Úřední čtvrť – Litovelská
Plánovaná série keší (bude vznikat postupně) se věnuje území tzv. Úřední čtvrti v městké části Nová ulice v Olomouci.
Hlavním zdrojem informací je publikace Úřední čtvrť (Vilém Švec, 2024). Kromě zvýšení povědomí o tomto zajímavém městském území bychom také rádi vzdali hold autorovi knihy, který se podílel mimo jiné I na organizaci zdejších sousedských aktivit.
Kniha byla vydána za podpory statutárního města Olomouce a je volně k dispozici na následujícím odkaze:
https://shorturl.at/iOlic
Úřední čtvrť není území přesně definované, ale v nejširším pojetí jím myslíme oblast západně od centra města, ohraničenou místní železniční dráhou u stanice Olomouc-město a zhruba I oblastí městského parku. Významné jsou zejména ulice Litovelská, Žilinská, Svornosti, Na Vozovce, a na ně kolmé Mozartova a Dvořákova až k ulici Štítného pod dnešní Fakultní nemocnicí.
Čtvrť, na přelomu 19. a 20. století ještě část samostatné obce nesoucí název Nová ulice, doznala rychlého rozvoje po zrušení Olomoucké pevnosti, kdy bylo možno znovu stavět I za hradbami města. Z původního plánu výstavby “úřednických domků” ve zcela volné lokalitě “na zelené louce” (rozuměj, v polích) se kvůli lukrativnosti pozemků (blízko do centra Olomouce, tramvajová trať) brzy výstavba stala více luxusní. Kromě na sebe víceméně kolmých ulic je tak pro oblast typická rozmanitost stavebních slohů, velké zahrady, honosné rodinné vily. Jednotlivé významné stavby jsou pod památkovou ochranou, nikoli však celé, dnes již vzácně architektonicky celistvé území. Panují obavy o budoucnost čtvrti jako celku – oblast láká developery; došlo už I na bourání a zastavění zelených ploch. Nicméně probíhají I živá sousedská setkání, nachází se zde taky rodinné centrum v bývalém kině Lípa.
Litovelská ulice nese svůj název od roku 1925 (mimo období 2.sv.války). Tvoří severovýchodní hranici Úřední čtvrti a je jednou z nejstarších komunikací na tomto území. Ještě v době plně funkční Olomoucké pevnosti byla spolu s ulicí Krapkovou spojnicí mezi opevněným městem a pevnůstkou na Šibeníku (fort Galgenberg), kde sídlila dělostřelecká kasárna arcivévody Viléma (v novější historii Vojenský opravárenský podnik). Před rozvojem města mimo jeho opevnění sloužila v místně dnešního náměstí Hrdinů tzv Litovelská branka (určena pro pěší), dnes je přemístěná ke vstupu do Čechových sadů z ulice Hynaisova.
Na Litovelské ulici vznikl jeden z prvních domů v této lokalitě na adrese č.p.7 z let 1882-1885, ještě přízemního charakteru, kvůli stavebním omezením v okolí pevnosti. Dalšívýznamnou stavbou je rozsáhlý nárožní dům č.p.1 v blízkosti stanice Olomouc město, který dnes zaujímá několik adres do ulic Litovelská I Svornosti. Jedná se o bývalou radnici Nové ulice, dům nese v průčelí I její znak. Nacházel se zde hostinec, výčep, do ulice Svornosti zahradní restaurace a divadelní sál, později kino, pošta či policejní stanice.
Naproti tomuto domu musel být v roce 1991 ubourán cca 6m úsek domu na adrese Svornisti 1 a 1a, který již od svého vzniku (1883) zasahoval do průhledu křižovatkou (na sebe v linii navazující ulice Palackého/Svornosti a Litovelská/Krapkova).
Obrázek 1: křižovatka u stanice Olomouc-město, cca 1910. Vlevo dnes již ubouraná část domu Svornosti 1, uprostřed Litovelská 1 s hostincem, tramvajová trať na Neředín ještě jednokolejná.
Obrázek 2: Funkcionalistická budova na adrese Litovelská 26 (1933). Původně družstevní penzion, později tzv "svobodárna". Dnes nemovitá kulturní památka.
Ke keši: Je umístěna na vyvýšeném místě (rampa), budete tedy dost vidět. Přes koleje je mudlovní bytovka, tak buďte nenápadní! Doporučujeme odlov v pracovních dnech, kdy zde parkují auta. Povšimněte si také dnes již nevyužívané nezatrolejované odbočky tramvajové trati z roku 1966. Sloužila k naložení tramvaje na železniční vagón pro další přepravu, tramvajové vozy zde tlačil traktor.