Nafta, která zmizela
vzpomínka na bývalé vlakové nádraží v Morkovicích a na partyzánskou "Akci Benzín"
(🇬🇧 English version below)
(Bývalé vlakové nádraží,1939-1940 / The former train station, 1939-1940)
Píše se únor 1945. Válka už pomalu míří ke svému konci, ale v Morkovicích – tehdy malém nádražním městečku na Moravě – se ještě odehrává odvážná partyzánská akce, která vstoupí do místních pověstí.
Na zdejší železniční stanici tehdy dorazil vlak plný cisteren s naftou a olejem, určených pro německou armádu. V noci z 25. na 26. února 1945 se však po kolejích tiše přiblížila skupina partyzánů ze skupiny Olga, působící v okolí Chřibů a Kroměřížska. Partyzáni využili tmy, obešli hlídky a pustili se do riskantní sabotáže. Otevřeli ventily na 24 cisternách a nechali palivo vytéct. Do rána zmizelo v zemi přes půl milionu litrů pohonných hmot – strategická zásoba, kterou už Němci nikdy nedostali na frontu.
Následující dny přinesly napětí, výslechy a podezírání místních. Některé zdroje mluví i o zatčení zaměstnanců nádraží. Přesto se pravda o tom, kdo přesně akci provedl, nikdy zcela nevyjasnila. Dnes z bývalého nádraží zbylo jen pár stop, ale příběh o „Naftě, která zmizela z Morkovic“ žije dál v paměti obyvatel – jako připomínka odvahy a tichého vzdoru proti okupaci.
"V délce pěti kilometrů zde stálo celkem 717 vagonů, z toho 243 uzavřených a 363 otevřených nákladních vozů a 111 vagonů cisternových. Ty obsahovaly pohonné hmoty, líh a oleje pro německou armádu. Střežení celého úseku obstarávala do 27. února hlídka složená z poddůstojníka a pouhých šesti mužů maďarské armády, kteří byli ubytováni v Koválovicích. Partyzáni postupně otevřeli vypouštěcí kohoutky u čtyřiadvaceti vagonů a nechali vytéci obsah tvořený celkem 512 600 litry lihu, oleje, benzolu a jiných látek. Také vnikli do dalších vozů naložených vojenským materiálem (motory, součástkami strojů, železnými ingoty a podobně)." - ( Partyzánský oddíl Olga - Krvavá cesta jedné odbojové skupiny, Vladimír Černý)
(Ilustrační záběry vypouštění nafty / Illustrative footage of diesel discharge)
"V důsledku úspěšné zimní ofenzívy Rudé armády v Polsku likvidovali nacisté v polovině ledna 1945 Koncentrační tábor v Osvětimi. Poslední vězňové byli naloženi do několika vlaků sestavených z otevřených nákladních vagónů a přepravováni do táborů na území Německa. Cestou se podařilo 25. ledna nedaleko Hulína z jednoho jedoucího transportu uprchnout třem vězňům (...) S pomocí odbojových pracovníků našli úkryt nejprve na Holešovsku a od 9. února na hájence L. Karkána poblíž Morkovic. Z Morkovic pocházel člen oddílu ,,Olga" Košíkář a jeho prostřednictvím došlo ke schůzce velitele partyzánského oddílu Pepka a Olgy se zástupci morkovického odboje F. Horákem a E. Širokou. Toto setkání se uskutečnilo někdy ve dnech 22. až 24. února v Čepičkově usedlosti ve Strabenicích. Předmětem jednání byl také přechod uprchlých osvětimských vězňů a několika členů mládežnické odbojové organizace k partyzánům a rovněž příprava sabotážní akce na železniční trati u Morkovic. (...) K zajištění hladkého průběhu akce bylo stanoveno, že členové místní odbojové skupiny v Morkovicích provedou předběžný průzkum nádraží i přilehlého úseku trati a že se k vykonání sabotáže spojí s partyzány. Navečer 25. února přišel Horák na Karkánovu hájenku, kde seznámil