Jelita v lomu u Polského vrchu
Vitám ty, co přijali pozvání na "jelita". Je to ale earthka, tak asi tušíte, že ve skutečnosti vás toho masa moc nečeká. Ve skutečnosti je tím geologickým termínem, na který Vás sem lákáme, tzv.
budináž. Souvislost s jelity vysvětlíme níže. Důležité je, že vás na ukázku tohoto jevu zveme do malého opuštěného lomu nedaleko Polského vrchu u Votic. Je fakt malý, jak na místě zjistíte. Dokonce až tak, že se mi k jeho historii nepodařilo vůbec nic dohledat a nemohu tak vůbec komentovat, od kdy do kdy byl využíván.
A jak je to s těmi jelity?
V podstatě jde o to, že se budeme zabývat útvary, které "jelita" (s opravdu notnou dávkou fantazie) připomínají.
Slovo
budináž je počeštěný termín
bodinage, který je odvozen od francouzského slova
boudin, což je výraz pro typ klobásy, nejčastěji boudin noir (krvavá klobása/jelito) nebo boudin blanc (bílá klobása bez krve).
Je to tradiční francouzská pochoutka vyráběná z vepřového masa, sádla, krve a koření.
Budináž jako geologický termín poprvé popsal a pojmenoval belgický geolog Max Lohest v rámci prací z let 1908–1909. Nazval ji tak, protože popisované geologické prvky klobásy či jelita na první pohled připomínají. Takže kdyby byli čeští geologové počátku minulého století maličko aktivnější, tak bychom dnes nemluvili o nějaké budináži ale o daleko hezčí "jelitaci".
A co tedy uvidíme v lomu?
Dovolím si citovat ze stránky https://geopark-kbr.cz/, kterémužto webu budiž dík za to, že mne na tento lom upozornil:
" V nevelkém opuštěném lomu jsou odkryty strmě vztyčené vrstvy biotiticko-sillimanitické pararuly s polohou krystalického vápence až erlanu. Můžeme pozorovat tzv. budináž, vznikající při vrásnění. V důsledku tahových sil došlo k rozlámání odolnější a křehčí polohy erlanu. Jednotlivé části erlanu jsou označovány jako budiny a jsou obtékány plastičtějšími pararulovými vrstvičkami.
V lomové stěně jsou také odkryty mladší křemenné žíly pronikající zvrásněnými přeměněnými horninami."
V dalším textu se nejprve podíváme na to, o jaké to horniny v lomu jde a pak se budeme věnovat vysvětlení budináže.
Horniny v lomu
Erlan
Erlan je takové naše specifikum, tedy v oblasti pojmenování. Špatně se to překládá do cizích jazyků, protože tam odpovídající termín prostě chybí. Je to trošku jako když chcete přeložit naše slovo označující barvu „rudá“ do jiného jazyka, skončíte většinou s nutností přeložit to jako „červená“. Ne, že by tu danou věc v cizině neznali. Jen jim z nějakého důvodu nepřipadá tak významná, aby měla vlastní pojmenování. Ale přinejmenším na Slovensku vám s erlanem rozumět budou.
Erlan je
metamorfovaná hornina vzniklá přeměnou vápence nebo dolomitu obsahujícího křemité nebo jílovité příměsi. Už z tohoto popisu plyne, že je příbuzným mramorů, které vznikají ze stejných zdrojových hornin. Často je také možné nalézt mramor a erlan společně na jednom místě.
Metamorfóza při vzniku erlanu může být buď
kontaktní (spíše lokální, hlavním faktorem je teplota za nízkého tlaku) nebo
regionální (působící ve větším prostoru, např. při srážkách kontinetálních tektonických desek).
V cizině tedy s názvem Erlan narazíte, nejspíše použijete něco jako „
vápenato-silikátový kontaktní rohovec“ nebo „
pyroxenová rula“. Což tak i nějak naznačuje, že nejde o úplně uniformní typ horniny. Barva vám moc nenapoví, můžete se setkat s celou škálou, např. červenofialová nebo zelenošedá, struktura je homogenní nebo jemnozrnná. Hospodářské využití spíše není.
Následující obrázek sice nepochází z lomu, ale zachycuje zároveň erlan i pararulu, proto jsem si ho sem dovolil zařadit.
BOKR, P. (2005): Foto - Erlan a pararula - Černá v Pošumaví
Pararula
Pararula je tou "hlavní" horninou v lomu ve smyslu té nejzastoupenější. Jde o druh ruly, tedy metamorfované horniny s výraznou břidličnatou stavbou. Předpona para říká, že vznikla přeměnou sedimentárních hornin jako třeba pískovec, prachovec nebo jílovec. V našem případě jde o pararulu bioticko-sillimanitickou, což indikuje zvýšenou přítomnost právě těchto dvou minerálů (biotitu a sillimanitu). Pararule se podrobněji věnuje či bude věnovat jiná EC v relativně blízkém okolí, proto zde neuvádíme další podrobnosti.
Křemen
Křemen ve skutečnosti není hornina ale minerál. Jde o oxid křemičitý a je to jeden z minerálů, které pozná asi opravdu každý, přinejmenším v jeho nejobvyklejší variantě. V lomu se vyskytuje ve formě křemenných žilek. Problematice křemene a vzniku křemenných žil (i když v poněkud větším měřítku než je zde v lomu) se věnuje nedaleká keš GCBNEMB Křemenná žíla na Žďáru, pro další podrobnosti si tedy dovolujeme odkázat na její listing.
