
Historie nádraží v Horním Benešově je úzce spjata s rozvojem i útlumem místního průmyslu. Provoz na trati z Opavy byl slavnostně zahájen 29. června 1892. Původně se uvažovalo o prodloužení trati dále do Bruntálu nebo Valšova, k čemuž však nikdy nedošlo.
Klíčové milníky historie
- Zlatá éra (1892–1960): Nádraží sloužilo jako důležitý uzel pro přepravu břidlice, rud a textilních výrobků z místních továren. Provoz zajišťovala Severní dráha císaře Ferdinanda, později ČSD.
- Osudný propad (1969): V důsledku intenzivní hlubinné těžby v rudných dolech došlo k poddolování a na jaře 1969 se terén pod kolejemi v úseku před městem propadl. Koleje zůstaly podle pamětníků viset ve vzduchu nad hlubokou jámou.
- Ukončení provozu (1970): Kvůli nebezpečí byl provoz na pětikilometrovém úseku ze Svobodných Heřmanic do Horního Benešova definitivně zastaven 5. dubna 1970.
- Likvidace (1981): Koleje byly vytrhány a železniční svršek snesen v roce 1981 během generální opravy zbytku trati.
Co se z nádraží zachovalo?
Areál nádraží se navzdory chybějícím kolejím dochoval v poměrně ucelené podobě:
- Výpravní budova: Stojí na svém místě, i když prošla přestavbou na byty.
- Bývalá výtopna: Jedna z nejlépe zachovaných technických památek v areálu.
- Vlečka do dolů: V terénu jsou stále patrné zbytky náspů a zářezů vedoucích k bývalým rudným dolům.
