POZOR BILTEMA !
Kdysi dávno, v době, kdy vrcholky Jeseníků ještě neznaly jména a mlhy nad údolími byly považovány za projevy bohů, dorazila do oblasti dnešního Bruntálu zvláštní skupina poutníků. Kroniky o nich mlčí, archeologové se přou o jediný nalezený symbol a místní legendy je označují pouze jako „Předky Ingo VoFse“. Podle dochovaných fragmentů šlo o kolonizátory neznámého původu, kteří sem nepřišli po obchodních stezkách ani po řekách. Dorazili skrze zařízení známé jako Transdimenzionální stabilizační kruh IV. generace.
Dnes zařízení vypadá nenápadně — jako kamenná lavička zvláštního tvaru. Jenže zasvěcení vědí, že nejde o obyčejnou stavbu. Ve skutečnosti stojíte před pozůstatkem dávné hvězdné brány typu VOF-∆7, jejíž torzní oblouk byl po staletích degradován působením geomagnetických anomálií Nízkého Jeseníku.
První aktivace brány údajně proběhla někdy kolem roku 842 našeho letopočtu během silné bouře. Podle záznamů vyrytých do břidlice došlo k masivní chronoprostorové dilataci, při níž se okolní realita na několik minut oddělila od běžného časového toku. Svědkové popisovali podivné světelné jevy, kovovou chuť ve vzduchu a zvuk připomínající „tisíc cvakajících zubů“.
A právě tehdy přišly ony.
Zubaté žáby.
Nešlo o běžné obojživelníky, ale o agresivní formu života klasifikovanou pozdějšími badateli jako Anura Ferrodentis. Tato stvoření disponovala trojitým chrupem z křemičitých destiček a neobvykle vysokou schopností adaptace na lokální biosféru. Především však měla neukojitelnou chuť na zemědělské plodiny. Během několika měsíců byly zničeny celé zásoby obilí, mizela řepa, zelí i rané odrůdy ječmene. Dochované zápisy hovoří o tom, že žáby dokázaly během jediné noci „oholiti pole až na hlínu“.
Osadníci se snažili situaci řešit. Pokusy o deaktivaci brány pomocí runových rezonátorů selhaly. Jeden z kronikářů zmiňuje dokonce experiment s kozou, sudem medoviny a dvěma hromosvody, který skončil explozí menší stodoly a dočasným zmizením místního kováře z lineárního času.
Nakonec padlo jediné možné rozhodnutí.
Brána musela být uzavřena.
Předkové Ingo VoFse využili kombinaci kamenů, hlíny a primitivního gravitačního stínění. Celý objekt byl zasypán a jeho energetické jádro uvedeno do spánkového režimu. Zubaté žáby postupně zmizely a kraj se mohl vrátit k normálnímu životu. Po staletích se na vše téměř zapomnělo.
Téměř.
Nedávné odkrytí části konstrukce však naznačuje, že stabilizační pole stále slabě pulsuje. Citlivější jedinci mohou při úplňku zaznamenat jemné vibrace, nevysvětlitelné tikání v uších nebo neodolatelné nutkání kvákat.
Pokud se rozhodnete místo navštívit, buďte opatrní. Nikdo totiž přesně neví, zda je hvězdná brána skutečně neaktivní… nebo pouze čeká na další otevření.
Ke keši:
Protože se nebojíme tak jsme se toto dílo vydali prozkoumat, zkoušeli jsme vnitřkem kruhu prohazovat různé předměty, ať přírodní nebo umělé vše, bez relevantní vědecé reakce. Když jsme začali materiály kombinovat, tak hned první kombinace: dva druhy plastu, dřevo, uhlík, papír a aluminiový drát, se po parabolické dráze snesl do nedaleké aleje. Když si přinesete biltemu tak ho můžete sundat a sami si tento jev vyzkoušet, když tak nechte v zápisníku záznam o vašem pokusu.
Na úvodních souřadnicích najdete objekt. Když spočítáte počet vygravírovaných desek se symboly máte X.
Keš najde na: N 49° 59.(4-X)59
E 17° 26.(7-X)77
Vyška umístění keše je (X+7)m
Poděkování:
Gygantovi za betatest.
Georabbits.cz za 3D tisk.