Národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definována jako menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.
Národní přírodní rezervace Karlštejn je chráněné území rozléhající se severně od toku Berounky. Předmětem ochrany NPR Karlštejn je nejtypičtější a nejrozsáhlejší ukázka přírody Českého krasu. Území je zvláště chráněno od 26. 4. 1955. Představuje převážně lesnaté území s výraznou členitostí povrchu utvářenou jednotlivými údolími potoků Budňanského, Bubovického a Loděnického. Konkrétně se jedná o oblast Karlštejnské vrchoviny, mezi obcemi Beroun, Vráž, Mořina, Karlštejn a Srbsko. Rozloha 1547 ha jednoznačně nasvědčuje tomu, že NPR Karlštejn je největší chráněné území v Českém Krasu, které má rovněž významné Evropské postavení co se ochrany přírody týče.
Celé území tvoří prvohorní horniny z období siluru a devonu o stáří přibližně 400 miliónů let. Je tu možné sledovat profil geologickými vrstvami od spodního siluru až do středního devonu. Horninové soubory mají složitou vrásovou stavbu. Ta se na povrchu projevuje zejména výraznou morfologií v kaňonovitém údolí potoka Kačáku mezi Svatým Janem pod Skalou a Berounkou. Údolí tu tvoří několik výrazných meandrů s nápadnými skalními stěnami. V krasových depresích jsou místy zachovány i stopy po mladší mořské sedimentaci druhohorního křídového útvaru. V holocénu se z krasových pramenů a potoků usazuje pěnovec vytvářející kaskády jako například na Bubovických vodopádech. Ve Svatém Janu pod Skalou pramen usadil mohutnou pěnovcovou kupu v níž pak vznikla jeskyně s legendární poustevnou svatého Ivana. Na území rezervace je evidováno přes 100 jeskyní v minulosti často využívaných pravěkými lidmi.
Rozlehlé území NPR je z největší části pokryté dubohabřinami. V polohách s hlubšími půdami rostou mochnové doubravy s převahou dubu zimního. Na jižních a západních svazích kopců se uplatňují teplomilné doubravy s dubem pýřitým, většinou v bizarních zakrslých tvarech, který je doprovázen řadou keřů jako je dřín, jeřáb muk a skalník celokrajný. Ze vstavačovitých se tu vyskytuje rudohlávek jehlancovitý, který v Čechách roste jenom tady. Právě odtud byl také popsán endemický jeřáb krasový. Na některých jižních svazích, kde těsně pod povrchem leží plotny vápenců, a kde je nejvyšší oslunění a nedostatek vláhy, se vytvořily lesostepi a skalní stepi s kostřavou walliskou, kavyly a třemdavou bílou. Severně orientované srázy roklí a skály osidlují chladnomilné trávníky s pěchavou vápnomilnou, lomikamenem vždyživým a penízkem horským. V podobných polohách rostou též suťové lesy s lípou a javorem. Na hlubších půdách severních svahů nalezneme vápnomilné bučiny. Místy se ještě vyskytují v minulosti vysázené nepůvodní dřeviny. Z NPR Karlštejn bylo popsáno mnoho druhů vzácných hub. Vyskytují se tu např. vzácné lanýže, které tvoří plodnice pod zemí.
Území rezervace je z hlediska bezobratlých dobře prozkoumané a na biodiverzitu velmi bohaté. V okolí potoků se vyskytuje například chlupatka česká, která je endemitem údolí Berounky. Stepi obývá řada vzácných pavouků, ploskoroh pestrý a řada reliktních druhů brouků. Z řádu brouků stojí za zmínku rozhodně chráněný roháč obecný a stepní chrobák. Motýli jsou zde zastoupeni jak mnoha nočními motýly, tak četnými druhy drobných motýlků. Příkladem je vzpřímenka, která má zde jediný nález v rámci celé republiky. Z nápadných denních motýlů lze zmínit batolce duhového, batolce červeného, bělopáska dvouřadého a bělopáska topolového. Z obojživelníků tu žije čolek velký, čolek obecný, skokan skřehotavý, skokan štíhlý a další. Podél potoků lze spatřit mloka skvrnitého. Z plazů je zde hojná užovka hladká a užovka podplamatá. Z hnízdících ptáků zde žije např. pěnice vlašská, ledňáček říční, jestřáb lesní a výr velký. Ze savců jsou nejvýznamnější letouni, kteří zde mají významná zimoviště.
Nejcennější části území, skalní stepi, lesostepi a skalní společenstva, je třeba chránit před zarůstáním náletovými dřevinami a hromaděním biomasy. Proto jsou zde pravidelně tyto dřeviny vyřezávány a vybrané stepní trávníky spásány smíšeným stádem ovcí a koz. Přednostně jsou odstraňovány dříve vysazované cizokrajné invazní druhy jako je akát a borovice černá. Na lesostepích a v teplomilných doubravách je postupně rozvolňováno stromové patro aby byl dostatek světla pro přežití vzácného bylinného podrostu. V dubohabřinách a doubravách se také plánuje obnovení výmladkového hospodaření pro podporu vzácných rostlinných i živočišných druhů vázaných na tento dřive běžný hospodářský způsob. Ostatní lesní porosty jsou postupně přizpůsobovány přírodě blízké skladbě dřevin likvidací zbytků smrkových monokultur a porostů borovice černé. Ve všech lesích je ponecháván určitý podíl mrtvého dřeva ve formě jak stojících souší tak padlých kmenů, které je důležité pro přežívání mnoha druhů zejména bezobratlých živočichů. Část území NPR, vrch Doutnáč, byl vybrán pro svou ucelenost a přesto velkou rozmanitost stanovištních podmínek jako tzv. bezzásahová oblast.
V území platí zákonný zákaz vstupu mimo vyznačené a veřejné cesty, zákaz táboření a rozdělávání ohňů a zákaz vjezdu motorových vozidel. Není dovoleno trhat rostliny, sbírat houby a zkameněliny ani chytat živočichy. Přírodu rezervace Vám nejlépe přiblíží okružní naučná stezka vedoucí ze Srbska nebo Karlštejna přes Bubovické vodopády do Svatého Jana pod Skalou a podle Kačáku zpět do Srbska. Na ní navazuje kratší okružní naučná stezka Svatojánský okruh zpřístupňuje okolí Sv. Jana pod Skalou s vyhlídkou U Kříže a skanzenem Solvayovy lomy. Tyto stezky však nejsou vhodné pro cyklisty.Celou rezervací prochází páteřní červeně značená turistická stezka z Berouna přes Sv. Jan, Bubovické vodopády a Karlštejn do Mořinky.
Dub sedmi bratří
Dub sedmi bratří je dub letní, jehož odhadované stáří je asi 360 let. Dle měření v roce 2009 je obvod jeho kmene 492 cm a výška 17 m. Roste v Českém krasu asi 1 km severně od hradu Karlštejn. Jedná se o starý hraniční dub, opředený mnoha pověstmi. Ta nejznámější z nich uvádí, že si pod ním dělilo svou kořist sedm bratrů loupežníků. Podle některých zdrojů je vůbec největším stromem v CHKO Český kras. V roce 1976 byl vyhlášený památným stromem. Vznikl srůstem dvou kmenů. Kmen stromu je napadený dřevokaznými houbami. Přestože je pravidelně ošetřován, je dle AOPK již na sklonku svého života. U dubu je rozcestník pěších turistických značených tras, zastávka na naučné stezce SPR Karlštejn, která tudy prochází po Cestě V. Náprstka, a turistický přístřešek s lavičkami.