Historie dobývání lignitu v katastru Bzenec
Ložisková část v k. ú. Bzenec patří do jihomoravské lignitové pánve. V zájmové oblasti se nachází tzv. Dubňanská sloj, která zde byla dobývána dvěma doly: velmi krátce Dolem Jan u Rohatce, otevřeným Baťovými závody, a Dolem Littner ve Bzenci. Ten byl otevřen v roce 1939 Státními báňskými a hutními závody jako Důl Elektra. Nové jméno dostal v roce 1945 na počest prvního závodního dolu Ing. Adolfa Littnera. Důl byl v roce 1945 znárodněn, ale již v letech 1947-1948 byla těžba ukončena a důl uzavřen.
Průzkumné vrtné práce v důlním poli Littner – Bzenec byly provedeny v letech 1939 – 1941. Provedla je Správa kutacích a báňských prací ve Bzenci a firma Apollo a.s. v Hodoníně.
V roce 1939 bylo ložisko otevřeno dvojící úpadních štol, z nichž jedna sloužila jako těžní a druhá jako fárací. Štoly byly vyztuženy borovými dveřejemi vzdálenými od sebe asi 80 cm.
V roce 1940 byla v západním poli ve vzdálenosti 285 m od těžní štoly vybudována lezní a větrná jáma. Byla asi 12 m hluboká, vyztužená betonovými skružemi o průměru jednoho metru a opatřena žebříky. Tato jáma sloužila jako nouzový východ a k odvětrání západního pole. Zrušena byla v roce 1945.
Pro zajímavost, v roce 1940 pracovalo na dole 60 – 70 pracovníků a těžilo se 800 q denně.
V roce 1941 byla ve východním poli ve vzdálenosti 286 m od těžní štoly vybudována další větrná jáma, která byla hluboká 22 m. Vyztužena byla rovněž betonovými skružemi. Tato jáma sloužila k odvětrávání východního pole až do roku 1946, kdy byla zrušena.
V severovýchodní části původního dobývacího prostoru (resp. dolových měr) byla započata ražba průzkumné štoly směrem k nádraží v Lidéřovicích (dnes Bzenec-Přívoz), kde byla původně zvažována hlavní jáma. Pro obtížné hydrogeologické podmínky byla ražba štoly i rozfárávka ukončena a k těžbě v této samostatné lokalitě nikdy nedošlo.
Vliv poddolování na povrch
U vyražených důlních chodeb v relativně malých hloubkách pod povrchem může docházet k závalům, jež se v nepříznivém případě mohou projevit až na povrchu vytvořením nálevkovité propadliny.
V zájmovém území probíhala hlubinná těžba lignitu převážně metodou tzv. zátinkování na zával, jen s primitivní mechanizací, v hloubce 6 až 45 m. Výška vyrubané lignitové sloje – 1,5 m. Použitá metoda dobývání měla velmi nepříznivé účinky na povrch, zvláště při menších mocnostech nadloží a při jeho malé plastičnosti. Poklesy terénu mají podobu navzájem oddělených kráterů a pinek (propadlin) nálevkovitého tvaru o průměru 3 – 6 m a hloubce 1 – 3 m.
Množství nálevkovitých propadlin nejlépe ukazuje digitální model terénu na následujícím obrázku.
Úpadní koridor (proláklinu terénu) v místě zabořené průzkumné štoly ukazuje zase následující obrázek.
ZDROJE:
- archiv s. p. Jihomoravské lignitové doly
- www.muzeumropy.cz
Ke keši
Výchozí souřadnice ukazují na betonový monument s pamětní deskou věnovanou jámám a štolám dolu Littner. My se přesuneme kousek severovýchodním směrem, kde se nacházela dvojice úpadních štol, kterými bylo otevřeno lignitové ložisko. Na jednotlivých zastaveních se nachází značení hlavních důlních děl (cedule), které nám poskytnou indicie potřebné k odlovu finálky.
Stage 1 – Těžní štola - N 48° 56.080 E 017° 15.832
Úklonná těžní štola byla provedena ve dřevě. Štola byla založena. V místě bývalého ústí je krátká proláklina. Nás bude zajímat její profil, který je ve tvaru A,B x 1,8 m.
Stage 2 – Farací štola - N 48° 56.086 E 017° 15.858
20 m východně od těžní štoly a paralelně s ní byla úklonná fárací štola rovněž provedena ve dřevě. Štola byla založena obdobně jako těžní štola. V místě bývalého ústí štoly je krátký úpadní koridor (proláklina terénu). Zde si opět opíšeme hodnotu profilu, tentokrát ve tvaru C,D x 1,8 m.
Stage 3 – Větrná jáma II - N 48° 56.132 E 017° 16.054
V okolí jsou patrné nálevkovité propadliny, které vznikly v důsledku zvolené metody dobývání, tj. zátinkování na zával. Tady nás pro změnu bude zajímat velikost bezpečnostního pásma ve tvaru E0 m.
Stage 4 – Průzkumná štola - N 48° 56.368 E 017° 16.126
Úklonná průzkumná štola byla vyztužena dřevem a po ukončení činnosti zabořena. Pokud stojíme čelem k ceduli, tak po pravé ruce je v terénu hluboká proláklina v místě bývalého ústí štoly. Po levé ruce je pak výsypka hlušiny. A i zde nás bude zajímat velikost stanoveného bezpečnostního pásma, které je ve tvaru 50FF m2.
Nyní stačí dosadit do vzorečku. A jak je zvykem, závorky se mezi sebou nenásobí.
N 48° 56.(D/A)(A)(E) E 017° 16.(E-E)(F-C)(B-C)