Krahujec obecný Accipiter nisus
Popis
Je drobný, hbité stavěný dravec, který patří k nejčastějším sokolovitým ptákům střední Evropy, přestože jej lidé často jen zahlédnou jako šedý záblesk mezi stromy. Samec i samice se výrazně liší velikostí i zbarvením: samci jsou menší, štíhlejší, s modrošedým hřbetem a rezavě příčkovanou hrudí, zatímco samice působí robustněji, mají hřbet spíše hnědošedý a kresba na spodině těla je tmavší a hustší. Obě pohlaví však sdílejí typické dlouhé, úzké ocasní pera s tmavými příčnými pruhy a krátká, zaoblená křídla, která jim umožňují extrémně obratný let v hustém porostu. Právě tato kombinace dlouhého ocasu a krátkých křídel je pro krahujce charakteristická a odlišuje jej od většího jestřába lesního.
Krahujec je specialista na lov drobných ptáků. Jeho strategie je založená na rychlosti, překvapení a schopnosti manévrovat mezi větvemi s přesností, která působí téměř akrobaticky. Často využívá kryt vegetace, prolétá těsně nad zemí nebo podél živých plotů a v poslední chvíli prudce vystřelí k vyhlédnuté kořisti. V městském prostředí se přizpůsobil lovu u krmítek, kde využívá nepozornosti sýkor, vrabců či pěnkav. Jeho přítomnost bývá patrná spíše podle náhlého ztichnutí ptáků než podle vlastního hlasu, který je mimo období toku poměrně nenápadný.
Hnízdění probíhá nejčastěji v jehličnatých nebo smíšených lesích, ale stále častěji i v parcích a zahradách na okrajích měst. Hnízdo staví převážně samice, obvykle vysoko v koruně stromu, z větviček a jemnější výstelky. Samice sedí na 4–6 vejcích přibližně pět týdnů, zatímco samec ji zásobuje potravou. Po vylíhnutí mláďat pokračuje v lovu hlavně samec, zatímco samice zůstává u hnízda a chrání mladé. Mláďata se osamostatňují zhruba po měsíci, ale ještě několik týdnů se drží v blízkosti rodičů a učí se lovit.
Krahujec obecný je celoročně přítomný druh, i když část populace může v zimě migrovat na kratší vzdálenosti. V chladných měsících se více přibližuje lidským sídlům, kde nachází dostatek drobných ptáků. Jeho ekologická role je významná: reguluje populace běžných pěvců a udržuje rovnováhu v ptačích společenstvech. Přestože bývá někdy neprávem obviňován z „vybíjení“ zahradních ptáků, jeho vliv je přirozený a dlouhodobě stabilizující.
Pozorování krahujce je často otázkou okamžiku – prudký průlet mezi stromy, náhlý útok na nic netušící kořist nebo tiché kroužení nad okrajem lesa. Kdo jej však jednou dobře zahlédne, snadno si zapamatuje jeho štíhlou siluetu, dlouhý ocas a pronikavý pohled žlutých očí. Je to dravec, který spojuje eleganci, rychlost a dokonalou adaptaci na život v prostředí, kde se většina jiných predátorů jen těžko pohybuje.
Ke kešce:
Výchozí souřadnoce N 49° 34.135 E 017° 13.183 Vás zavedou k vysílači v olomoucké části Slavonín a zde začínáte plnit úkol.
1) U výchozích souřadnic z druhého dvojčíslí první části N odečtěte bonusové číslo které najdete v logbooku ,,Dlaska tlustozobého"
výsledek se rovná ,,x"
2) Sečtěte všechna trojčíslí prvních částí N ptáků ,,Dlask tlustozobý, Stehlík obecný, Rehek domácí a Čížek lesní" a přičtěte
číslo ,,385" a výsledkem bude ,,y"
3) Sečtěte všechna trojčíslí druhé částí E ptáků ,,Dlask tlustozobý, Stehlík obecný, Rehek domácí a Čížek lesní" a odečtěte
číslo ,,1051" a výsledkem bude ,,z"
Výsledky ,,x" ,,y" ,,z" doplňte do finálních souřadnic N49 x.y E017 13.z Už zbývá jen vyrazit.
V keši není tužka, vzít s sebou !!!