CANOE & KAYAK CLUB
Kanoistický oddíl CANOE & KAYAK CLUB je jedním ze tří pobočných spolků působících pod TJ Lodní sporty Brno, s více jak 50letou tradicí.
Rychlostní kanoistika
Canoe & Kayak Club LODNÍ SPORTY BRNO, pobočný spolek
Veslařská 136/177
637 00 Brno – Jundrov
Jachting
Yacht Club LODNÍ SPORTY BRNO, pobočný spolek
Rakovecká 1236/30
635 00 Brno-Bystrc
Veslování
Veslařský klub LODNÍ SPORTY BRNO, pobočný spolek
Rakovecká 1236/30
635 00 Brno-Bystrc
Trochu historie
9. 5. 1937
Vodáci KČST Brno usúúpořádali na řece Svratce „Slalom na kajaku“, první překážkový závod toho druhu v Československu. Jednalo se o nové odvětví vodní turistiky.
Putovní cenu disp. Čecha získal pro rok 1937 závodník Jaroslav Dřevo (KČST Brno). Startovalo celkem 19 závodníků.
3. 1. 1966
Schůze přípravného výboru budoucí TJ Lodní sporty se konala v pondělí 3. ledna 1966. Skupinu tvořili zástupci veslařů a kanoistů z oddílů spadajícího pod Spartak Královopolská a z jachtařů Slavie Žabovřesky. Chtěli se osamostatnit a vytvořit nový moderní progresivní sportovní klub.
Veslaři měli ve dvanáctičlenném týmu své čtyři zástupce, mezi které tenkrát patřil i Vašek Vašák, dále Petr Herzog, Jaromír Klemeš a Evžen Kopecký. Jachtaře reprezentovali Holešínský, Suchánková, Trunec a Vaculka a kanoisty pak Sklenář, Haluza, Klaban a Válek.
Ještě během ledna 1966 členové přípravného výboru projednali všechny potřebné náležitosti a získali tenkrát velmi nutný souhlas Městského výboru ČSTV. Ustavující schůze TJ Lodní sporty se uskutečnila 21. ledna 1966 a Vašek Vašák byl zvolen členy vznikajícího sportovního celku prvním předsedou.
5. 3. 2011 se uskutečnil ples k 45. výročí založení TJ Lodních sportů Brno.
Pobočný spolek Canoe & Kayak Club LODNÍ SPORTY BRNO byl zapsán u Krajského soudu v Brně 23. ledna 2019 (značka L 25673/KSBR).
A nedávná současnost
V pondělí 22. dubna 2024 proběhlo slavnostní otevření nově zrekonstruované loděnice Lodní sporty Brno - kanoistika na Veslařské. Chladné počasí neodradilo velké množství hostů v čele s představiteli všech donátorů - předsedy Národní sportovní agentura Ondřeje Šebka, hejtmana Jihomoravský kraj Jana Grolicha, radního odpovědného za sport BRNOmycity Tomáše Aberleho, předsedu českého svazu kanoistiky Jana Boháče a mnoho dalších hostů včetně médií, architektky, projektanta a zástupce stavební firmy spol. WELLCO. Prohlídka prostor a nového zařízení byla spojena také s krátkou ukázkou kanoistického tréninku na vodě.
Projekt se začal připravovat v roce 2018, rekonstrukce začala v září 2022 a byl ukončen kolaudací 30. listopadu 2023. Jihomoravský kraj přispěl částkou 2,5 milionu korun.
Letos (2026) se pořádá osmý ročník závodů rychlostní kanoistiky na 2 000 m pořádaný kanoistickým oddílem Canoe & Kayak Club se uskuteční 10. 5. 2026. Nazývá se Brněnský Dvoukilák.
No a vlastně, co je to rychlostní kanoistika?
Jde o sport, který je standardně provozován na klidných stojatých, nebo mírně tekoucích vodních plochách, jehož cílem je projet s lodí stanovenou vzdálenost v co nejkratším čase. Poprvé se rychlostní kanoistika objevila jako ukázkový sport na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. Od roku 1936 je oficiální disciplínou olympijských her.
Závodí se buďto na kanoi – označení C1, C2, C4 nebo kajaku – K1, K2, K4. Číslo v označení vyjadřuje počet členů posádky. Na kajacích závodí muži i ženy, na kanoích donedávna závodili pouze muži, od roku 2010 však patří kategorie C1 a C2 ženy do oficiálního programu mezinárodních soutěží rychlostní kanoistiky. Závodník v kajaku (kajakář) v lodi sedí, závodník na kanoi (kanoista) klečí na jednom koleni na vytvarovaném pěnově plastovém zákleku. Rychlostní kajak je oproti ostatním druhům a kanoi vybaven kormidlem, které je přes lanka ovládáno nohama.
Závody lze rozdělit do několika skupin dle jejich délky – krátké tratě (200 m, 500 m, 1 km), dlouhé tratě (2 km a více) a maraton (v závodech Českého poháru v současné době 28,8 km pro kanoisty, 36 km pro kajakáře).
Krátké tratě se jezdí v 9 vybojkovaných drahách s pevným startem ze startovacího zařízení (bloku). Jednotlivé rozjížďky tvoří základ systému, ve kterém závodník postupuje na základě postupového klíče – ten bývá pro každé závody mírně odlišný. Úspěšný závodník musí absolvovat nejdříve rozjížďku, a poté semifinále, pokud nepostoupil přímo do finále. To je rozděleno na finále A (velké), ve kterém se jede o medaile, finále B (malé, 10.–18. místo) a finále C (19.–28. místo). Na průběh celých závodů dohlíží několik rozhodčích.
Jednotlivé lodě mají stanoveny minimální hmotnosti (K1 – 12 kg a C1 – 14 kg), které jsou po dojetí ihned namátkově kontrolovány. V případě podvážené lodi následuje diskvalifikace.
Naproti tomu dlouhé tratě a maraton se startují hromadně a neexistují při nich žádné dráhy. Otáčky se provádějí kolem jedné nebo více bójek proti směru hodinových ručiček. V průběhu maratonu jsou navíc zařazeny přeběhy s lodí, každý o délce několika stovek metrů. Při maratonských závodech jsou stanoveny minimální hmotnosti lodí výrazně nižší (K1 – 7 kg), než při závodech na dlouhých a krátkých tratích, a závodí se pouze na lodích C1, C2, K1 a K2.
Dřevěné lodě jsou vzhledem k náročnosti výroby složitých tvarů, přicházejících s modernizací rychlostní kanoistiky, postupně vytlačovány moderními materiály jako jsou sklolaminát, kevlar-karbon a podobné sloučeniny. Podobná změna materiálu proběhla i u pádel, která se dnes už také vyrábějí výhradně z uhlíku a kompozitních materiálů.