osvětimské uprchlíky s obsahem jednání. Řekl jim, že i oni se večer zúčastní průzkumu. (...) Asi ve 20 hodin vyšli z hájenky pod vedením syna hajného Mirka, který obstaral pro všechny zbraně. Každý byl ozbrojen vojenskou puškou a Milan měl navíc pistoli vypůjčenou od F. Horáka. Spolu s nimi šel rovněž Mirkův bratranec Něhož Derka z Brna, který byl v těch dnech právě u Karkánů. Na smluveném místě před Morkovicemi je již očekávali další členové mládežnické skupiny, a to V. Churý, M. Široký, O. Cepek, K. Kolařík, V. Procházka a A. Halama. Na morkovickém nádraží měl právě službu zástupce přednosty stanice J. Vykoupil. V dopravní kanceláři ho překvapili Jirka a Milan, kteří ho hlídali a dávali pozor na telegraf i telefon. Byli vybráni pro tento úkol z toho důvodu, že je v Morkovicích nikdo neznal. Ostatní členové zatím prováděli průzkum. Napočítali na 30 cisteren, které obsahovaly pohonné látky a různé jiné tekuté hmoty. Nejblíž k nádraží stál cisternový vůz s čistým lihem a bylo zjištěno, že se této vzácné tekutiny již odčerpalo. V několika dalších vagónech byl naložen stavební materiál, různé cementové výrobky a pytle cementu, v jiných byly zase železné traverzy a části strojového zařízení. Dva vagóny obsahovaly stohy vojenských hnědozelených košil a prádla. Ve třech vagónech byla složena zavazadla a svršky, které patřily patrně rodinám evakuovaných německých důstojníků. Byla tam nalezena vojenská jezdecká karabina, několik sumek s ná boji, tři ruční granáty a dvě pancéřové pěsti. Vagóny na tomto úseku trati střežilo šestičlenné družstvo maďarských vojáků pod velením poddůstojníka. Vojáci byli ubytováni v Kovalovicích, odkud vycházeli na kontrolní hlídky" - ( V dvojím ohni - kronika partyzánského oddílu Olga, Václav Peša a Jindřich Ocásek, 1974)
Partyzáni z oddílu Olga přepadli Morkovské nádraží a vypustili z německých cisteren přibližně 500 000 až 600 000 litrů pohonných hmot a olejů. Tato akce ochromila německou dopravu v oblasti a vedla k tomu, že další vlaky zůstaly na trati stát, což později umožnilo civilistům přístup k jejich obsahu.
Rabování vlaků
Události v Morkovicích-Slížanech na jaře roku 1945 jsou skvělým příkladem chaosu posledních dnů války, kdy se hroutící německá logistika střetla s partyzánským odbojem a zoufalstvím místního obyvatelstva.
Jak již víte, Morkovice ležely na strategické železniční trati (tehdejší lokálka Nezamyslice–Morkovice). Ke konci dubna 1945 byla ustupující německá armáda (Wehrmacht) paralyzována nedostatkem paliva a neustálými útoky sovětského letectva. Na trati uvízlo několik transportů, které už neměly kam jet. Navíc partyzáni, nebo i sami ustupující Němci často poškodili kolejiště, čímž vlaky znehybnili.
Jakmile se rozkřiklo, že vlaky jsou bez dozoru nebo že stráže utekly, lidé z Morkovic i okolních vesnic se k nim vydali. V době extrémního nedostatku to pro mnohé byla jediná cesta, jak zajistit rodinu na měsíce dopředu. Nešlo totiž jen o vojenský materiál. Vlaky byly plné zásob: potravin (cukr, mouka, konzervy), alkoholu, látek, obuvi, ale i luxusnějšího zboží, které Němci stahovali z fronty.
I když to zní jako „kořist zdarma“, bylo to velmi nebezpečné. Německé hlídky občas začaly do davu střílet, nebo se nad tratí objevili sovětští „kotláři“ (letadla útočící na lokomotivy), kteří nerozlišovali mezi vojákem a civilistou.
