Po stopách Josefa Votočka Multi-Cache

Hidden : 2/5/2026
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tato keš vznikla, aby přiblížila život Josefa Votočka, který měl velký vliv nejen na rozvoj českého školství, ale také bojoval za práva českých obyvatel Liberce v první polovině 20. století.

Josef Votoček se narodil 18.6. 1875 v Jilemnici a na Liberecko přišel v roce 1899. V prvních letech byl účastníkem dramatického odboru České besedy. V roce 1900 koupil hostinec na rohu ulic Hradební a Tylovy a již v tomto momentu začaly jeho první problémy s německou obecní správou, která mu nechtěla povolit provozování hostince. To mu bylo po dlouholetých sporech nakonec dovoleno, a tím vznikl hostinec U Votočků, který se stal místem kultury a setkávání. V roce 1918 byl v čele vojska, které bojovalo proti rabování v Liberci způsobené zhoršeným zásobováním a sociálním napětím po konci první světové války, a také napomáhalo ke svržení provincie Deutschböhmen. V obecních volbách v roce 1919 těsně prohrál ve volbě starosty, ale do této funkce byl nakonec zvolen v roce 1923, po rezignaci německého starosty Wilhelma Witta, a tím se stal prvním českým starostou Horního Růžodolu. V této funkci setrval až do své smrti v roce 1932.

Vaše cesta začíná u Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické – Liberec Jeronýmova. České školství má na tomto místě dlouhou a bohatou minulost. Ta se začíná psát v roce 1901 nařízením ke zřízení české veřejné jednotřídné obecné školy v Horním Růžodole. Avšak němečtí funkcionáři dělali vše, aby nebyla česká škola založena, tudíž pravomocné rozhodnutí padlo až o tři roky později v roce 1904. Manželé Votočkovi byli u založení školy, obzvlášť Josef Votoček. Před zahájením prvního školního roku 1905/1906 poskytli prostory svého hostince ke schůzím pro rodiče a také když prostory vyhrazené pro školu, které v té době byly v Jeronýmově ulici ještě o kus výše než dnešní škola, nebyly dostačující pro počet přihlášených žáků, tak opět poskytli svůj hostinec, tentokrát pro vyučování dětí. Josef Votoček si získal důvěru českých rodičů a díky tomu byl jedním z pověřených plnou mocí při všech jednáních ohledně školy a velmi za ní vždy bojoval. V roce 1932 byl položen základní kámen nové budovy pro měšťanskou školu, která bylaprojektována architektem Františkem Cucem. Ta byla dokončena v roce 1933 a při slavnostním otevření byly instalovány pamětní desky, na kterých bylo mimo jiné připomenutí zásluh Josefa Votočka při zakládání školy. V roce 1953 byla v budově zřízena 2. jedenáctiletá střední škola, která byla v roce 1959 změněna na dvanáctiletou a poté v roce 1961 na Střední všeobecně vzdělávací školu. Od roku 1970 sídlilo v budově již gymnázium, které se později přestěhovalo do Partyzánské ulice pod názvem gymnázium F.X. Šaldy. V roce 1976 byla zřízena Střední pedagogická škola, která byla v roce 1989 zrušena, ale již v roce 1990 byla opět obnovena. Od roku 1987 zde bylo zřízeno další gymnázium, které zde zůstalo až dodnes. Poté probíhalo období velkých přístaveb. První fáze byla mezi lety 1996-1997, kdy byla přistavena nová školní budova, ve které jsou třídy, tělocvična, jídelna, kuchyň a vstupní hala spojující novou a starou budovu. Ve druhé fázi byla přistavena budova pro knihovnu, studijní sál a technické zázemí také venkovní sportoviště a parkoviště. Ve školním roce 2006/2007 byl název školy oficiálně změněn na Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Liberec a ten je používán dodnes. Na budově školy najděte letopočet vytesaný do kamene. Sečtěte jeho čtyři cifry a vynásobte dvěma. Tím získáte souřadnici A.

