|
🇨🇿 Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vás poučím (nejen) o solných výkvětech na plzeňském hlavním nádraží. 🇬🇧 Welcome to my next EarthCache! This time, you’ll learn about fascinating efflorescence at Plzeň’s main train station.
Obrázek 1: Solné výkvěty na úvodních souřadnicích (zdroj: DanielKotmel, 2026)
Eflorescence / Efflorescence
🇨🇿 Eflorescence představuje práškovitý nebo krystalický solný povlak, který se může vytvořit na povrchu kamenů, cihel a betonu. Vzniká, když voda při odpařování zanechá na povrchu kamene usazeniny solí. Samotné slovo eflorescence pochází z francouzštiny a znamená „vykvést“ nebo „rozkvést“. Toto „vykvétání“ na povrchu porézního kamene představují většinou bělavé, křehké krusty, tvořené krystalizovanými solemi, například bezvodým síranem měďnatým (CuSO₄).
Růst krystalů solí vyvolává uvnitř kamene vnitřní napětí a to postupně degraduje jeho strukturu. Dlouhodobé působení vlhkosti také způsobuje diferenciální rozpad povrchu, charakterizovaný postupnou ztrátou jemnějších částic a pojivového materiálu. V okolí plzeňského hlavního nádraží je tento proces postupně zesilován atmosférickými znečišťujícími látkami ze splodin aut a také oxidy síry a dusíku, které reagují s karbonátovými kameny za vzniku sádrovcových krust.
Solné výkvěty jsou mechanicky nestabilní a mohou se vlivem klimatického nebo mechanického namáhání odlupovat, čímž se urychluje degradace samotného kamenného zdiva. Svislé pruhy a stopy stékající vody viditelné na stěně naznačují typ zvětrávání způsobený odtokem vody, běžně označovaný jako runoff weathering (zvětrávání odtokem vody). Opakovaný gravitační tok vody podél preferenčních drah podporuje nerovnoměrné rozpouštění minerálů, transport rozpuštěných látek a jejich následnou rekrystalizaci.
🇬🇧 Efflorescence is a powdery or crystalline salt deposit that can form on the surface of stone, brick, and concrete. It occurs when water evaporates and leaves dissolved salts behind on the surface of the material. The term efflorescence originates from French and means “to bloom” or “to flower.” In practice, however, this “blooming” appears as whitish, fragile crusts on porous stone, typically composed of crystallized salts such as anhydrous copper sulfate (CuSO₄).
The growth of salt crystals generates internal stress within the stone, gradually weakening and degrading its structure. Prolonged exposure to moisture also leads to differential surface decay, characterized by the selective loss of finer particles and binding material. In the area around the main railway station in Plzeň, this process is further intensified by atmospheric pollutants from vehicle emissions, as well as sulfur and nitrogen oxides, which react with carbonate stones to form gypsum crusts.
Salt efflorescence is mechanically unstable and can flake off under climatic or mechanical stress, accelerating the deterioration of the stone masonry. Vertical streaks and traces of running water visible on the surface indicate a type of weathering caused by water runoff, commonly referred to as runoff weathering. Repeated gravitational flow of water along preferred pathways promotes uneven mineral dissolution, transport of dissolved substances, and their subsequent recrystallization.
Obrázek 2: Proces eflorescence (zdroj: GC97RA0 a DanielKotmel po vlastní úpravě, 2026) Kde vzniká? / Where does it occur?
🇨🇿 Eflorescence se zde na plzeňském hlavním nádraží vyskytuje společně s žulou, i přesto, že tato vyvřelá hornina je obecně méně porézní než mnoho jiných stavebních kamenů. Žula je vyvřelá hornina s kompaktní strukturou, jenže v důsledku mikrotrhlin, zvětrávání nebo mechanického poškození se v ní mohou vytvořit malé prostory, kterými může následně pronikat voda obsahující rozpuštěné soli.
Když voda postupně proniká do těchto drobných trhlin nebo spár a následně se odpaří, soli krystalizují uvnitř, na povrchu nebo v blízkosti povrchu kamene. Tento proces následně vede ke vzniku charakteristických bělavých nebo světle zbarvených krystalických solných povlaků.
Eflorescence ve spojení s žulou vzniká především tehdy, když je hornina dlouhodobě vystavena vlhkosti a kontaktu s prostředím obsahujícím rozpustné soli. Na žulových površích se eflorescence často objevuje v místech, kde dochází k opakovanému smáčení a vysychání, například podél spár mezi bloky, kolem odtokových drah vody nebo na spodních částech konstrukcí, kde se může hromadit vlhkost.
🇬🇧 Here, at the main railway station in Plzeň, efflorescence occurs in association with granite, even though this igneous rock is generally less porous than many other building stones. Granite has a compact structure; however, due to microcracks, weathering, or mechanical damage, small pathways can develop that allow water containing dissolved salts to penetrate the stone.
As water gradually seeps into these tiny cracks or joints and subsequently evaporates, the salts crystallize within the stone, on its surface, or just beneath it. This process leads to the formation of characteristic whitish or light-colored crystalline salt deposits.
Efflorescence in granite typically develops when the rock is exposed to long-term moisture and environments containing soluble salts. On granite surfaces, it most commonly appears in areas subjected to repeated wetting and drying cycles, such as along joints between blocks, around water runoff paths, or on lower parts of structures where moisture tends to accumulate.
Obrázek 3: Projevy eflorescence na kamenné zdi (zdroj: DanielKotmel, 2026)
Dělení / Types
🇨🇿 Eflorescenci můžeme rozdělit na dva typy podle jejího umístění a vlivu na mateřský kámen.
