V trávě to někdy vypadá jako klidná zelená džungle. Ale stačí se na chvíli zastavit a zjistíš, že tam probíhá neustálý mikrosvět plný skoků, zvuků a nenápadných lovců. Hlavními hvězdami téhle travnaté scény jsou kobylky a sarančata.
Na první pohled vypadají podobně – dlouhé zadní nohy, dlouhé a vysoké skoky a typický „cvrčivý“ zvuk. Jenže rozdíl mezi nimi je zásadní.
Kobylky jsou většinou samotářky. Žijí si na loukách, samci „hrají“ pomocí přední části křídel. Jsou masožravé a živí se hlavně menším hmyzem a rostliny berou jen jako výjimečné zpestření jídelníčku. Krásně se od sarančat rozeznají tykadly, kobylky je mají nitkovité a dlouhé (aby se daly chytit, když na nich chcete jezdit, jako Ferda mravenec 😉) Pokud byste chtěli opravdu do detailu zkoumat uloveného jedince, tak může zjistit také to, že kobylky mají největší varlata v poměru k velikosti těla na světě!
Naopak sarančata, například saranče stěhovavé, umí být doslova přírodní katastrofou. Při ideálních přírodních podmínkách – přemnožení a suchu – se se začínají sdružovat, mění barvu, a vznikají hejna, která dokážou během pár hodin zničit celé pole úrody, dokážou totiž urazit desítky kilometrů za den i proti větru. Zajímavé je, že tenhle „přepínač chování“ není úplně věc vůle, ale reakce na prostředí. Věda to popisuje jako fenomén tzv. fázové změny. Oproti kobylce, saranče „hraje“ třením zadních nohou o křídla.
Kobylky a sarančata jsou malí, ale fascinující aktéři přírody. Jeden klidný samotář, druhý potenciální „cestující armáda“. A oba ukazují, jak obrovský rozdíl může udělat změna prostředí v chování živých organismů.
Saranče
Kobylka
Nezapomeň si opsat bonusové číslo pro odlov Hmyzi hotel - BONUS 🏩