Fotografie staré budovy Gymnázia SOŠ pedagogické (rok 2026)          Fotografie nové budovy Gymnázia SOŠ pedagogické (rok 2026)

Fotografie staré budovy Gymnázia SOŠ pedagogické po výstavbě

Památní deska na Josefa Votočka umístěna v budově školy          Památní deska na T. G. Masaryka umístěna v budově školy

Teď vás čekají dvě stanoviště bez úkolu, tedy jen průchozí. Prvním z nich je již dříve zmiňovaná stará budova školy výše v Jeronýmově ulici. Konkrétně se jedná o dům s číslem popisným 232.

bývalá budova, kde sídlila škola (2026)

Druhým ze dvou stanovišť bez úkolu je Votočkova ulice. Jak je již jistě zřejmé z názvu této ulice je pojmenována podle Josefa Votočka. Tato ulice byla zvolena kvůli její blízkosti k místu budovy školy, na jejímž založení měl Josef Votoček velký podíl. Návrh na pojmenování ulice Votočkova vznesla skupina národních socialistů, mezi které patřil i Josef Votoček. Návrh uspěl a ulice tak od 20. listopadu 1935 nese jeho jméno.

Další zastávkou na vaší stě je místo, kde dříve stával hostinec U Votočků. Již od svého založení byl významným střediskem pro české obyvatele. Konaly se zde spolkové schůze, cvičení Sokolů, představení místních ochotníků a před založením kina Lípa se v hostinci i promítalo. V budově nebyl pouze hostinec, ale také obytné místnosti v podkroví a holičství a redakce deníku Naše Hory v přízemí. Paní Votočková provozovala hostinec i po smrti svého manžela až do roku 1939, kdy pro ni přijela německá policie a ona musela vše opustit a okamžitě odjet. V době okupace byl hostinec využíván jako tábor pro ruské, francouzské a italské válečné zajatce. Po druhé světové válce byla budova v katastrofálním stavu a měla být zbourána, ale místní sokolové budovu zachránili, a tudíž byl stržen jen velký sál a hlavní vchod byl přesunut na severní stranu budovy. Budova byla později změněna na osvětovou besedu. Na rohu ulic, kde hostinec dříve stával, najděte římskou číslici na červeném obdélníku. To je souřadnice B. 

Historická fotografie budovy hostince U Votočků          Bývalá budova hostince U Votočků (rok 2026)

A poslední zastávkou je hřbitov v Horním Růžodolu, který se nachází jen pár kroků od bývalého hostince U Votočků. Hřbitov byl založen v roce 1894 a to z něj dělá čtvrtý nejstarší dosud fungující hřbitov v Liberci. Období vzniku nejlépe ukazuje 8 původních hrobek, které jsou všechny postaveny v klasicistním stylu. Na tomto hřbitově je uložena i urna s ostatky Josefa Votočka. Původně bylo na hřbitově pohřbíváno do země, ale to bylo v roce 1966 ukončeno od té doby jsou do hrobů ukládány urny s ostatky. Najděte na hřbitově jeho hrob a spočítejte počet samohlásek v prvním řádku nápisu na náhrobku. Od tohoto čísla poté odečtěte 1. Tím získáte souřadnici C.

Náhrobek Josefa Votočka

Schránka je schována na souřadnicích 50°45.AB´N, 15°03.C74´E


1. KARPAŠ, Roman. HORNÍ RŮŽODOL VII. In: Kniha o Liberci. 3. dopl. vyd. ROMAN KARPAŠ, 2022, s. 551-552. ISBN 978-80-87100-49-3.

2. KARPAŠ, Roman. HORNÍ RŮŽODOL VII. In: Kniha o Liberci. 3. dopl. vyd. ROMAN KARPAŠ, 2022, s. 550. ISBN 978-80-87100-49-3.

3. Almanach Jergym. Online. Liberec: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Liberec, 2017. Dostupné z: https://www.jergym.cz/files/almanach-2017_jergym_15032017_web-m.pdf. [cit. 2026-01-25].

4. Historie školy - GFXS. Online. Gymnázium F.X. Šaldy - GFXS. ©2022. Dostupné z: https://www.gfxs.cz/skola/historie/.

5. Almanach Jergym. Online. Liberec: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Liberec, 2017. Dostupné z: https://www.jergym.cz/files/almanach-2017_jergym_15032017_web-m.pdf.

6. KARPAŠ, Roman. HORNÍ RŮŽODOL VII. In: Kniha o Liberci. 3. dopl. vyd. ROMAN KARPAŠ, 2022, s. 552. ISBN 978-80-87100-49-3.

7. KARPAŠ, Roman. HORNÍ RŮŽODOL VII. In: Kniha o Liberci. 3. dopl. vyd. ROMAN KARPAŠ, 2022, s. 552. ISBN 978-80-87100-49-3.

8. MARŠÍK, Michal. Český hřbitov v německém městě Hřbitov Horní Růžodol. In: Liberecká pohřebiště. Michal Maršík, 2019, s. 139-141.

Additional Hints (Decrypt)

Uyrqrw i míqpr h prfgl.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)