Křížová cesta Čínov – Kydliny
Putování krajinou, vírou i tichem
Vítejte na křížové cestě mezi zahrádkářskou osadou Na Cihelně a obcí Kydliny, nedaleko Klatov – místě, které spojuje duchovní tradici, současné umění a krásnou šumavskou krajinu. Tato geocache vzniká ve spolupráci s Klubem českých turistů u příležitosti aktuálního ročníku turistického pochodu Klatovský karafiát a zve vás k zastavení, rozjímání i obyčejné radosti z hezké procházky.

Reliéf s motivem Poslední večeře Páně na začátku křížové cesty
Co je křížová cesta
Křížová cesta je křesťanská modlitba a zároveň forma pouti. Připomíná 14 (výjimečně 15) zastavení, která sledují poslední cestu Ježíše Krista od odsouzení až po ukřižování na hoře Golgota. V krajině bývá křížová cesta tradičně vedena do kopce, symbolicky ke kříži nebo tzv. Božímu hrobu v nejvyšším bodě trasy.
Kořeny křížové cesty sahají do prvních století křesťanství, kdy se věřící vydávali na nebezpečné a náročné poutě do Svaté země. Protože však taková cesta nebyla dostupná všem, začaly od středověku vznikat místní „náhrady Jeruzaléma“ – nejprve rozsáhlé, později skromnější, v podobě kapliček, božích muk či sloupů v krajině. Pod vlivem františkánů se křížová cesta rozšířila po celé Evropě a pevně zakořenila i v českých zemích.
V české krajině se křížové cesty začaly výrazněji objevovat zejména v období baroka, kdy se staly důležitou součástí lidové zbožnosti i krajinné kompozice. Často vznikaly v okolí poutních míst, klášterů nebo na vyvýšených místech s dalekými výhledy. Jejich podoba je velmi rozmanitá – od jednoduchých zastavení tvořených kamennými sloupky či obrazy až po architektonicky i výtvarně náročné soubory kaplí.
Za jednu z nejstarších dochovaných křížových cest v českých zemích je považována křížová cesta na Svatém kopečku u Mikulova, jejíž počátky sahají do první poloviny 17. století (kolem roku 1623). Původně měla menší počet zastavení, který byl později rozšířen na dnešních čtrnáct.
Z hlediska rozsahu patří k nejvýznamnějším křížovým cestám v České republice například areál v Římově v jižních Čechách, který tvoří rozsáhlý pašijový komplex v krajině s větším počtem zastavení, než je obvyklých čtrnáct. Známá je také křížová cesta na Svatém Hostýně, která prochází členitým terénem a propojuje jednotlivá zastavení v delším poutním úseku.
Křížové cesty však nejsou pouze historickým prvkem. Vznikají i v současnosti, často s moderním výtvarným pojetím, které navazuje na tradici, ale zároveň ji nově interpretuje. Stále plní svou původní roli – jsou místem zastavení, rozjímání a tiché reflexe, ať už pro věřící, nebo pro každého, kdo hledá klid a hlubší vnímání krajiny i vlastního života.
Křížová cesta Kydliny
Křížová cesta spojující obce Čínov a Kydliny byla vybudována v roce 2019. Tvoří ji 14 výrazných zastavení, realizovaných uměleckým kovářem Miloslavem Trefancem ve spolupráci s klatovským sochařem Václavem Fialou.
Každé zastavení je tvořeno přibližně dvoumetrovým žulovým sloupem, doplněným plastikou z umělé pryskyřice. Moderní výtvarné pojetí zde citlivě komunikuje s krajinou a ponechává prostor osobnímu výkladu i tichému zastavení.
Křížová cesta byla na konci září 2019 slavnostně vysvěcena během kydlinské svatováclavské pouti plánickým farářem Pavlem Vrbenským.

Zastavení kydlinské křížové cesty
Vrcholným bodem celé trasy se v roce 2023 stalo vybudování kaple sv. Jakuba na jejím nejvyšším místě. Od kapličky je nádherný panoramatický výhled do okolí. Je zde místními lidmi i vybudováno posezení. Zde může poutník posedět a pozorovat nádhernou přírodu a v klidu přemýšlet.
Kydlinská křížová cesta se stala významným poutním i výletním místem Klatovska, vyhledávaným nejen věřícími, ale i turisty a milovníky klidu a krajiny.

Kaple sv. Jakuba a dřevěná zvonička na vrchloku křížové cesty
S kydlinskou křížovou cestou je neodmyslitelně spojen i její autor, mistr kovářského řemesla Miloslav Trefanec z Čínova, který nás 27. ledna 2025 ve věku 82 let opustil. Jeho umění zdobí řadu památek i staveb v regionu, avšak právě tato křížová cesta zakončená kaplí sv. Jakuba představuje jeden z jeho nejvýznamnějších odkazů.
Pan Trefanec dlouhodobě přemýšlel o tom, co v krajině chybí a čím by mohl přispět k navrácení její duchovní hodnoty. Rozhodl se proto vytvořit křížovou cestu jako součást Svatojakubské trasy, tvořenou čtrnácti zastaveními, která vznikala s mimořádnou pečlivostí a osobním nasazením.
Obdivuhodné je, že celé dílo realizoval bez podpory sponzorů či dotací a financoval jej výhradně z vlastních prostředků, mimo jiné i prodejem části svého pozemku. Jak sám uvedl, cítil vděčnost ke kraji, který měl rád, a chtěl mu tímto způsobem něco vrátit.

Autor kydlinské křížové cesty – umělecký kovář Miloslav Trefanc
Za svou celoživotní práci získal Miloslav Trefanec řadu ocenění, mimo jiné titul Nositel tradic lidových řemesel. Jeho dílo i odkaz zůstávají trvalou součástí této krajiny a inspirací pro další generace.
Ať už se sem vydáte jako poutníci, turisté, geokačeři nebo náhodní kolemjdoucí, přejeme Vám, aby pro Vás tato cesta byla chvílí zpomalení, vnímání okolní krajiny a možná i malého osobního zastavení.
Keš / CACHE
Přestože až ke kapli sv. Jakuba lze dojet po polní cestě autem, bylo by dobré si uvědomit, že tato cesta k tomuto účelu není a zanechat auto tam, kde nebude vyvolávat vášně. Pro ty, kteří si chtějí kydlinskou křížovou cestu chtějí projít, doporučujeme nechat auto v obci Čínov, nebo na rozšíření cesty u zahrádkářské kolonie Na Cihelně (i když zde z toho moc místní obyvatele nadšení asi nebudou). Naopak pro rychlý odlov, doporučuje využít plácek u kydlinského hřbitova (viz Parking).
Přejeme dobrý lov!
SÉRIE „KK” - KLATOVSKÝ KARAFIÁT
 |
Členové turistického odboru KČT Klatovy se v roce 2010 rozhodli založit určitou „keškovou” tradici. Ta se sestává ze založení keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku tradičního turistického pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku a pak v den konání turistického pochodu.
|
V rámci této tradice již vznikly tyto keše: