TOULKY PORUBOU - I.obvod
Sídliště Poruba je sídlištní komplex nacházející se na území ostravské čtvrti Poruba. Jeho výstavba probíhala v několika etapách od konce 40. let až do 70. let 20. století. Podle původních plánů se Poruba měla stát samostatným městem, kde mělo žít až 150 tisíc obyvatel. V první etapě se stavělo ve stylu tzv. socialistického realismu (SORELA), který se vyznačoval velkou zdobností, velkolepostí a inspirací antikou, klasicismem nebo sovětskými městy postavenými v podobném stylu, v pozdějších etapách se ale od tohoto stylu pro jeho nákladnost začalo upouštět. Centrální část sídliště Poruba je jedním z nejvýznamnějších komplexů postavených ve stylu socialistického realismu v Česku, proto byla také v roce 2003 prohlášena za městskou památkovou zónu.
Historie
Po druhé světové válce do regionu Ostravska přijíždělo velké množství lidí kvůli práci v dolech a hutích, proto bylo potřeba zajistit nová místa k bydlení. Jako jedna z lokalit byla vybrána obec Poruba, zčásti poničená válečnými boji. Lokalita Poruby byla pro stavbu nového sídliště vybrána z několika důvodů. Byl zde totiž dostatek volných pozemků, které byly státem vyvlastněny hraběti Wilczkovi, navíc v této lokalitě nebyly příliš velké zásoby uhlí a díky převažujícím větrům od jihozápadu se nad Porubu nedostávalo příliš mnoho zplodin z ostravského průmyslu.
Ještě před oficiálním schválením záměru výstavby nového města v roce 1951 probíhala od roku 1948 na okraji obce v polích zkonfiskovaného Wilczkova velkostatku stavba hornického sídliště v podobě funkcionalistické řádkové zástavby z typových bytových cihelných domů. Tzv. dvouletky byly stavěny pro potřeby Ostravsko-karvinských dolů a první jejich zaměstnanci s rodinami se do nich stěhovali v roce 1950.
Zeměměřické práce a příprava staveniště pro nové město pro cca 150 tis. obyvatel započaly na jaře 1951. 30. června téhož roku byl vydán zákaz výstavby rodinných domů na celém katastru Poruby. 6. srpna 1951 MěV KSČ v Ostravě schválil plán výstavby a 27. září 1951 hlavní projektant Vladimír Meduna seznámil obyvatele Poruby s představou budoucího velkoměsta. Původní plán počítal mj. s dlouhým bulvárem až k nádraží Svinov, vodním kanálem nebo velkou sochou Stalina. 1. června 1952 byl vydán zákaz pohřbívání na porubském hřbitově (pro porubské občany byl určen hřbitov ve Vřesině) a v červenci 1952 pak proběhly první výkopové práce. Kvůli stavbě sídliště bylo zbořeno několik starších staveb, například chlévy Wilczkova velkostatku a některé domy ve vilové čtvrti Hradčany.
V první etapě výstavby se mohutně prosazoval socialistický realismus, původně sovětský architektonický směr spojený s komunistickou ideologií, již od 30. let 20. století prosazovaný v Sovětském svazu, přičemž právě podobnými sovětskými projekty byl inspirován i komplex v Porubě. Socialistický realismus se vyznačuje velkou zdobností, velkolepostí (široké bulváry, mohutné průjezdné stavby), mnohé budovy jsou inspirované antikou nebo klasicismem, ale i dalšími styly. Na sídlišti Poruba jsou na několika místech použita sgrafita a zázemí domů tvoří parky. Domy typicky tvoří uzavřené bloky. Pro sídliště Poruba bylo vytvořeno také velké množství soch, také ve stylu socialistického realismus, například Úroda, Vinobraní nebo Hutník od sochaře Vladislava Gajdy nebo sousoší Odchod do práce a návrat z práce od Václava Šantrůčka. Mezi nejvýznamnější stavby postavené v Porubě ve stylu socialistického realismus patří monumentální multifunkční průjezdný dům zvaný Oblouk, který měl symbolizovat vstupní bránu do nového města, nebo obytný dům zvaný Věžičky, který byl inspirován renesanční architekturou.
Stavební obvody
Poruba se dělí na 8 stavebních obvodů. Toto rozdělení nemá žádný administrativní význam, jedná se pouze o označení jednotlivých částí podle toho, jak se postupně stavěly.
Urbanismus a architektura
Urbanistická koncepce ostravských nových měst vycházela ze zásady oddělení bydlení od práce. Cílem bylo transformovat nová sídliště z „nocleháren“ měst na relativně samostatné sociální celky s rozvinutou sítí vztahů s participací občanů na veřejných věcech.
Sídliště Poruba byl rozsáhlý urbanistický projekt, jehož záměrem bylo vybudovat nejmodernější sídliště tehdejšího Československa a nové centrum Ostravy. Urbanismus sídliště odvodili projektanti od vzorů v podobě Petrohradu a tamního Něvského prospektu nebo třídy Champs Elysées v Paříži. Autoři přitom respektovali požadavek na uplatnění národních forem a socialistického obsahu. Architektonický návrh vycházel ze zásad socialistického realismu, který se po IX. sjezdu KSČ v květnu 1949 stal oficiálním uměleckým směrem. Výsledek uplatnění ideologických představ stalinismu o socialistické architektuře je nejlépe patrný na I. porubském stavebním obvodu, kde byl kladen velký důraz na monumentálnost, symetrii a dekorativnost.
I. obvod
Snahou architektů bylo prostřednictvím typových projektů, klasicistních schémat a historických architektonických a uměleckých prvků vytvořit specificky řešené městské prostředí, nikoli modernistické sídliště, považované ideology stalinismu za kosmopolitní a socialismu nepřátelské. Z těchto důvodů zavrhovali formy moderní architektury a namísto nich využívali formy převzaté z české renesance (např. Věžičky) i klasicismu, inspirovali se příklady sovětské tvorby z éry stalinismu i tradiční ruské architektury (např. Oblouk).
I. stavební obvod tvoří centrum sídliště Poruba. Nachází se v něm dvouletky postavené po druhé světové válce a první, nejvelkolepější a nejzdobnější část sídliště, postavená ve stylu socialistického realismu. Jsou zde nejznámější porubské stavby, jako je Oblouk nebo Věžičky. Tato část sídliště se stavěla především mezi lety 1952 a 1955, kdy obvod získal svou základní podobu. Po roce 1955 docházelo už jen k doplňování jednotlivých staveb občanské vybavenosti a dokončování fasád bytových domů.
Na budově Věžiček najdete sluneční hodiny. Pod nimi ovšem místní vyobrazení zachycuje čůrajícího chlapečka do okna.
Letecký pohled zachycuje budovatelský záměr vystavět Oblouk (vstupní bránu do Poruby) znázorňujíci srb.
KDE: před Obloukem
KDY: 13. dubna 2026
V ČASE: 17:30 - 18:00