Budináž
Budináž je vlastně typ horninové deformace. Vzniká v zemské kůře tahem, v situaci, kdy se na sobě nalézají vrstvy horniny s odlišnými vlastnostmi. Typicky se původně souvislá, tvrdší vrstva horniny rozláme či natáhne na jednotlivé izolované bloky připomínající právě tvar boudin (klobás, jelit).
Znázorněno je to na následujícím schématu v části a):
Budináž a pseudobudináž. Upraveno ownerem podle Bons, Paul & Druguet, Elena & Weikusat, Ilka & Carreras, Jordi & Passchier, Cees. (2004). Apparent boudinage in dykes. Journal of Structural Geology. 26.
Jak budináž vzniká a funguje:
- Rozdíl v pevnosti: Dochází k ní tehdy, když je vrstva křehčí a tužší obklopena měkčí a plastičtější horninou.
- Proces: Při působení tahových sil (způsobených např. tektonickém namáháním) se měkčí okolní hornina roztáhne a „teče“, zatímco tvrdší vrstva se začne trhat na segmenty.
- Výsledek: Mezery mezi roztrženými bloky se vyplní okolní horninou, opticky vzniká struktura připomínající klobásy.
Budináž v lomu
Budináž je relavně běžně možno pozorovat ve výchozech nebo lomech, kde pomáhá určit směr působících tektonických sil a rekonstruovat geologický vývoj dané oblasti. Šířka (průměr) vrstev dotčených budináží může být od několika centimetrů až po zhruba 20 metrů
Ale není jelito jako jelito.
Teď vám získané informace trošku zrelativizujeme. Koneckonců, geologie se počítá mezi vědy, ačkoliv náhled třeba fyziků na tuto "otázku" je docela dobře zachycen např. v seriálu Teorie velkého třesku. Doporučuji. No a jako u jiných věd, prakticky všechno, co je vám předkládáno jako fakt, je v zásadě teorie. Tu víc a tu méně potvrzená. A jako u všeho, vnější podobnost nemusí nutně implikovat stejný původ, jakkoliv když potkáte spolu dva zcela stejné lidi, je pravděpodobnost toho, že jde o dvojčata výrazně vyšší, než že jde o náhodné dvojníky.
Stejně tak ne vše, co vypadá jako budiny, musí nutně vzniknout budináží, tak jak jsme ji výše popsali. Vlastně je pravděpodobné, že takových způsobů vzniku může být mnoho, jen některé budou častější než jiné. Na schématu vzniku budináže výše v listingu je ještě část B), tzv. pseudobudináž. Je to způsob, jak mohou podobně vypadající struktury vzniknou už během "umisťování" hornin do jednotlivých vrstev - zatímco budináž vzniká působením tahových sil až po té, co jsou jednotlivé vrstvy "na místě". Nebudeme zde zabíhat do podrobností tohoto, procesu, smyslem této části opravdu je jen připomenutí toho, že k podobnému výsledku se lze často dostat různými způsoby.
Zdroje a inspirace k dalšímu studiu
Bons, Paul & Druguet, Elena & Weikusat, Ilka & Carreras, Jordi & Passchier, Cees. (2004). Apparent boudinage in dykes. Journal of Structural Geology. 26. 625-636. 10.1016/j.jsg.2003.11.009.
https://geopark-kbr.cz/dce6b283-ff40-f408-1852-56621b15aa53
https://cs.wikipedia.org/wiki/Erlan
https://atlas.horniny.sci.muni.cz/metamorfovane/erlan.html
BOKR, P. (2005): Foto - Erlan a pararula - Černá v Pošumaví. In: Fotoarchiv České geologické služby [online databáze]. Praha, Česká geologická služba [cit. 2026-05-20]. Dostupné z URL https://foto.geology.cz/17206
Jak logovat:
Pro zalogování keše budete muset fyzicky navštívit opuštěný lom, pořídit požadované fotografie a zodpovědět otázky níže. Fotografie přikládejte k logu, odpovědi na otázky mi posílejte přes profil. Každý loguje a posílá odpovědi sám za sebe, hromadné odpovědi a fotografie nejsou akceptovány. Na každé fotografii musí být něco s vaším nickem, třeba CWG nebo kousek papíru. Opět je vyžadován celý nick a ne nějaká zkratka pro více nicků. Logujte až po odeslání odpovědí, na reakci čekat nemusíte. Výjimky z předchozích pravidel jsou možné např. u dětských nicků nebo v dalších odůvodněných případech, je třeba to však vždy vysvětlit.
Úkoly:
- Popište svými slovy vznik budináže. Vycházet můžete z listingu nebo libovolného dalšího zdroje.
- Stojíte-li čelem k lomové stěně s erlanovou žílou s budináží (viz. foto v listingu), přesuňte se podél stěny asi dvacet metrů vpravo. Měli byste být schopni identifikovat další výraznou erlanovou žílu umístěnou v okolní pararule. Popište její orientaci (sklon) a tloušťku.
- Stojíte-li čelem k lomové stěně s budináží, přesuňte se podél stěny asi dvacet metrů vlevo. Měli byste být schopní nalézt poměrně výrazné křemenné žilky. Zkuste popsat jejich tvar, barvu a tloušťku. Pozorujete na nich také příklady budináže?
- Pořiďte si foto na úvodních souřadnicích a přiložte ho k logu. Pravidla pořizování fotografií jsou uvedena výše.