Hrachovec – pozůstatky třetihorního moře
Pozvánka k procházce na krásné, ale širší veřejnosti téměř neznámé místo v lese Hrachovec s ukázkou písčitého dna třetihorního moře v odkryvu stěny bývalé lokální pískovny.
Odkryv písčitého dna třetihorního moře v bývalé pískovně v Hrachovci
Pro zalogování této EarthCache nám napište e-mail nebo zprávu přes geocaching.com s odpověďmi na následující otázky (viz též návodný obrázek s čísly otázek umístěnými do příslušných části pískovny):
1) Odhadněte výšku písčité stěny v nejvyšším místě vyznačeném červenou šipkou.
2) V pravé horní části odkryvu je vidět v písku barevně odlišné příměsi. Uveďte barvu či barvy těchto přimíšených vrstev a uvažte, čím může být zabarvení způsobeno?
3) V levé části pískovny můžete prozkoumat písčitou stěnu bezpečně zblízka. Jsou zde viditelné jednotlivé sedimentární vrstvy? Jedná se zde o jemnozrnný, střednězrnný či hrubozrnný písek, a jsou v něm nějaké příměsi (např. kamínky, zkameněliny apod.)?
4) Nalevo od stěny pískovny (viz i referenční bod dole) se při úpatí stěny nachází jeden větší a několik menších útvarů, vystupujících na povrch. Všechny jsou tvořeny stejnou horninou. O jakou horninu se jedná? Zamyslete se, zda pocházejí ze stejné doby jako sedimentovaný písek z odkryvu, či zda jsou starší nebo mladší, a svou odpověď zdůvodněte.
Pískovna s čísly otázek
5) Nepovinný úkol – vyfoťte sebe, GPS či jiný vás charakterizující předmět s písčitým odkryvem.
English version
To log this EarthCache, send us an email or message via geocaching.com with answers to the following questions (see also the diagram with question numbers placed in the corresponding sections of the sandbox):
1) Estimate the height of the sand wall at the highest point marked by the red arrow.
2) In the upper right part of the outcrop, you can see admixtures of a different color in the sand. Describe the color or colors of these admixtures. Consider what might be causing this discoloration?
3) On the left side of the sandpit, you can safely examine the sand wall up close. Can you see the individual sedimentary layers? Is the sand fine-grained, medium-grained, or coarse-grained? Is it pure sand, or does it contain impurities (such as pebbles, fossils, etc.)?
4) To the left of the sandpit wall, at the base of the wall, there is one larger formation and several smaller ones protruding above the surface (see also the reference point below). All are composed of the same rock. What kind of rock is it? Consider whether they date from the same period as the sedimented sand in the outcrop, or whether they are older or younger, and explain your answer.
Sandbox with question numbers
5) Optional task – take a photo of yourself, your GPS, or another item that characterizes you with a sandy outcrop.
Je všeobecně známou skutečností, že v období mladších třetihor (miocén) byla Morava opakovaně zaplavována mořem, které sem pronikalo z oblasti dnešního Středomoří (oceán Tethys) a později z pánví Paratethydy. Zatímco území Čech tvořila v té době převážně souš, Morava byla v období před cca 17 až 13 miliony let z velké části dnem mělkého, subtropického moře, které ji zaplavovalo, a svým charakterem připomínalo dnešní Jadran. Jednalo se o teplé, průzračné a mělké moře bohaté na život, s průměrnou teplotou vody vyšší než dnes. Terciérní moře pokrývalo celou jižní a střední Moravu a v určitých obdobích sahalo až k Ostravsku a Opavsku. Rozlévalo se od Mikulova k Brnu, pokračovalo přes Vyškov (vyškovský prolom), Přerov, Hranice (hranický prolom) a přes Ostravu a Karvinsko dál až do Polska. Důkazem existence tohoto moře jsou dnešní ložiska ropy a zemního plynu na jižní Moravě a také jodobromové prameny a podzemní slaná jezera využívaná v lázeňství (např. v lázních Lednice na jihu Moravy či v lázních Darkov na Karvinsku), které jsou vlastně „zakonzervovanou“ třetihorní mořskou vodou. Kromě toho dalšími pozůstatky moře jsou písečné a další sedimenty (Váté písky u Bzence) a pískovce. Jelikož ty jsou na Moravě geologicky mladší než v Čechách (tam vznikly převážně v období druhohor, konkrétně ve svrchní křídě), jsou z tohoto důvodu slaběji vytříděné, a navíc byly tyto vrstvy na rozdíl od klidného průběhu tektonických procesů v Čechách ve flyšovém pásmu Vnějších Západních Karpat (pásmo hor tvořících naši hranici se Slovenskem) značně zvrásněny. Výsledkem je často šikmé uložení jílovitého pískovce a izolované skalní „hrady“ a „hradby“ nižších výšek, než jak tomu je v českých skalních městech.