Kolem morkovských vlaků koluje několik příběhů. Traduje se, že jeden z vagonů byl plný vína nebo tvrdého alkoholu, což vedlo k tomu, že někteří občané byli v posledních dnech války v „povznesené náladě“, což paradoxně snižovalo jejich ostražitost před projíždějícími frontovými jednotkami. Také se říká, že se kromě jídla k lidem dostaly i zbraně a munice, které pak byly využity při samostatném osvobozování obce 1. Května 1945.
(Rabování vagonů, Morkovice 1945)
📍 Tvoje mise
K dnešnímu dni nezmizela jenom nafta, ale i samotné nádraží a trať do Nezamyslic. Úvodní souřadnice tě zavedou na místo, kde dříve stávala Nádražní budova. Potom, co byla v roce 2012 místo kolejí na trase Morkovice - Nezamyslice postavena 12 km dlouhá cyklostezka, nádražní budova v Morkovicích postupně chátrala až byla v následujících letech zbourána.
Hned naproti daných souřadnic můžeš zaparkovat své vozidlo 🅿️.
O cyklostezce a bývalých kolejích si můžete přečíst zde.
Tvým úkolem ji najít keš a připomenout si událost, která se tu odehrála před více než 80 lety. Zkus si představit, jaké to muselo být – tma, mráz, ticho… a skupina lidí, kteří riskovali všechno, aby aspoň drobkem odporu přispěli k pádu nacistické říše
Šifra k pokladu / Cipher to the final coordinates
🇬🇧 The Vanished Diesel Fuel
Tale from the past, and a reminder of the former train station in Morkovice-Slížany.
It is February 1945. The war is slowly approaching its end, yet in Morkovice — then a small railway town in Moravia — a daring partisan operation is still taking place, one that will later become part of local legend.
A train carrying tanker cars full of fuel for the German army stood at the local station. Diesel and oil meant for the front lines waited in the darkness. Then, on the night of February 26, 1945, the silence along the tracks was broken. The resistance came. Partisans from the Olga unit, operating in the Chřiby hills and the Kroměříž region, quietly made their way along the tracks. They slipped past the guards and set about a daring act of sabotage. They knew the risk. One after another, they opened the valves on the tankers and let the fuel pour into the ground. By morning, more than half a million liters were gone — a vital supply lost forever, and a blow the German army would never recover from. The days that followed were filled with tension. Interrogations began, and suspicion fell on the local population. Some accounts even speak of railway workers being arrested. Yet the truth was never fully uncovered.
Today, only a few traces of the old station remain. But the story of the “fuel that vanished from Morkovice” lives on — a quiet reminder of courage and silent resistance in the face of occupation.
Looting of trains
In the spring of 1945, Morkovice-Slížany became a small scene of the chaos of the final days of World War II. The village lay on the local railway line between Nezamyslice and Morkovice. At the end of April, retreating German troops were short of fuel and under constant Soviet air attacks. Several military supply trains became stranded on the tracks, sometimes after the rails had been damaged by partisans or retreating soldiers.
When people learned that some trains were left without guards, locals from Morkovice and nearby villages began taking supplies. In a time of severe shortages, this was often the only way to provide food and basic goods for their families. The trains carried not only military equipment, but also food, alcohol, clothing, and other supplies.
It was not without danger. German patrols could open fire, and Soviet aircraft attacked trains without distinguishing between soldiers and civilians.
Local stories say that one wagon was full of wine or spirits, and that weapons and ammunition also reached the villagers. Some of these weapons were allegedly later used during the liberation of the village on May 1, 1945
📍 Your quest
Starting coordinates will take you to the place where the train station building used to stand. Instead of tracks, a cycle path on the route from Morkovice to Nezamyslice was built in 2012. The building then fell into disrepair and was demolished in the following years. No cache here. You can left your vehicle here though 🅿️.