Skip to content

Pěnovcový vodopád EarthCache

Hidden : 3/27/2026
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vám odhalím tajemství Doláneckého vodopádu.

Obrázek 1: Pohled na vodopád (zdroj: DanielKotmel, 2026)

O lokalitě

❗️Nacházíte se na území přírodní rezervace, nezapomeňte tedy na pravidla pro pohyb chráněným územím.

Dolánecký vodopád u Turnova se nachází v oblasti budované svrchnokřídovými sedimenty. Podloží tvoří především vápenito-jílovité, glaukonitické pískovce, které vznikaly během turonského stupně svrchní křídy v rámci jizerského souvrství. Tyto horniny se ukládaly v mělkém mořském prostředí, to dokládá přítomnost glaukonitu i jemnozrnná až středně zrnitá textura sedimentu.

Geomorfologicky je vodopád vázán na odolnější polohy pískovců, které vytvářejí menší skalní práh. Voda zde stéká přes vrstvy s rozdílnou odolností vůči zvětrávání, což vede k postupnému zahlubování a modelaci skalního výklenku. Vápenitá složka pískovců navíc umožňuje chemické procesy rozpouštění a opětovného vysrážení uhličitanu vápenatého.

Povrch samotného vodopádu je výrazně pokryt pěnovcem, který vzniká srážením uhličitanu vápenatého z prosakující vody bohaté na rozpuštěné minerály. Tento porézní materiál vytváří nepravidelné povlaky a kaskádovité struktury na skalní stěně.

Obrázek 2: Elementární znázornění pěnovce na vodopádu (zdroj: DanielKotmel a OpenAI, 2026)

Co je to pěnovec?

Pěnovec patří mezi sladkovodní vápence a vzniká tehdy, když se z minerálně bohaté vody začne uvolňovat oxid uhličitý. K tomu dochází typicky při vývěru podzemní vody na povrch, kde se mění tlak i teplota. Jakmile se oxid uhličitý uvolní, změní se chemická rovnováha a uhličitan vápenatý se začne z vody vysrážet. Tento proces je běžný zejména v okolí pramenů, potoků nebo drobných vodopádů, kde voda obtéká kameny, rostliny či větvičky a postupně na nich vytváří vápenaté povlaky.

Pro pěnovec je charakteristická jeho výrazná pórovitost a nízká hmotnost, často má až houbovitou strukturu. V jeho hmotě se tak mohou zachovat různé otisky organického materiálu, například listů, větviček nebo drobných živočichů, jako jsou plži či hmyz. V některých lokalitách dochází k dlouhodobému ukládání, které vede ke vzniku mocných vrstev nebo terasovitých útvarů, někdy dosahujících i několika metrů.

Díky své relativní měkkosti byl pěnovec v minulosti využíván jako stavební materiál, především tam, kde chyběly tvrdší horniny. V současnosti se uplatňuje spíše jako dekorativní kámen, například v zahradní architektuře při tvorbě skalek, jezírek nebo umělých vodních prvků.

Obrázek 3: Pěnovcový nános (zdroj: DanielKotmel, 2026).

Dělení pěnovců

Usazeniny pěnovce lze třídit podle prostředí, ve kterém se ukládají. Jednu z podrobnějších klasifikací navrhl HM Pedley (1990), který vymezil několik základních typů fluviálních (říčních) pěnovců:

[1] Pramenné akumulace vznikají v místech, kde voda vystupuje na povrch nebo pomalu prosakuje z horninového podloží. Mohou mít různorodý charakter od rozlehlých, minerálně bohatých mokřadů až po úzké pramenné lemy, které svým vzhledem připomínají sintr.

[2] Pleteňová koryta se vytvářejí přímo v řečišti, kde proudící voda formuje specifické struktury. Typické jsou zde onkoidy, tedy drobné kulovité útvary, které vznikají postupným obalováním zrn vrstevnatým vápenatým povlakem.

[3] Kaskádové uloženiny jsou vázány na úseky s větším spádem, například vodopády či menší stupně. V těchto podmínkách dochází k intenzivnímu proudění a rychlému úniku oxidu uhličitého a to podporuje rychlé srážení uhličitanu vápenatého.

[4] Přehradní (bariérové) formy vznikají jako přirozené hrázky napříč tokem. Tyto útvary mohou postupně narůstat až do výšky několika metrů a často obsahují i příměsi unášeného materiálu, například úlomky rostlin nebo jiný organický detrit.

Obrázek 4: Usazování pěnovce (zdroj: Cambridge University Press, 2026)

Pro zalogování jako „Found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:

1) Vysvětlete, co je to pěnovec a za jakých vzniká podmínek.

2) Prozkoumejte pěnovec na skalní ploše. Jaká je jeho poréznost, tvrdost na dotek a jak ovlivňuje celkovou podobu vodopádu?

3) Se kterým z výše popsaných typů pěnovce [1, 2, 3, 4] jste se setkali? Vaše tvrzení zdůvodněte.

4) Zaregistrovali jste mezi pěnovcem a místním pískovcem nějaké viditelné rozdíly?

5) K vašemu logu připojte fotografii z úvodních souřadnic, na které zachytíte pěnovcový vodopád včetně sebe nebo vaší GPS.

Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.

Photos by DanielKotmel, 2026. Zdroje -

Geologické mapy [online]. Available from https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 27. 03. 2026]

Pěnovce [online]. Available from https://www.krasybeskyd.cz/prameny/Penovce.htm [cit. 27. 03. 2026]

Tufa sedimentary models [online]. Available from https://www.researchgate.net/figure/Tufa-sedimentary-models-adapted-from-Pedley-1990 [cit. 27. 03. 2026]

Travertinová kaskáda v Tiché  [online]. Available from https://geoparkpodbeskydi.cz/geolokality.php?mn_post=20 [cit. 27. 03. 2026]

Additional Hints (No hints available.)