Mapa s vyznačením rozsahu třetihorního moře Paratethys v období mezi 17 až 13 miliony let; červeným špendlíkem je na mapce vyznačeno místo, kde se nachází dnešní les Hrachovec
Moře před cca 11 miliony let ze střední Moravy ustoupilo a udrželo se nejdéle jen v dolním cípu jižní Moravy.
Mapa Paratethysu před cca 11 miliony lety s vyznačenými hranicemi států a břehů současných moří a jezer; jsou na ní zachyceny i zbytky třetihorního moře na jihu Moravy
Třetihorní sedimenty na Moravě jsou světově proslulé množstvím zkamenělin, jako jsou schránky měkkýšů a ježovek (Mušlov u Mikulova), či nálezy fosilních ústřic a mechovkových útesů (Luleč a Podbřežice). V moravských vodách tehdy žili živočichové, které dnes známe z tropických oblastí, jako jsou žraloci (včetně obřího předchůdce dnešních žraloků, např. rody Carcharocles nebo Otodus), hlubinné i mělkovodní ryby, předchůdci velryb a delfínů, i bezobratlí, zejm. koráli, mechovky, ústřice, či krabi. Zkameněliny těchto živočichů bohužel v Hrachovci nenajdete, ale i tak místo stojí za návštěvu.
Písčitá stěna – řez dnem třetihorního moře
K bývalé pískovně v lese Hrachovec se dostanete ze zaniklé osady Simře, kde můžete i zaparkovat, po asi kilometrové procházce po polní cestě k západu. Za mokra však může být polní cesta rozbahněná. Pomístní název lesa Hrachovec byl převzat z jména zaniklého dvorce a tvrze, které se zde ve středověku nacházely (viz naše keš Simře – Adventure Lab BONUS GCBKDCP). Na internetu lze narazit na označení geologické lokality jako Pískovna Símře. V pískovně se v 19. a 20. století těžil písek na stavby v Simři a Soběchlebích a někteří si sem pro něj bohužel ještě jezdili donedávna. Podoba písečné stěny je proto velmi dynamická, kromě lidí neustále zde pracuje i eroze a odkryv se rychle proměňuje. Ještě před 12 lety se například v pravé části lomu nacházelo jezírko, které již zcela zaniklo pod sesuvem. Je proto možné, že za pár let už stěnu podle fotografií z listingu nepoznáte.
Srovnání stavu písčitého odkryvu v r. 2007, kdy v levé části ještě probíhala černá těžba písku
Písčitá stěna v r. 2011 s jezírkem, které se vytvořilo v pravé části v sníženině po těžbě (zaniklo po roce 2014 po sesuvu části stěny)
Písčitá stěna v současnosti (rok 2026)
Na lokalitě se nacházejí štěrkovité písky tvořící hlavní část odkrytého profilu tzv. Kroměřížského souvrství (karpat). Jsou to světle hnědavě šedé vápnité písky s větší či menší příměsí štěrku, místy až písčité štěrky. Nehojně byly pozorovány závalky šedého vápnitého jílu až 17 cm v průměru a kulovité vápnité konkrece vzniklé zpevněním štěrkovitého písku na slepencovitý pískovec (koule až 40 cm v průměru). Ve spodní části stěny je patrná vykliňující poloha jemnozrnného písku s diagonálním zvrstvením. V nejvyšší části stěny na štěrkovité písky nasedají později usazené jemnozrnné vápnité písky se závalky světle šedého jílovitého prachu o velikosti až 1 m, ještě výše šedočervené a nejvýše světle šedé vápnité jíly až slíny. Nesouhlasné uložení vrstev hornin projevující se rozdílým sklonem mezi spodními štěrkovitými písky a horními slíny ukloněnými pod úhlem 40° může být ve skutečnosti gravitační deformací, nebo projevem změny sedimetačních podmínek. Slíny obsahují chudší společenstva spíše mělkovodních dírkonošců, doprovázených úlomky lasturnatek, ostnů ježovek či výjimečně i zoubků kostnatých ryb. Valounová analýza doložila vedle 50% zastoupení křemene vysoký výskyt pískovců pocházejících ze Západních Karpat, tmavé rohovce, kvarcity, tmavé vulkanity, granitoidy a ruly. Typická je absence valounů pocházejících z kulmských hornin.