[X] Povrchová eflorescence se vytváří na vnější straně kamene a je obvykle viditelná jako bílé nebo světle zbarvené usazeniny. Má většinou pouze povrchový charakter a zřídka narušuje statickou nebo strukturální stabilitu materiálu.
[Y] Subflorescence vzniká pod povrchem materiálu a vytváří v něm vnitřní napětí. Tento tlak může vést k odlupování, opadávání (spalling) nebo rozpadání kamene na prášek, je tedy více destruktivní než povrchová eflorescence.
Tento jev lze také rozdělit podle samotného původu. Primární eflorescence pochází ze solí, které jsou již přítomny v daném kameni. Sekundární eflorescence vzniká ze vnějších zdrojů, například z podzemní vody, znečištění prostředí nebo ze solí používaných k zimní údržbě komunikací (posypové soli).
🇬🇧 Efflorescence can be divided into two types based on its location and its impact on the host stone.
[X] Surface efflorescence forms on the exterior of the stone and is usually visible as white or light-colored deposits. It is generally superficial in nature and rarely affects the structural or mechanical stability of the material.
[Y] Subflorescence develops beneath the surface of the material, where it generates internal stress. This pressure can lead to flaking, spalling, or even the disintegration of the stone into powder, making it significantly more destructive than surface efflorescence.
This phenomenon can also be classified according to its origin. Primary efflorescence comes from salts already present within the stone itself.
Secondary efflorescence originates from external sources, such as groundwater, environmental pollution, or salts used for winter road maintenance (de-icing salts).
Obrázek 4: Kaltemity na Waypointu B (zdroj: DanielKotmel, 2026)
Kaltemity / Calthemites
🇨🇿 Eflorescence se může vyskytnout společně s dalším zajimavým jevem, a to kaltemity. Zatímco samotná eflorescence se projevuje jako práškovité nebo krystalické solné povlaky, kaltemity představují organizovanější a složitější formy minerální precipitace.
Kaltemity obvykle vznikají z vody obohacené o rozpuštěné vápenaté sloučeniny, nejčastěji uvolňované ze stavebních materiálů. Tento roztok reaguje s oxidem uhličitým ze vzduchu a dochází ke vzniku uhličitanu vápenatého (CaCO₃), který se postupně ukládá ve formě pevných minerálních struktur. Na rozdíl od eflorescence, která je většinou povrchová, kaltemity narůstají postupně a vytvářejí soudržnější a stabilnější útvary.
Přímá souvislost mezi eflorescencí a kaltemity spočívá v jejich společné závislosti na transportu vlhkosti, liší se ale podmínkami vzniku a samotnou rychlostí těchto procesů. Oba jevy se proto mohou vyskytovat současně na jedné konstrukci.
🇬🇧 Efflorescence may occur together with another interesting phenomenon known as calthemites. While efflorescence manifests as powdery or crystalline salt deposits, calthemites represent more organized and complex forms of mineral precipitation.
Calthemites typically form from water enriched with dissolved calcium compounds, most commonly leached from construction materials. This solution reacts with carbon dioxide in the air, leading to the formation of calcium carbonate (CaCO₃), which is gradually deposited as solid mineral structures. Unlike efflorescence, which is usually superficial, calthemites grow progressively and form more cohesive and stable features.
The direct relationship between efflorescence and calthemites lies in their shared dependence on moisture transport; however, they differ in the conditions of formation and in the rate of these processes. As a result, both phenomena can occur simultaneously on the same structure.
Obrázek 5: Charakteristická podoba kaltemitů (zdroj: DanielKotmel, 2026)
🇨🇿 Pro zalogování jako „Found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Objasněte pojem eflorescence a popište vlastními slovy proces jejího vzniku.
2) Prozkoumejte solné výkvěty na úvodních souřadnicích a na základě vašeho pozorování rozhodněte, zda se jedná o primární nebo sekundární eflorescenci a určete také její typ [X, Y].
3) Co jsou to kaltemity? Liší se nějak proces jejich vzniku od procesu vzniku eflorescence? Vysvětlete.
4) Přesuňte se na Waypoint B a všimněte si projevů eflorescence společně s nápadnými kaltemity. Jaké rozdíly mezi těmito jevy na první pohled vidíte? 5) K vašemu logu připojte 2 fotografie z úvodních souřadnic a Waypointu B, na kterých zachytíte sebe nebo vaší GPS. 🇬🇧 For log as „Found it" please send me answers for those questions via my profile:
1) Explain the concept of efflorescence and describe, in your own words, the process of its formation.
2) Examine the salt deposits at the initial coordinates and, based on your observations, determine whether it is primary or secondary efflorescence. Also, identify its type [X, Y].
3) What are kaltemites? Does the process of their formation differ from that of efflorescence? Explain.
4) Move to Waypoint B and observe the manifestations of efflorescence together with prominent kaltemites. What differences between these phenomena do you notice at first glance?
5) Attach two photos to your log from the initial coordinates and Waypoint B, showing either yourself or your GPS device.
🇨🇿 Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky. 🇬🇧 Please log in immediately after sending your answers, thanks.
Photos by DanielKotmel, 2026. Sources -
Efflorescence, A Natural Stone Nightmare [online]. Available from https://www.mcmonaglestone.com/blogs [cit. 06. 04. 2026]
What is Efflorescence [online]. Available from https://www.rts-chemicals.com/blog/what-is-efflorescence-leaching-stone [cit. 06. 04. 2026]
Natural Stone Damage [online]. Available from https://www.novastonecare.com/natural-stone-damage-efflorescence/ [cit. 06. 04. 2026]
Calthemite [online]. Available from https://en.wikipedia.org/wiki/Calthemite [06. 04. 2026]
Urban stalactites [online]. Available from https://geologywriter.com/ [06. 04. 2026]
|