Geologická mapa Hrachovce
Žlutá barva - miocénní vápnité písky a štěrky kombinované s vápnitým jílem (šlír), tmavší hnědá barva - paleogenní jílovec, silicit a vápenec.
Kroměřížské souvrství (karpat) odkryté v pískovně: 1 – středno- až hrubozrnné písky a písčité štěrky s erozním korytem; 2 – jemnozrnný vápnitý písek se závalky jílovitých prachů; 3 – barevné vápnité jíly; 4 – svahoviny a suť; 5 – uvolněné vápnité konkrece.
Zajímavá barevnost odkryvu v dnes již zčásti sesunuté části stěny (rok 2019)
Dnes již značně zarostlá pískovna shora (rok 2026)
V lokalitě se nachází ještě druhá zaniklá pískovna, a to cca 60 metrů severovýchodně od většího lomu s písčitou stěnou. Je však zcela zarostlá hustým křovím a není v ní vidět žádný odkryv písku, byť ten je stále skryt pod hrabankou, což lze poznat podle vyhrabaného materiálu v okolí vstupních otvorů četných podzemních nor lišek a jezevců. V druhé pískovně však lze pozorovat víc pískovcových balvanů, ponechaných zde na místě po vytěžení písku.
Druhá pískovna zarostlá stromy a keři
Hlinitopísčité podloží patrné v okolí četných zvířecích nor
Zubovité pískovcové výchozy v druhé pískovně
Kromě roztroušených balvanů a řady kamenů připomínajících hradební cimbuří či dračí zuby vaší pozornosti určitě neujde obzvlášť velký, ve svahu ležící, skoro 4 metry dlouhý pískovcový monolit, kterému se tady odedávna říkalo Medvěd (viz referenční bod dole). Toto pojmenování vzniklo dle místní zkazky, že se nějaký umělec snažil z balvanu vytvořit sochu medvěda, ale nedokončil ji. Spíše si však myslíme, že se jedná o vytěžený balvan nepoužitelný pro stavební účely, který byl proto ponechán na místě, a který má erozí zaoblené části, takže pozorovatelově fantazii připomíná zoomorfní tvary v podobě pracek, nohou a hlavy, podobně jako je tomu třeba u skalních útvarů ve známých skalních městech ve východních či severních Čechách (Adršpašsko-Teplické skály, Broumovské stěny či Tiské stěny). Původně byl vztyčený, ale v průběhu času se (možná i s lidskou pomocí) sesunul a již delší dobu leží ve svahu povalený na zádech „hlavou“ dolů. Jeho případnou návštěvu doporučujeme mimo vegetační období, jinak se budete potýkat s hustým olistěným trnitým křovím z planých trnek.
Fotografie z r. 1980, kdy pískovcový monolit ještě stál …
… a stav v r. 2026
Asi nejkrásnější je Hrachovec na jaře v dubnu, kdy tu kvetou četné druhy květin, často i chráněné druhy, jako prvosenka jarní, sasanka hajní, dymnivka dutá, fialka (violka lesní), hvězdnatec zubatý, kopytník evropský a plicník lékařský, později třeba árón východní, lilie zlatohlávek nebo konvalinka vonná, a v mokřadech v jižní části lesa blatouch bahenní.
Prvosenka jarní a sasanka hajní
Dymnivka dutá a fialka (violka lesní)
Hvězdnatec zubatý a kopytník evropský
Plicník lékařský a blatouch bahenní
Zdroje:
- https://nedd.tiscali.cz/na-morave-se-rozlevalo-prehistoricke-more-jak-jsme-o-ne-prisli-537216
- https://journals.muni.cz/gvms/article/view/12011/11000
- Česká geologická služba: Símře – pískovna
- Geologická mapa ČR
- Wikipedie
- archiv ownerů